V ovoci najdeme především vitamín A a C, vitamíny skupiny B nebo kyselinu listovou, z minerálů pak vápník, fosfor, železo, draslík a jiné. Prospěšná je v něm i vláknina, která udržuje v kondici výměnu látkovou. To všechno jsou důvody, proč by mělo ovoce v každém dobrém jídelníčku dlouhodobě být. Víš ale, že jeho nadmíra ti může způsobit spoustu zdravotních problémů, stejně jako jednoduché sacharidy z cukrovinek a dalších pochutin?
Mozek fruktózu nevnímá
Ovoce kromě všeho, co jsme uvedli, také nabízí nám konzumentům fruktózu, tedy jednoduchý ovocný cukr. Jakkoli by se mohlo zdát, že jde o zdravou alternativu glukózy, přičemž se jím poměrně hojně ládují diabetici, opak je pravdou. Jeho nadměrná konzumace způsobuje obezitu a s ní spojené komplikace a onemocnění, jako je vysoký tlak a vyšší riziko srdečních chorob.
Potíž s fruktózou je třeba v tom, že při její konzumaci mozek nereaguje tak, jako při konzumaci jiných složek potravy, například složených sacharidů. Fruktóza nevyvolává pocit sytosti, takže máš pocit, že musíš jíst pořád dál a dál. Strava bohatá na fruktózu nezasytí na dlouho a ty máš pořád hlad.
Fruktóza je démon. Skrývá se i tam, kde bys ho nečekala
Kromě ovoce se fruktóza nachází i v jiných potravinách, kam je dodávána uměle při výrobě, nejčastěji v podobě fruktózového sirupu. Výrobci ji do potravin dodávají jako levnou variantu, která přidává sladkou chuť. Fruktóza se pak snadno – zejména při vyšším energetickém příjmu než výdeji – mění v těle v tuky. To jen tak, abys věděla, že když sníš místo čokolády ovoce, nemusí to být úplně dobře.
Kromě ovoce najdeš fruktózu především ve slazených nápojích (v džusech, ochucených minerálkách i v limonádách), v cukrovinkách, v pečivu, jogurtech, dokonce třeba i ve slaných pochoutkách. Zdrojem tohoto typu cukru jsou také medy a rádoby zdravé sirupy, jedním příkladem za všechny může být sirup agávový. Fruktóza víc sladí a je levnější – to je ten hlavní důvod, proč v potravinách pořád je a jen tak z nich asi nezmizí.
Horší než glukóza? Podle některých vědců ano
Jedna skupina odborníků si stojí za tvrzením, že fruktóza je dokonce pro tělo horší než glukóza, klasický cukr. Glukóza se totiž rozkládá ve svalových tkáních a slouží pak jako zdroj energie. Fruktóza však putuje do jater, kde prochází mnoha přeměnami a škodí tělu, například pomáhá rozvíjet cévní choroby a zvyšuje hladinu viscerálního tuku.
I samotným játrům fruktóza v nadbytku škodí. Jejím vlivem totiž dochází k jejich zvětšení a ztučnění, načež může propuknout i zánět jater. Vyšší přísun fruktózy taky snižuje citlivost těla na inzulin a výsledkem může být porucha jeho sekrece a ve finále cukrovka jaksepatří.
Kolik ovoce denně můžu sníst?
Na tuhle otázku se nedá jednoznačně odpovědět, ale přesto to zkusíme. Obecně má člověk s vyváženým jídelníčkem stanovený počet gramů sacharidů, které by měl přijmout. Z toho 20 % mohou tvořit jednoduché sacharidy, tedy cukry, tedy fruktóza. Při tomto množství se dá i hubnout. Taky platí, že dva kusy ovoce denně jsou optimální – pochopitelně se jeden trs hroznového vína nepočítá jako jeden kus. Na druhou stranu je ovoce, které obsahuje cukrů méně (jahody, maliny, borůvky, citrusy), a ovoce, které je jím nabité od hlavy až k patě (třeba banány).
Další teorie říká, že se dají denně sníst bez výčitek například jedno jablko a jedna hruška, případně broskev nebo srovnatelné množství jiného ovoce. Stoprocentně spolehlivý bude ale snad jen výpočet na míru od výživového poradce.