Postrach kanceláří útočí: Jak vyzrát na syndrom karpálního tunelu?

Bigstockphoto
|
23. 06. 2022
|
Jestli si myslíš, že práce v kanceláři tě uchrání před zákeřnými pracovními úrazy, jsi na omylu! I při sezení u počítače si totiž můžeš nepěkně ublížit.

Jedním z nejtypičtějších „počítačových poranění“ je syndrom karpálního tunelu neboli lidově „karpál“. Možná už jsi o něm slyšela. Postihuje až 4 % populace ve věku 40–60 let, a to až 4x častěji ženy než muže, takže bacha na něj!

Karpální tunel je místo mezi tvým předloktím a dlaní, kterým prochází cévy, šlachy a středový nerv. Právě když se tenhle nerv utlačí, mluvíme o syndromu karpálního tunelu.

Bolest, mravenčení, nešikovnost

Syndrom karpálního tunelu poznáš relativně snadno. Příznaky se projevují nejčastěji, když jsi v klidu, a patří mezi ně bolest v oblasti zápěstí, brnění a mravenčení prstů (nejčastěji palce, ukazováčku a prostředníčku), nešikovnost ruky třeba při zapínání knoflíků nebo oslabení ruky do takové míry, že ti z ní můžou začít vypadávat věci.

Karpál vzniká raz dva

Syndrom si uženeš, když budeš nadměrně zatěžovat zápěstí – proto nejčastěji postihuje tvoji dominantní ruku. Může ti ho způsobit častá práce s počítačovou myší a klávesnicí nebo vibračními nástroji (tady myslíme spíš příklepovou vrtačku, neboj!). Určitě ale nepomáhá, když máš mechanické problémy se zápěstím, nádor v téhle oblasti nebo když zadržuješ tekutiny během těhotenství/menopauzy.

I když karpál většinou vznikne po dlouhodobém pohybovém stereotypu, existuje i v akutní podobě – ta je způsobená nečekaným skřípnutím nervu, třeba při zlomenině nebo infekci.

bigstock-vertical-ergonomic-optical-mou-436998782.jpg

Vertikální myš je otočená o 90 stupňů a při práci je to znát.
Bigstockphoto
Pokud pracuješ celé dny na počítači, dbej na ergonomii při práci. Vertikální myš ti může hodně ulevit!

Dobrá zpráva: léčit se to dá

Jestli patříš k těm, kteří při potížích ignorují příznaky a čekají, až nemoc sama odezní, tak tady na to rovnou zapomeň. Karpál tě jen tak nepustí, a když ho nebudeš léčit, může ti trvale poškodit ruku. Proto neotálej a zajdi k lékaři – čím dřív se pustíš do léčby, tím snáz se toho zbavíš!

A jakže se to vlastně dělá? Způsobů je několik a samozřejmě záleží na tom, jak závažný je tvůj stav. Základem je obloukem se vyhýbat činnostem, které by mohly zatěžovat zápěstí – hraní na hudební nástroj nebo práci na počítači (je třeba snažit se měnit polohy zápěstí). S tím ti může pomoct ortéza. Od věci není ani fyzioterapie, případně analgetika v podobě mastí nebo injekcí.

V nejhorším případě přichází na řadu operace karpálního tunelu, která se provádí v lokální anestezii a za 10–15 minut je po všem. I tak ale můžou problémy s karpálem trvat ještě 3–6 měsíců po operaci.

Nejlepší je stejně prevence

Máme pro tebe několik tipů, které sice nezaručí, že se syndromem nebudeš mít tu čest, ale rozhodně to riziko minimalizují.

Při práci se neboj udělat si pravidelné krátké přestávky, během kterých namáhanou ruku vytřepeš nebo jemně promasíruješ zápěstí – rukou nebo masážním válečkem (dej ale pozor, aby byl bez výstupků, kterými by sis mohla poškodit cévy a nervy uložené těsně pod kůží!). Doporučuje se i omytí zápěstí vlažnou vodou.

Ideálně bys měla dodržovat i ergonomii práce na počítači. Klávesnici bys měla mít nejvýš ve výši loktů, nejlépe o něco níž. Při práci s myší měj ruku položenou na podložce přesně v místě průběhu nervu, ideálně zvol podložku s polštářkem.

Pokud trávíš u počítače desítky hodin týdně, zvaž i koupi vertikální myši – ta je otočená o 90° a v podstatě jezdí „po boku“. Sice ti bude trvat si na ni zvyknout, ale zato tím krásně podpoříš klenbu ruky a středový nerv ti bude vděčný!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4

Související články