Ketogenní dieta: spaluj tuky bleskově, bez hladu a chutí

Ketogenní dieta staví na nízkém příjmu sacharidů.
|
01. 06. 2020
|
V redakci jsme se shodly, že neznáme ženu, která by o sobě netvrdila, že potřebuje shodit aspoň pár kil. Neustále proto my ženy obecně hledáme způsob stravování, se kterým to půjde a u kterého bude tempo hubnutí motivující.

A právě to tempo spalování tuků je tou největší motivací při držení ketogenní diety. Odborníci sice tvrdí, že by v ní člověk neměl setrvávat příliš dlouho (hrozí například potíže s ledvinami), ale jako restart a odrazový můstek k lepšímu životu to může být skvělé. Má to ale svá „ale“.

Co je ketóza a jak se do ní „přepnout“?

Ketogenní dieta staví na principu ketózy. To je stav, do něhož se tělo dostane, jakmile mu zásadně snížíme příjem sacharidů, a to pod 50 g denně, a zároveň hodně snížíme i energetický příjem. Ač by mohl někdo namítnout, že baštit méně, než si žádá bazální metabolismus (tj. energie, kterou tělo potřebuje, aby vůbec mohlo fungovat), je hloupost, v tomhle případě to tak úplně neplatí.

Lidské tělo je totiž fantasticky chytré, a jakmile mu odepřeme energii ze sacharidů (například z pečiva, rýže, těstovin, brambor, ovoce a podobně), začne si brát energii potřebnou pro fungování a pro další aktivity z vlastních tukových zásob. Tím dochází k efektivnějšímu spalování tuku než u běžného vyváženého jídelníčku sestaveného na základě vypočítaných makroživin.

Aby to bylo názornější, můžeme si třeba představit, že máme doporučený denní příjem 7 500 kJ na to, abychom přežili a abychom byli schopní udělat domácí práce, věnovat se zaměstnání a dětem. Během ketogenní diety ale denně načerpáme třeba jen polovinu. Zbytek, který tělo nedostane, si odčerpá z vlastních tukových zásob. Prostě geniální.

Během ketózy tu největší část stravy tvoří tuky, následují bílkoviny. Ty mají za úkol ochránit svalstvo, aby neubývalo. A pak jsou tu sacharidy. Někomu stačí snížit jejich denní příjem na 50 g, někdo musí jít ještě dál – třeba na 30 g denně.

Do ketózy se tedy dostaneš, když tělu dodáváš jen absolutní minimum sacharidů. Trvat to může 2-3 dny v závislosti na tom, jak velkou zásobu glykogenu máš v těle. Jakmile ho spotřebuješ, jsi tam. Celému procesu můžeš pomoct pohybem a půstem (případně obojím najednou, když to zvládneš – pak se můžeš do ketózy dostat třeba už za 36 hodin).

bigstock-english-breakfast-fried-egg-355194458.jpg

Maso, vejce a zelenina, nebo radši pytlíčky?

Ketogenní dietu známe hlavně díky tomu, jak o ní šíří povědomí firmy, které produkují chemicky vytvořená jídla s optimálním složením – tedy se správným poměrem jmenovaných makroživin. Zároveň těmito jídly pokryješ i potřebný příjem vitamínů a minerálů. Některé společnosti své pokrmy vyrábějí tak, aby sis k nim mohla dát ještě i vybranou zeleninu, pár oříšků nebo trošku lesních plodů navíc za jeden den. Jiné striktně trvají jen na „pytlíčcích“.

Do ketózy je ale možné dostat se i za pomoci úpravy běžného jídelníčku. Ten pak tvoří převážně maso, vejce, tvaroh a další bílkoviny a pak zelenina. Když se „vejdeš“ pod hranici ketózy, může dojít i na lesní plody (ale pozor, opravdu jde jen o borůvky, jahody a maliny – ty totiž obsahují velice malé množství sacharidů!). Musíš ale myslet na to, aby ti něco nechybělo – zvlášť ty zmiňované vitamíny a minerály.

Mimochodem – komerční ketodieta, to už dávno nejsou jen koktejly, které ti za chvíli tečou i ušima. Ty moderní nabízejí spoustu druhů jídel od kaší a polévek přes nízkosacharidové vafle, tyčinky a lívanečky až po houstičky nebo chleba! A to už je prostě luxus.

A co je ještě bezva? To, že během ketózy pravděpodobně nebudeš bojovat s chutěmi! Tělo si pojede to svoje, budeš pravidelně jíst a nebudeš mít hlad. Když ano, zkonzultuješ s poradcem možný přídavek.

A co jojo efekt?

Tohle je jedna z nejčastějších otázek, které se s ketogenní dietou pojí. A je to pochopitelné. Nikdo nechce zhubnout 20 kilogramů, aby je za pár měsíců vesele nabral zpátky a ještě přibral i nějaké to kilo navíc.

Ketogenní dieta je takový restart, začátek cesty k lepšímu a rozumnějšímu stravování. Jakmile přijde čas na přechod na běžnou stravu, obvykle nějakou dobu ještě kombinuješ pytlíčky s nízkosacharidovým jídelníčkem (zmíněné bílkoviny a zelenina). Pak je ideální přejít na kompletní nízkosacharidovou stravu. A když budeš chtít zařadit sacharidy zpátky, musíš ještě aspoň pár týdnů vydržet a pak sacharidy po malých dávkách přidávat.

Tělo tak má šanci svou váhu stabilizovat a „zapamatovat“ si ji. Když ti dojde poslední pytlíček a začneš se denně ládovat pizzou nebo svíčkovou se šesti, budeš mít svoje kila zpátky i s „bonusem“ navíc.

Jak je to během ketogenní diety se sportem?

Jak chceš! Pomalu ale jistě budeš hubnout, i když nebudeš sportovat. Když se na to nebudeš cítit, nenuť se do toho. Pamatuj, že se jednak rychleji vyčerpáš a jednak budou svaly potřebovat delší čas na regeneraci. Pokud ale chceš sportovat, dělej, co je ti libo! Během ketogenní diety jsou super procházky a klidnější jízda na kole, ale někdo v pohodě zvládá i fitko. Stačí jen vychytat, co ti dělá a nedělá dobře. Každou takovou aktivitou hubnutí samozřejmě podpoříš a urychlíš – klidně i zdvojnásobíš jeho rychlost!

Ketóza není ketoacidóza!

Když se řekne „ketóza“, začne to mezi lidmi šumět. Není to náhodou to, co hrozí při cukrovce? Ne. To je právě ketoacidóza – nekontrolovatelný stav, při kterém tělo přestane produkovat inzulin a ketonů je v těle opravdu škodlivě hodně. Při ketogenní dietě k ní ale nedochází, za předpokladu, že všechno dodržuješ, jak máš.

Máš zkušenost s ketózou a hubnutím? Napiš nám o tom do diskuze pod článkem!

Související články