Posttraumatická stresová porucha: takové soukromé peklo

Posttraumatickou stresovou poruchu si spojujeme hlavně s vojáky.
|
27. 06. 2020
|
Posttraumatickou stresovou poruchu si spojujeme s vojáky, kteří se vrátili domů z boje. Může jí ale trpět každý, nejen oni. Podle čeho ji poznat u sebe nebo u druhých a jak se k ní postavit? Poradíme!

Posttraumatická stresová porucha (u nás PTSP, v angličtině PTSDposttraumatic stress disorder) je reakce na závažný stres, vzniká v důsledku prožité traumatizující události jakéhokoli druhu. Prožít ji přitom může sám postižený nebo jeho blízcí, případně může být jen očitým svědkem něčeho velmi silného.

Takový zážitek pak člověku nejde zařadit mezi ostatní, běžné vzpomínky. V důsledku toho ho mimo jiné neustále budí, protože člověk prožívá onu událost stále dokola během spánku. Zároveň se urputně vyhýbá místům nebo situacím, které tuto událost připomínají.

Tato psychická porucha se nemusí projevit jen v návaznosti na prožité nebo viděné ohrožení na životě nebo na zdraví. Může vzniknout i na základě narušených mezilidských vztahů, třeba po rozvodu nebo po exekuci.

Jak vojáci k PTSP přišli

Celou sadu příznaků zkoumal už ve 20. stoletím Sigmund Freud, protože si všiml, že zhruba 20 % vojáků, kteří se vrátili z bojů v první světové válce, jimi trpí. I přesto, že nikdo z nich nebyl nijak závažně zraněný, všichni vykazovali fyzické a psychické potíže. Freud se tehdy nehodlal smířit s vysvětlením, že je postihlo krvácení do centrální nervové soustavy, a stanovil příčinu podle sebe. Bylo jím bezprostřední ohrožení života.

Posttraumatickou stresovou poruchu jako takovou ale definovali až američtí psychiatři, jež zkoumali změnu psychického stavu u vojáků, kteří se účastnili bojů v Koreji a později ve Vietnamu.

bigstock-handsome-young-man-suffering-f-277155898.jpg

Psychoterapie i farmakoterapie je v případě PTSP na místě.
Posttraumatickou stresovou poruchu by měl postižený řešit s odborníky.

Jak se posttraumatická stresová porucha projevuje?

Aby u člověka tahle porucha vznikla, musí se objevit stresor, katastrofická událost – autonehoda, válka, znásilnění, přepadení, povodeň a podobně. Tehdy se může projevit akutní stresová reakce (dezorientace, nepozornost, později hyperaktivita nebo apatie), které se ale dá během několika dní zbavit.

Zhruba 20-40 % osob, které se s takovou událostí setkají, se následně potýká právě s PTSP. Traumatizující situaci jsou pak znovu vystavovány ve snech nebo se tímhle směrem neustále ubírají jejich myšlenky při vědomí. Postižený se vyhýbá místu, kde se situace odehrála, a všemu, co by ji mohlo připomínat.

K dalším projevům patří:

  • potíže se spánkem
  • nervozita a podrážděnost
  • neschopnost se soustředit
  • návaly hněvu
  • lekavost
  • pocení, závratě, zrychlený dech, nevolnosti

Co se dá s posttraumatickou stresovou poruchou dělat?

Jako s většinou psychických poruch, ani s touhle si postižený pravděpodobně sám neporadí. Na místě je oslovit psychologa, případně i psychiatra. Nepříjemné stavy se dají řešit jak terapií, tak i léky, nejčastěji antidepresivy SSRI a MAOI.

Nejvhodnější je si při stanovení diagnózy o poruše něco přečíst, mluvit o problému s blízkými, začít se věnovat zálibám, které měl postižený rád před traumatem, nevyhýbat se situacím a místům, které můžou trauma připomínat (jednoduše se s ním musí konfrontovat), důležité je nepít alkohol a nebrat drogy, mít realistické cíle a doufat ve zlepšení. Zásadní je nemyslet si, že úleva se dostaví hned, ale že k ní možná povede dlouhá cesta.

Znáš někoho, kdo bojuje s PTSP? Jak se u něj projevuje a po jaké události? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!

Související články