
Párová terapie přitom není jen pro zadané, kteří po sobě házejí nádobím a jsou jednou nohou rozešlí. Je prakticky pro každého, kdo chce líp rozumět sobě i partnerovi a znovu najít blízkost, která se možná po letech vytratila. Cílem je najít bezpečné místo, kde si v klidu promluvíte a spolu s terapeutem zase najdete způsob, jak si s přítelem být blíž.
Od manželské poradny k terapii pro všechny
Párová terapie se začala postupně vyvíjet na počátku 20. století, kdy si mohli naštvaní manželé chodit pro rady k poradcům, ale jen po jednom. Ve 30. letech přišla druhá fáze, tzv. souběžná terapie, kdy každý z partnerů chodil v jinou dobu ke stejnému psychoanalytikovi. V 60. letech pak díky nástupu systémových modelů nastala revoluce v rodinné terapii, díky které začaly páry konečně chodit na terapie společně (Lebow & Snyder, 2022).
Dneska už je párová terapie podložená disciplína, která se snaží zahrnovat jak zvyklosti odlišných kultur, tak stále rovnocennější práva žen a zástupců LGBTQ+ skupiny. Terapie je prostě citlivější ke kontextu, sexualitě a životní fázi. Přece jen spolu nejsou jen muž a žena ve středním věku, kteří se vzali, ale i dvě holky, kluci, nebinární dvojice, víc lidí najednou... Zdravíme Lucku Bílou, protože „láska je láska“.
Pro koho je vhodná párová terapie?
Určitě se ptáš, kdy tedy může být prospěšné na takovou terapii zajít. Klidně vždycky, když:
- lidi ve vztahu cítí napětí až chronickou nespokojenost
- řeší konkrétní problémy (důvěra, žárlivost, nevěra, sexualita, finanční i rodičovské problémy)
- neumí spolu efektivně mluvit a jeden nebo oba mají nevyjádřené potřeby, které je trápí
- mají pocit odcizení, izolace, nedostatku intimity
- chtějí a jsou připravené pracovat na svém vztahu
A jak už padlo, párová terapie je i pro různorodé páry, mladé dospělé i seniory, LGBTQ+, polyamorní vztahy a další…
Kdy na párovou terapii zajít?
Tohle je další důležitá otázka. Ve chvíli, kdy vám na vašem vztahu přestane záležet, už je totiž opravdu pozdě, takže…
- Dřív, než bude „pozdě“: Když se hádky opakují ve stejném vzorci, ubývá intimity, nevěříte si, nebo se cítíte spíš jako spolubydlící a kamarádi než jako partneři.
- Po náročné události: vztah může ohrozit nevěra, trauma, nemoc, ztráta práce, narození dítěte i stěhování
- Když se problémy ve vztahu začnou promítat i do dalších oblastí života. Do práce chodíš bez nálady, nic tě nebaví a ani s kamarádkami se ti nechce ven.
- Když vztah začne požírat problém jednotlivce (úzkost, deprese, závislost, bolest).
- Před velkým rozhodnutím (jestli spolu zůstat nebo se rozejít): terapeuti pomáhají i párům na rozcestí.
- Prevence: Sezení fungují i pro páry, které nemají žádné zásadnější problémy, jen chtějí najít způsob, jak spolu líp komunikovat, aby předešli vážnějším problémům.
Terapeut jako průvodce
Každý terapeut má výcvik ve specifickém směru (třeba gestalt, dynamiku, KBT nebo integrativní směr a jiné). Někdo se zaměří spíš na emoce, jiný na chování, pro někoho je cílem změna, pro jiného zase přijetí.
Pracuje se s přítomností, ale sahá se i do minulosti (typicky do dětství – rodiče, děkujeme!). Role terapeuta se taky posouvá od pozice experta k partnerovi a průvodci na cestě k společným cílům.
