Poporodní deprese může potkat klidně i tebe. Co s ní?

Bigstockphoto
|
21. 05. 2022
|
Narození děťátka je výrazným zásahem do života celé rodiny, ale ne vždy platí, že právě narozený uzlíček nás automaticky naplní jen samou láskou a radostí.

Právě narození dítěte je spojen s celou řadou doposud neznámých emocí, hromadou nových situací, změnou životních priorit a hodnot. Dochází k přeskládání naší vlastní identity. Doslova.  Pokud si má člověk s nástupem rodičovství zachovat zdravý rozum, je důležité si přiznat, že radost z dítěte znamená pro rodiče i ztrátu části sebe sama. A jde přitom o naprosto přirozenou součást rodičovské role.

I ty jsi určitě ve svém okolí zažila minimálně jednu ženu, která se vlivem mateřství zásadně proměnila ve svém smýšlení i chování. Některým ženám role matek vyloženě sedne, a i když v minulosti nechtěly o dětech ani slyšet, rázem by mohly kandidovat na matku roku. Ne vždycky je to ale tak samozřejmé. Někdy se to prostě nedaří, i přesto, že se všichni okolo rodičky snaží sebevíc, kýžený pocit radosti a naplnění se nedostavuje. Naopak převládá smutek, plačtivost a výčitky.

Laktační psychóza, nebo poporodní deprese?

V minulosti se všechny psychické změny po porodu označovaly souhrnně názvem laktační psychóza. Dneska už ale víme, že změny v prožívání žen po porodu nemusejí souviset výhradně s laktací a od názvu se spíš upouští. Upřednostňuje se novější pojmenování psychických změn, které se u žen v souvislosti s porodem můžou objevit.  Jde o poporodní blues, poporodní depresi a poporodní psychózu.

Aby bylo jasno, pokles nálady, mírná nejistota, obavy ze zvládnutí mateřské role a pochybnosti o nás samých nás mohou v souvislosti s narozením děťátka potkat všechny. Pro určení závažnosti stavu je ale klíčová intenzita pochybností a to, jak dlouho psychické změny trvají. Jinými slovy, pokud mám splín jeden nebo dva dny, půjde spíš o poporodní blues než o pravou a nefalšovanou depresi.

Poporodní blues

Poporodní blues je zažitý název pro stav, který prožívá až 80 % všech matek po porodu. Je to stav naprosto normální a hlavně krátkodobý.  Maminky začnou většinou 3. den po porodu vnímat prudký pokles nálady. Můžou být plačtivé, osamělé, přecitlivělé, ale můžou klidně prožívat i pocity zlosti a hluboké nejistoty. Podstatné je, že tenhle stav je dočasný a většinou se situace urovná do 2 týdnů, a to bez léčebného zásahu. Pokud jsi ale zmíněný poporodní blues zpozorovala u své blízké, rozhodně buď ve střehu, může totiž vyústit i v poporodní depresi.

bigstock-a-loving-mother-caring-for-her-405063191.jpg

Poporodní blues je zcela běžný a jen přechodný stav.
Bigstockphoto
Poporodní blues odezní samo. Pak se můžeš radovat z miminka.

Poporodní deprese

Tohle už jsou stavy mnohem závažnější. Obecně lze říct, že jde o depresivní stavy, které se můžou objevit kdykoli od početí až do dovršení 1. roku věku děťátka a které trvají aspoň 14 dní v kuse. Postihují 15% žen, a dokonce až 4 % mužů.

Mezi hlavní příznaky poporodní deprese patří stavy spojené s pláčem, únavou, celkovou nechutí, otupělostí, zpomalením a poruchami spánku. Mezi další příznaky patří prudká náladovost, úzkost, strach nebo panika doprovázená zrychleným tepem, bolestmi na hrudníku, třesem a malátností, pak taky změna libida.

Rodiče taky někdy cítí potíže s navázáním pouta s dítětem. Neobvyklé nejsou pochybnosti o tom, jestli dokážou děti dobře zabezpečit, postarat se o ně. Objevují se výčitky, že jsou špatní rodiče, cítí se neschopní. Můžou přicházet i myšlenky zahrnující posedlost zdravím dítěte. To se pak projevuje třeba neustálým mytím rukou.

