Posttraumatická stresová porucha (u nás PTSP, v angličtině PTSD – posttraumatic stress disorder) je reakce na extrémní stresové vypětí, která může vzniknout v důsledku prožité traumatické události. Takový zážitek pak člověku nejde zařadit mezi ostatní, běžné vzpomínky a provází ho i další fyzické a psychické symptomy. Přestože je léčba PTSP běh na dlouhou trať, úplné uzdravení je možné. Přinášíme ty nejlepší metody, jak se posttraumatické stresové poruchy zbavit nebo ji aspoň zmírnit.
Příčiny posttraumatické stresové poruchy
PTSP už dávno není spojovaná jen s válečnými veterány. Příčinou může být jakákoliv extrémně stresující situace, kterou člověk nemá pod kontrolou. Může jít o jednorázovou situaci nebo déletrvající zátěž. Není přitom potřeba být přímo účastníkem traumatu, porucha se může objevit i u svědků.
Mezi nejčastější situace vzniku PTSP patří:
- válka
- znásilnění, přepadení, týrání a jiné trestné činy
- těžký úraz, život ohrožující nemoc
- autonehoda
- živelné katastrofy
- ztráta blízké osoby
- rozvod, nevěra
- porod
- ztráta zaměstnání, exekuce
Příznaky posttraumatické stresové poruchy
Po prožití traumatické události se zpravidla objevuje akutní stresová reakce (dezorientace, nepozornost, později hyperaktivita nebo apatie), které se dá během několika dní zbavit. Zhruba u 20–40 % osob se následně rozvine PTSP.
Posttraumatická stresová porucha může postihnout kohokoliv. Terapeuti se ale shodují, že náchylnější k rozvoji poruchy bývají jedinci, kteří v životě zažili víc traumatických událostí. Pak často stačí poslední kapka. Svůj podíl má taky nečekanost, náhlost a brutalita stresujícího zážitku.
Mezi projevy PTSP patří:
- opakované prožívání traumatu ve vzpomínkách nebo ve snech (tzv. flashbacky)
- vyhýbání se podnětům, které trauma připomínají
- silné fyzické reakce při vzpomínce na trauma (zrychlený dech, rychlé bušení srdce, nevolnost)
- derealizace – pocit, že je okolní prostředí nereálné, jakoby ve snu
- depersonalizace – neztotožnění se se sebou samým (např. nepoznávání se v zrcadle nebo na fotkách)
- pocit prázdnoty, beznaděje
- závratě
- nadměrná lekavost, ztráta pocitu bezpečí
- problémy se soustředěním a pamětí
- podrážděnost, výbuchy hněvu
- psychosomatické potíže
- nespavost
bigstock-lady-gaga-at-the-st-annual-a-288261943.jpg
Společně s PTSP se můžou objevit i další psychické problémy, jako jsou deprese, sebevražedné myšlenky, fóbie, úzkostná porucha nebo obsedantně-kompulzivní porucha. Častý bývá vznik panických atak, které se dají snadno splést například s infarktem nebo mrtvicí. Posttraumatická stresová porucha může zkrátka hodně znepříjemnit každodenní život, kdy klesá zájem o koníčky, společenské aktivity a přátele.
Posttraumatická stresová porucha se rozvíjí zpravidla mezi 1–6 měsíci od prožitého traumatu. Není ale výjimkou, že se objeví i po letech od traumatické události. Důležité je proto eliminovat obrovskou stresovou nálož, které je člověk po traumatu vystavený. Tomu může pomoct psychická podpora. Nejlepší prevencí rozvoje PTSP je svěřit se s traumatem svému okolí, ideálně svěřit se do rukou terapeuta.
Léčba posttraumatické stresové poruchy
Pokud máš podezření u sebe nebo svého blízkého na posttraumatickou stresovou poruchu, neváhej se obrátit na psychologa. Přibližně 50 % obětí se poruchy do půl roku zbaví, ovšem bez odborné pomoci to nepůjde. Pokud jsou symptomy PTSP příliš silné, nestyď se navštívit psychiatra, který ti nasadí léky na úzkost, případně antidepresiva.
Přímo na léčbu PTSP cílí i další terapeutické metody. Výborné výsledky vykazuje EMDR terapie, která je podle WHO hodnocená jako jedna z nejlepších metod pro léčbu PTSP. Vyzkoušet můžeš taky kraniosakrální terapii, která si efektivně poradí s fyzickými symptomy posttraumatu. Na panické ataky a deprese se zase osvědčila EFT terapie. Všechny tyto metody je ovšem nutné kombinovat s psychoterapií, která tvoří základ úspěšné léčby.
bigstock-psychotherapy-for-disabled-tee-425729732.jpg
Mimo to je vhodné na trauma nezůstávat sama. Neboj se mluvit o problému s blízkými a neizoluj se od lidí. Dále je důležité nevyhýbat se podnětům, které ti můžou trauma připomínat. Aby vyprchal traumatický náboj, je vhodné se jim postupně vystavovat. Zkus si najít záliby, které ti přinášejí radost, a až budeš připravená, začni se znovu věnovat koníčkům, které jsi měla ráda před traumatem. Pomáhá i sport, hudba, výtvarné činnosti nebo meditace a další relaxační techniky (například progresivní svalová relaxace).
Měj ale na mysli, že je rozumnější dát si pauzu od alkoholu a drog, které můžou tvé stavy zhoršit. Pamatuj, že neexistuje tlačítko, kterým by se daly symptomy PTSP vypnout. Léčba posttraumatu bývá běh na dlouhou trať, ale není nemožná. S trochou trpělivosti jde všechno.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7