Místo soupeření škol se ale přístupy spíš přirozeně prolínají. Terapeuti totiž staví na společných kamenech, jako je silná aliance mezi ním a klientem, práce s opakujícími se cykly hádek, pěstování empatie a lepší reakce při konfliktech. Důležitá je i psychoedukace.
shutterstock_2449394471.jpg

Párovku potvrzuje i věda
Účinnost párové teorie vědci několikrát potvrdili. Před pěti lety vyšla studie, která popsala, že párová terapie má opravdu vliv na spokojenost ve vztahu. Dopad měla i na komunikaci mezi partnery a emoční intimitu. Nejde přitom jen o pocity, po terapii se měnilo i chování. Vědci zjistili i to, že páry s většími problémy na začátku měly pocit většího zlepšení na konci terapie (Roddy et al., 2020).
Možná tě překvapí, že párová terapie prý pomáhá i mimo samotný vztah, tedy i u potíží jednotlivých lidí (třeba u deprese, úzkostí nebo závislostí). Díky pomoci odborníka se začali partneři třeba víc podporovat, mluvit spolu a líp tak zvládat dopady nemoci.
Jak funguje párová terapie
Na začátku si partneři vyberou terapeuta, ke kterému chtějí chodit. Pároví psychoterapeuti přitom běžně dělají i individuální terapii.
Doporučujeme najít odborníka, který má potřebné vzdělání, je ve výcviku, a hlavně, je ti sympatický. Záleží i na směru výcviku, u direktivnější kognitivně-behaviorální terapie půjdete spíš systematicky po krocích, u humanistického směru, jako je gestalt, je větší prostor pro povídání. Ale jak už padlo výš, důležitý je hlavně terapeutický vztah, který je léčivý (prostě abyste si s terapeutem „sedli“).
Nikdo není vítěz
Důležité je, že většina párových terapeutů chce, aby na sezení chodili oba partneři. Někdy nabízí online variantu, někdy požadují osobní setkání. Na prvním sezení jde většinou o vzájemné poznání. Terapeut se ptá, s čím pár přichází a na čem chce pracovat. Na dalších sezeních, které se většinou opakují po týdnu, se už pustí do samotných problémů.
Psycholog se snaží zvládat i případné konflikty, které by na sezení vznikly. Nemusíš se bát, kdyby k něčemu takovému došlo, je na to připravený a měl by vědět, jak situaci uklidnit. Dobrý párový terapeut taky nikomu nenadržuje a ptá se vždycky na názor obou partnerů. Terapeut není soudce ani rozhodčí, takže se nemusíš bát, že by tě za něco odsuzoval. Nejde o to, kdo má a nemá pravdu, spíš jde o vzájemné pochopení.
Z osobní zkušenosti redakce se nám na párové terapii nejvíc líbilo to, že psycholog sloužil jako třetí osoba, která se mohla na různé rozepře podívat objektivním pohledem a dát nám na ně nový náhled, který jsme si s partnerem předtím třeba neuvědomili. Skvělé byly i nácviky lepších způsobů komunikace, při které každý z partnerů vyjádřil své potřeby neurážlivým způsobem.
Průměrná cena párového sezení napříč republikou je pak podle našich propočtů přibližně 2 000 Kč. Terapeuti si za ně většinou účtují víc než za individuální sezení. Zajímavostí je, že někteří terapeuti nabízejí práci i s neromantickými dvojicemi, takže třeba i s rodičem a dítětem nebo s příbuznými.
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- Roddy, M. K., Walsh, L. M., Rothman, K., Hatch, S. G., & Doss, B. D. (2020). Meta-analysis of couple therapy: Effects across outcomes, designs, timeframes, and other moderators. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 88(7), 583–596. doi.org/10.1037/ccp0000514
- Lebow, J., & Snyder, D. K. (2022). Couple therapy in the 2020s: Current status and emerging developments. Family Process, 61(4), 1359–1385. doi.org/10.1111/famp.12824
- talkspace.com/blog/signs-you-need-to-go-to-couples-therapy