Raději zbytečně než vůbec!

V případě, že máš podezření na poporodní depresi u sebe nebo někoho blízkého, rozhodně je na místě vyhledat odbornou pomoc. Situaci nepodceňuj a nebagatelizuj! Poporodní deprese sama nevymizí, a dokonce existuje i určité riziko sebevražedných tendencí.

Lékař vyhodnotí, o jak závažnou depresi se jedná (lehká, střední, těžká) a podle výsledku nasadí vhodná antidepresiva nebo hormonální terapii. Podpůrně pak může prospět i psychoterapie, která rodičům pomáhá zpracovat úzkosti a obavy spojené s rodičovstvím.

Poporodní psychóza

Nejzávažnější stav ze všech uvedených je poporodní psychóza. Je provázena depresemi, extrémními výkyvy nálad, poruchami soustředění, výpadky paměti, změnami vnímání času. Ženy ztrácí kontakt s realitou, trpí bludy a halucinacemi a vůbec si toho nejsou vědomy.

Příznaky se objevují zhruba 2 týdny po porodu a jsou proměnlivé. Většinou se neobejdou bez hospitalizace a nasazení léků. Existuje tu vysoké riziko sebevraždy a může se objevit i tzv. Capgrasův příznak, kdy je matka přesvědčená, že vlastní dítě jí bylo vyměněno a ke kojení jí bylo doneseno nějaké cizí.

Rizika poporodní psychózy

Když se žena včas nedočká odborné pomoci, hrozí riziko, že ublíží sobě nebo svému děťátku. Hospitalizace na psychiatrickém oddělení je takřka nutností. Je zdokumentována spousta případů, kdy matka odešla z neznámých příčin s dítětem z domu a provedla nějakou neočekávanou věc, často se sebevražednými úmysly (k vraždě novorozence dochází ve 4 % případů, k sebevraždě matky pak v 5 %). Podstatné ale je, že je matka ve stavu, kdy si svůj stav a následky svého konání absolutně neuvědomuje! Naštěstí není výskyt poporodní psychózy tak vysoký, vyvine se asi u 0,1 % žen.

Koho se to týká?

Novější výzkumy potvrdily, že téměř polovina prvorodiček, u kterých poporodní psychóza propukla, nikdy v minulosti žádnou z duševních nemocí netrpěla. Může se tak objevit i u zcela zdravých žen.

Vyšší pravděpodobnost ale přece jen mají ženy, které už nějakou zkušenost s psychiatrickým onemocněním (deprese, bipolární porucha) v minulosti měly. Pravděpodobné je i to, že pokud žena prožila poporodní psychózu u prvního děťátka, může ji potkat i po dalším porodu.

Nejvyšší riziko onemocnění poporodní psychózou je první měsíc po porodu a je vyšší u prvorodiček starších 35 let.

Jak se to stane?

Ohledně původu poporodní psychózy je stále více otázek než odpovědí. Jistou roli může hrát i genetika. Ženy, jejichž blízké příbuzné (matky nebo sestry) zažily poporodní psychózu a zároveň v minulosti trpěly nějakou psychickou poruchou, mají 70% pravděpodobnost, že se u nich tahle psychóza taky rozvine.

Jedním z možných spouštěčů nemoci můžou být hormonální změny způsobené porodem, fyzické vyčerpání a velice silné emoce, která žena po porodu prožívá.

Dá se tomu předejít?

Pokud už jsi v minulosti prožila nějaký psychický rozlad, depresi, psychotickou epizodu nebo trpíš některou z psychických poruch, rozhodně se obrať na svého lékaře a situaci řeš od počátku těhotenství. Můžeš být v péči psychiatra, který bude tvůj stav monitorovat. Ty sama můžeš v rámci prevence dodržovat základní doporučení jak v těhotenství, tak v mateřství.

Důležité je zajistit si pro sebe dostatek spánku, pomoc partnera a podporu rodiny, abys neměla pocit, že jsi na všechno zůstala sama.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4

Související články