Při každodenním shonu občas každý jede tak trochu na autopilota. Někdy se ale může stát, že člověk dlouho jede podle starých a nefunkčních vzorců, snaží se všem vyhovět a sám sebe tak trochu míjí. Začíná na sebe zapomínat, přitom by se jen potřeboval na chvíli zastavit a konečně se zeptat: „Co vlastně potřebuju?“
Jestli se poznáváš, možná by ti mohla pomoct psychoterapie v gestalt směru. Dobré na ní je, že nutně nepátrá v minulosti (ale nevylučuje ji!), zajímá ji hlavně to, co se děje tady a teď. Gestalt terapeut se snaží zjišťovat, co klient cítí, co potřebuje a co mu v tom brání. V téhle terapii jde hlavně o to, aby ses dostala víc do kontaktu sama se sebou.
Co je gestalt terapie?
Gestalt je psychoterapeutický směr, který dává důraz na lidskost, svobodu a autenticitu. Nejde o suchou teorii, ale o přístup, který tě učí víc vnímat, co cítíš právě teď, aniž by se ti někdo hned hrabal v dětství. Vlastně se o gestaltu říká, že si bere inspiraci z různých přístupů, třeba z psychoanalýzy, východní filozofie nebo existenciálního přístupu, který říká, že máme právo být sami sebou (Orfanos, 2021).
Zakládá si na dvou aspektech: uvědomění (sebe sama) a uvědomělý kontakt (se svým okolím). Specifické na něm oproti ostatním přístupům je, že pomáhá člověku znovu se naladit sám na sebe. Na to, co cítíš (emoce), co se ti honí hlavou, a co ti tělo říká, že potřebuješ.
Staví taky na myšlence, že naše prožívání a tělo (nebo taky organismus a prostředí) jsou propojené a nedají se „pitvat“ odděleně (Roubal, 2020). Terapeut nemá za cíl člověka „opravit”, není pro něj rozbitý, spíš ho vnímá jako ztraceného poutníka, který potřebuje návrat k sobě. V terapii se pracuje na tom, aby začal líp vnímat, co se v něm děje, a dokázal se líp a vědoměji rozhodnout, jak na to zareaguje.
Jak funguje?
Ústředním bodem pro gestalt je přítomný okamžik, tedy co se v člověku odehrává v daný moment, případně jak se vztahuje k sobě a druhým lidem (Roubal, 2020). Zaměření je čistě na klientovi, to znamená, že terapeut neinterpretuje jeho prožívání ani nedává žádné rady, spíš klientovi pomáhá uvědomit si, co prožívá (ať už je to jakékoli napětí v těle, nebo jsou to nedořešené emoce, případně neutuchající myšlenky).
V gestalt terapii se používá tzv. fenomenologická metoda, kdy má terapeut brát klienta se vším všudy. Terapeut tě nebude hodnotit ani opravovat. Spíš bude tvé emoce a myšlenky přijímat tak, jako když se díváš na západ slunce, prostě je nechá být takové, jaké jsou. Představ si to tak, že naslouchá s takovou zvědavostí a otevřeností jako malé dítě, které všechno vidí poprvé.
Někdy se taky gestalt terapie popisuje metaforou foťáku, a to v tom smyslu, že si terapeut fotí i to, co se odehrává uvnitř něj. Díky lepšímu pozorování sebe sama tak chce pomoct klientovi.
Můžeš si to představit třeba na příkladu, kdy klient začne mluvit o nějakém intimním tématu a najednou jde až do moc velkých podrobností. V té chvíli se může terapeut začít stydět, což dává náhled na to, co prožívají i jiní lidi v klientově přítomnosti. Gestalt terapeuti se učí být zvědaví a trpělivě poslouchat všechno, co se v klientech odehrává, aniž by do toho sami jakkoliv zasahovali.
Gestalt terapeut taky sleduje, jakým způsobem navazuješ kontakt s druhými, říká se tomu kontaktní styly. Někteří z nás třeba „splývají“ s ostatními, až ztrácí sami sebe (říká se tomu konfluence). Jiní odskakují od hlubších témat a mluví o počasí nebo o druhých lidech, jen ne o sobě (deflexe). Někdy házíme své pocity na ostatní, třeba když si nedovolíme být naštvané, ale máme pocit, že všichni kolem jsou protivní (projekce).
