Menstruace není legrace. Zvlášť v jiných kulturách

Menstruace v jiných kulturách dostává pořádně na frak.
|
29. 07. 2020
|
Určitě s námi budeš souhlasit, že menstruace dokáže být hodně nepříjemnou záležitostí a je lepší být „vždy připravena“ a vybavena vložkami nebo tampóny. Premenstruační syndrom dělá z křehkých princezen Godzilly a menstruaci samotnou často provázejí bolesti, které bychom nepřály ani svému nepříteli.

Tělo navíc není stroj, takže se může úplně v pohodě stát, že se pár dní před očekávanou událostí na světlých kalhotách objeví červený flek a o ostudu je postaráno.

Dřív bylo, zdá se, (skoro) všechno jinak

Naše předkyně na tom byly s menstruací o něco lépe – nepodstupovaly ji totiž tak často. Musely to ale vyvážit tím, že porodily za život pět nebo šest dětí. Odborníci se taky domnívají, že dívky v minulosti nezačínaly menstruovat tak brzy, jako je tomu dnes, a u žen přicházela menopauza mnohem dřív.

I když si dneska během svých dní připadáme nadmíru asexuální, dřív byla menstruace a menstruační krev prostředek ke svádění mužů. Byl to totiž důkaz, že žena je pohlavně vyspělá, připravená k reprodukci a zároveň toho, že zrovna není těhotná. Pokud dneska bojuješ se zápachem a hledáš hygienické potřeby, které výrobce před dodáním na trh napustí vůní, v minulosti to bylo jinak – na typický pach menstruační krve (i díky absenci vyspělých hygienických pomůcek) ženy lovily muže, kteří na tento pach letěli jak diví.

Ženy z chudších vrstev nechávaly svou krev volně stékat do šatů a po nohách na zem. Ty z vyšších vrstev měly šaty drahé, což přimělo lidstvo zavést do běžného života primitivní pomůcky. Chtělo by se říct – dost o historii, pojďme se podívat na současnost do světa. Jenže kvůli menstruaci spousta žen takové historické přístupy zažívá dodnes.

bigstock-125213051.jpg

Menstruační tabu jsme zatím neprolomili ani v euroamerické kultuře.
bigstockphoto.com
Nahřát si v pohodlí postele bříško? Na Bali ani omylem.

Někde posvátná, jinde nečistá

Bez menstruace bychom nerodily, o tom není sporu. A rozmnožovat svoje geny chtějí pánové po celém světě. Zatímco některé kultury vnímají menstruaci a menstruační krev za pozitivní sílu s velkou mocí, jiné chápou menstruující ženu za nečistou. Dokonce se podle nich dá menstruační krev použít jako smrtící jed v čarodějnictví. Nečistá přitom není jen žena, ale i její rodina, ba dokonce pole a vesnice.

Tak třeba na Bali se sice na rozdíl od euroamerické kultury běžně diskutuje a je to tak trošku „věc veřejná“. Na druhou stranu ale menstruující žena nesmí ani vstoupit do kuchyně, musí jíst z jiného nádobí než ostatní, nosit speciální menstruační šaty, spát odděleně (ve stanu nebo v domě na podlaze) a nemít pohlavní styk. Nesmí chodit do chrámu, což se mimochodem týká i menstruujících zahraničních turistek (to bychom chtěly vidět ty kontroly, haha). Ženy, které už menstruují (tedy ještě neprošly menopauzou), se nesmí dotýkat dýky ve tvaru hada a ostruh bojových kohoutů, které jsou atributem mužnosti a které jsou v této kultuře velmi ceněny.

Krvácení trvá tři dny (tady si zřejmě myslí, že tělo JE stroj), pak si musí žena umýt vlasy a taky přijmout posvěcenou vodu. Pak už je zase čistá a může dělat všechno normálně. A to všechno proto, že se tu domnívají, že menstruační krev přitahuje démony, což ohrožuje ženu i celou její rodinu. Na druhou stranu chápou ženy tyhle dny jako svobodné – nemusejí se totiž starat o domácnost.

Alou do jeskyně!

V Melanésii je to ještě o něco větší hardcore. Pokud jsi někdy slyšela historky o tom, jak jsou menstruující ženy vyháněny z vesnice do jeskyní, kde si můžou „v klidu odmenstruovat“, tak tohle k tomu nemá daleko. Na ostrově Malaita, kde žije kmen Kwaio, jsou běžně ve vesnici obytné domy, které sdílejí muži se ženami, ale nad vesnicí bývá mužský dům, kam ženy nesmí, a pod vesnicí, na nečistém území, se nachází ženský dům, taková menstruační chýše.

Není ale třeba si myslet, že žena je v chýši sama a k smrti se tu nudí. Je totiž všeobecně známo, že ženy, které k sobě mají blízko (v tomhle případě třeba žijí v jedné vesnici), svou menstruaci časově sjednotí. Tak se v chýši sejde víc žen najednou a vlastně… Kdo by nebral pár dní takové dámské jízdy?

První menstruaci je třeba oslavit

V horách Papuy – Nové Guiney si zase menstruační krve cení jako prostředku, která dokáže usmířit ducha země. Panenská krev je tady sbírána do bambusové trubky a nošena na posvátná místa. Dívka, která poprvé menstruuje, tak činí ve svém rodném domě za bránu ze sladce vonících větví. Dokonce se k domu hrnou muži z celého širého okolí, aby jí zazpívali vybrané písně.

Máme kliku, i když u nás pořád panuje menstruační tabu

Před kamarádem nebo kolegou v práci bychom asi hrdě nevytáhli tampón nebo nezahlásily, že jdeme vyprázdnit menstruační kalíšek. Je to prostě ženská věc. Intimní. V naší kultuře sice v pohodě běhají po televizních obrazovkách vložky a tampóny asi tak ve stovce variant, navzdory tomu se ale stále za tak přirozenou věc stydíme. Neříkáme, že bychom měly do světa vykřikovat, že zrovna máme svoje dny, ale… Aspoň nemusíme vybočovat ze své rutiny, když už to přijde.

Co na menstruační tabu říkáš ty? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem.

Související články