Reaguje tvůj kocourek spojením „nebuď hysterická“ na tvůj výstup, který mu předvedeš, protože se už tři dny nevrátil domů, a když se vrátil, páchl pěti druhy dámských parfémů, košili měl od rtěnky a ještě ti pro jistotu „jednu natáhl“? Tak to vážně nemá s hysterií jako takovou nic společného, nemusíš se bát. Radíme jít od něj. Ale zpátky k tématu.
Hysterie nebo také histriónská porucha osobnosti má svou definici a své projevy. Při této poruše osobnosti totiž dochází k přehnaným reakcím na podněty. Samotná hysterie se může objevit buď v dětství – takové děti jsou rády středem pozornosti, často simulují, jsou zbrklé a nepořádné – nebo až v dospělosti po prožití silné stresové situace.
bigstock-portrait-of-young-sad-falling-34042289.jpg
Taková normální hysterka…
Nutno říct, že hysterie častěji postihuje ženy než muže, takže zřejmě i proto jen tak někdo neřekne, že „Pavel je hysterickej“, ale spíš pronese, že „Alena je hysterická“. Jak vůbec taková Alena tedy vypadá?
- postrádá stud, nebojí se veřejného zesměšnění
- je to „herečka“, její mimika i gestikulace jsou tak teatrální, že už možná aspiruje na Cenu Alfréda Radoka
- jenom problematicky vychází s rodiči a s osobami stejného pohlaví
- často i lidem, které zná teprve pět minut, líčí to, co všechno má kde vytetované
- ráda je středem pozornosti, takže dělá všechno pro to, aby jím fakt byla
- nezřídka lže a vymýšlí si, přibarvuje skutečnost
- je snadno manipulovatelná
- sama sebe stylizuje do role chudáka – často předstírá, že ji něco bolí, není jí dobře nebo cokoli podobného (karma ale funguje, když bude Alena takhle pokračovat dál, přivodí si skutečné onemocnění)
- je sobecká
- od svého kocourka vyžaduje neustálé vyznávání lásky, běda, jestli poleví
- upozorňuje na chyby druhých
- vyhledává konflikty
Jakkoli je tahle charakteristika příšerná, na jedno nesmíme zapomenout. Hysterie je porucha osobnosti a lidé, kteří jí trpí, za ni spíš nemohou, stejně jako nemohou za paranoiu nebo sklony k závislosti. V některých případech mohou projevy poruchy dojít až k fyzickému násilí, častější je to ale u mužů hysteriků.
Jak probíhá léčba? Podporou i léky
Ze všeho nejdřív je nutné, stejně jako u ostatních poruch osobnosti, aby „nemocného“ podpořili blízcí a aby pochopili, že se nejspíš nejedná o rozmary. Taky je důležité, aby si sám „nemocný“ uvědomil, že je potřeba se se situací nějak poprat. Těžko pomoct někomu, kdo pomoc odmítá. Důležitým prvkem léčby je pak psychoterapie, v některých případech přicházejí na řadu i psychofarmaka a ambulantní psychiatrická léčba.
pexels-andrea-piacquadio-3771103.jpg
Znali ji už před dávnými dobami
Hysterie, respektive její příznaky, poprvé popsal sám Hippokrates, hovořilo se o ní ve starém Egyptě a první teorií, jak k hysterii dochází (tehdy pouze u žen), jsou údajné posuny dělohy v těle. Jiní odborníci zase měli dojem, že hysterie je u žen způsobována nedostatečným sexuálním uspokojením.
Ve středověku byly hysterici obviňováni z posedlosti ďáblem. Až do doby, kdy Paracelsus (lékař z přelomu 15.‑16. století) označil hysterii za jednu z duševních poruch. A pořádně s tím pohnul Sigmund Freud, jenž dával hysterii do spojitosti s traumaty a podle toho ji také léčil, s využitím rekonstrukce potlačených vzpomínek.