Nebo se řídíme pravidly, co nám kdysi vtloukli do hlavy. Příkladem je otřepaná fráze našich maminek „musíš být vždycky hodná, jinak tě nikdo nebude mít rád“ (introjekce). A občas v sobě dusíme emoce, až nás z toho začne bolet hlava nebo žaludek (retroflexe).
shutterstock_2589714925.jpg
Přínosy gestalt terapie
Gestalt terapie vyniká v tom, že učí lidi víc vnímat, co cítí, co chtějí a co potřebují. Vede je k větší autentičnosti, sebepřijetí, svobodě i zodpovědnosti za vlastní život. Má za cíl podpořit sebevyjádření člověka a osobní růst.
Klienta ale taky učí, jak říkat ne, vymezit se, nebo naopak projevit, co doopravdy chce. Gestalt terapie je vhodná jak pro jednotlivce, tak i pro páry nebo rodiny. Jednoduše ji využijí všichni, co se chtějí spojit sami se sebou.
Hodí se pro ty, kteří:
- mají úzkosti nebo deprese
- se cítí ztracení
- často upozaďují své potřeby
- mají vztahové problémy
- cítí vnitřní prázdno
- mají psychosomatické potíže
- chtějí na sobě pracovat, líp zvládat stres nebo žít víc podle sebe
Výhodou gestalt přístupu je jeho flexibilita a kreativita, se kterou terapeut vede každé sezení. Nevýhodou naopak může být, že klient sice může mít pocit, že problém vyřešil, ale na terapiích nedojde k hlubší změně.
Gestalt totiž stojí na tom, že problém často „docvakne“ v jednom konkrétním momentu. Popisuje to jako náhlý vhled (anglicky insight). Ten ale může být povrchní, ne vždycky se díky němu člověk dostane k trvalé změně chování. Flexibilita je sice super, ale protože gestalt spojuje tolik směrů dohromady, tak se mu někdy vytýká, že nemá jednotný teoretický základ, o který by se terapeuti mohli opřít (Orfanos, 2021).
Jak gestalt terapie probíhá?
Setkání s terapeutem probíhá jako na klasické terapii. Postupně se s psychologem poznáváte, budujete vztah a povídáte si o tom, co člověka zrovna trápí. Gestalt terapeut by měl být přítomný, vnímavý a měl by ti dávat dostatek prostoru. Často se bude ptát, co teď cítíš nebo co vnímáš v těle, když o něčem důležitém mluvíš.
Během sezení terapeut postupně odkrývá něco, čemu se v gestalt terapii říká cyklus kontaktu (Roubal, 2020). Předpokladem přitom je, že každá naše potřeba má svůj přirozený průběh. Můžeš si třeba představit příklad Jany, maminky dvou dětí, kterou v posledních dnech často rozbolí hlava, s čímž se svěří psychologovi.
- Ten rozklíčuje, že jde o první fázi, vjem, kdy se tělo ozývá, že něco není v pořádku.
- S terapeutem se pak pracuje na fázi uvědomění, kdy klientce pomalu dochází, že je vyčerpaná, a začne jí docházet i to, že bolest hlavy je volání těla po odpočinku.
- V těle cítí napětí, ale i vztek, který jí dává sílu. Zároveň začne přemýšlet, jak si trochu toho odreagování zařídit. To je mobilizace energie.
- Pak přijde akce. Jana večer přijde za partnerem a poprosí ho, jestli přes víkend nemůže aspoň na dvě hodiny hlídat děti, zatímco ona si zajde na kávu s kamarádkou. Manžel kývne, Jana si oddychne.
- V sobotu si dopřeje procházku a kávu. To je plný kontakt, Jana zažívá naplnění, že je v souladu sama se sebou i se světem.
- Potom je na řadě asimilace. V ideálním případě si Jana v neděli všimne, že je klidnější, trpělivější a cítí se celkově líp. To všechno díky naplněné potřebě odpočinku.
- A nakonec stažení, kdy se vrací se do běžného rytmu, ale teď už ví, že potřebuje pravidelně čas jen pro sebe. A možná si o něj příště řekne dřív.
Gestalt terapeut v průběhu terapií zkouší i drobné experimenty, kdy například zkusí třeba proměnit tvoje „měla bych“ na „chci“, a pak sleduje, co to s tebou udělá a jak tuhle změnu prožíváš. Hlavní je bezpečný a otevřený prostor, kde si můžeš dovolit být autentická.
