Výsledky histologie změnily pětadvacetileté dívce život. Doslova ze dne na den se z ní stala onkologická pacientka, která apeluje na ostatní: „Prevenci nepodceňujte. A to ani v mladém věku!“ Přinášíme ti rozhovor s Patricií, která se rozhodla podělit o svůj příběh.
Jméno respondentky bylo vzhledem k citlivosti tématu na její žádost změněno – pozn. redakce.
Ze dne na den onkologickým pacientem
Patricie, sedíš tady jako mladá a nesmírně půvabná žena. Člověk by na tobě na první pohled nepoznal, že ti život změnila děsivá diagnóza. Jak dlouho to je, co rakovina kůže vstoupila do tvého života?
„Za pár dnů to budou tři měsíce, kdy mi sestřička volala s výsledky histologie. Nebudu zastírat, byl to pro mě obrovský šok. Znamének už mám pár venku a nikdy s nimi nebyl problém. Je mi 25 a tohle jsem upřímně nečekala. Naivně jsem si myslela, že jsem mladá a neohrožená. Nějaká rakovina se mě v tomhle věku přece nemůže týkat. To ale pochopitelně není pravda. Onkologickým onemocněním bohužel trpí i malé děti.“
Jak ono problematické znaménko vypadalo? Dokážeš ho čtenářům popsat?
„Na tohle ti nedokážu úplně odpovědět. Měla jsem ho totiž na zádech, takže jsem nepozorovala žádné změny ve zbarvení, struktuře nebo velikosti. Když mi ho přítel před operací fotil, nepřišlo mi nijak zvláštní. Možná mělo maličko rozpité okraje, ale takových znamének mám desítky. Navíc si je nechávám kontrolovat každý rok, takže jsem tenhle verdikt vážně nečekala.“
Co následovalo po onom nepříjemném telefonátu?
„Musela jsem si domluvit zákrok, během něhož mi odstranili část poškozené tkáně, kterou znovu poslali na histologii. Druhá histologie je důležitá pro vyloučení případného rozsáhlejšího napadení buněk. V některých případech se člověku odstraňují i uzliny a nasazuje se další léčba. Tomu jsem se naštěstí vyhnula, problematické znaménko jsme zachytili včas.“
„Začala jsem si vážit maličkostí. Do solárka už mě nikdo nedostane ani párem volů!“
Jak se změnil tvůj dosavadní život?
„Během jediného dne prakticky o 360 stupňů. Začala jsem si víc vážit maličkostí a žít v přítomnosti. Dřív jsem se pořád za něčím honila, dneska už přemýšlím jinak. A taky jsem přestala chodit do solárka. Na sluníčko vlastně nesmím bez ochrany vůbec. A ani nechci.“
Lékaři a odborníci často zmiňují vysoké riziko vzniku rakoviny kůže v souvislosti s navštěvováním solária. Myslíš, že to mohl být i tvůj případ?
„Dneska už na tohle všechno nahlížím docela jinak. Dřív jsem si rizika nepřipouštěla. Teď už by mě do solárka nikdo nedostal ani párem volů. Kůže má skvělou paměť a každé spálení si pamatuje. Rakovina se může u člověka rozvinout v kterémkoliv věku. A opalováním v solárku jí jde člověk rozhodně naproti. Já jsem toho ostatně živým důkazem.“
Co bys na závěr vzkázala našim čtenářům?
„Rozhodně si nechávejte znaménka pravidelně kontrolovat. Návštěva dermatologa jednou za rok je naprosté minimum. Rakovina kůže je při časném stádiu dobře léčitelná a riziko úmrtí je minimální. Je ale potřeba o svoje zdraví pečovat a navštívit lékaře včas. Prevence je základ. A to nejen v péči o největší orgán našeho těla – kůži.“
Moc díky za tvůj čas a rozhovor!
Autorský text + výpověď respondentky