Za jak dlouho jsou v gestalt terapii vidět výsledky?
Jako u všech směrů v terapii, i tady je proces léčby velmi individuální. Gestalt ale staví spíš na dlouhodobějším procesu než některé jiné směry v terapie (třeba ty zaměřené na řešení). První uvědomění může přijít klidně po pár sezeních. Výsledky tak nejde změřit na počet hodin. Hodně záleží na tvém tempu a na tom, jak moc důvěřuješ tomuhle procesu.
Pro koho je gestalt terapie vhodná (a pro koho ne)?
Jak už jsme řekly, gestalt je vhodný pro každého, kdo je připravený zkoumat své prožívání a vztahy a rozpitvávat svůj vnitřní svět. Není ani třeba mít nějaký velký a tíživý problém. Je vhodná pro toho, kdo chce pracovat na svém sebevědomí a chce se naučit líp zvládat stresové situace.
Gestalt naopak nemusí být ideální pro někoho, kdo od terapeuta očekává direktivnější vedení, přesné rady nebo rychlá řešení. Není dobrý ani pro toho, kdo by chtěl spíš tradičnější, strukturovanou formu terapie. Neužije si ho ani člověk, který není připravený jít na sezeních do hloubky a nechce být v procesu léčení sám aktivní.
Pokud řešíš konkrétní věci, jako třeba panické ataky, možná bude i v tomhle případě lepší zvolit jiný přístup v terapii. Gestalt se taky moc nehodí na online formu terapie, a to kvůli tomu, že se zaměřuje na řeč těla (což se přes internet dělá dost špatně). Jiný přístup je vhodnější taky pro lidi s psychotickými poruchami.
Pokud ti styl gestaltu úplně nesedne, můžeš zkusit třeba rogersovskou terapii (PCA). Ta je taky hodně zaměřená na pochopení a podporu, ale o něco klidnější a strukturovanější.
Gestalt terapie: zkušenosti
Někteří klienti, kteří chodili ke gestalt terapeutovi, zmiňují, že pro ně terapie byla transformační zkušeností. Většinou oceňují autentický a empatický přístup terapeuta.
Jiní zase sdílejí, že se po gestalt terapii cítili rozrušení, jako by jim terapeut otevřel staré rány, ale už je dostatečně neuzavřel. Někteří mluví o tom, že je terapie rozladila, byli po ní přecitlivělí, podráždění, zahlcení nebo smutní, aniž by přesně věděli proč. Rozjeté emoce prostě potřebovali déle zpracovávat.
Kolik gestalt terapie stojí?
Terapii gestalt přístupem si, stejně jako ostatní druhy psychoterapie, můžeš nechat proplatit pojišťovnou. Lidi s psychickými poruchami si ji můžou nechat proplatit celou u klinického psychologa, na klasickou psychoterapii dávají pojišťovny příspěvky (například u ZP MV ČR je to 400 Kč na sezení, u VZP pak 500 Kč na sezení – v obou případech maximálně na 10 sezení).
Po zprůměrování cen za jedno sezení napříč republikou jsme došly k tomu, že jedna padesátiminutová terapie tě bude stát přibližně tisícovku. U některých terapeutů si můžeš připlatit i za 80 minut, což tě bude stát přibližně 1 500 Kč. Stejnou cenu průměrně zaplatíš za párovou terapii.
Ceny ale ber spíš orientačně, většinou se liší podle zkušenosti terapeuta, lokality (v menších městech může být levnější), formy terapie a dalších aspektů.
Úplným závěrem můžeme říct, že gestalt je citlivý a živý přístup, který má potenciál tě naladit na tvoje vlastní prožívání, na to, co cítíš, co tě tíží a co ti dělá dobře. Můžeš z něj čerpat, když hledáš cestu, jak být autentičtější a žít vědoměji. Půjdeš do toho?
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- Roubal, J. (2010). Gestalt terapie. In Z. Vybíral & J. Roubal (Eds.), Současná psychoterapie (pp. 164–194). Portál.
- Orfanos, P. (2021). A Critical Perspective of the Gestalt Therapeutic Approach. International Journal of Humanities and Social Sciences, 13(2), 108–118. doi.org/10.26803/ijhss.13.2.7
- přednáška Gestalt terapie na Fakultě sociálních studií MU
- kmatherapy.com/blog/gestalt-therapy-pros-cons
