Co jsou probiotika a kdy pomáhají? Prozradíme!

Probiotika zajišťují správnou činnost střev a podporují imunitu.
10. 01. 2017
|
Probiotika všichni skloňujeme hlavně tehdy, když u lékaře vyfasujeme antibiotika. Ta totiž dokážou rozhodit střevní činnost k nepoznání. A jejich protiváhou mají být právě probiotika, která na střeva působí pozitivně. Kdy a jak je tedy brát?

Zdaleka nejde jen o to, abychom zuřivě polykali tabletky, když se zrovna snažíme dostat z nepříjemné nemoci, na kterou jsme dostali antibiotika. Po těch je spoustě lidí špatně od žaludku a působí jim i jiné problémy – často průjem nebo zácpu. Spousta lékařů proto, když antibiotika předepisuje, zároveň přidává radu právě o probiotikách. Ta ale můžeme bez obav spořádat každý den, ať už máme střevní potíže, nebo ne.

Probiotika: co to je a kde to najdeme?

Probiotika jsou živé organismy, které příznivě působí na lidské zdraví. K těm nejznámějším patří laktobacily a bifidobakterie. Jednoduše řečeno by měla probiotika dát do pohody střeva, která nějakým způsobem nefungují tak, jak by měla – ať už sama procházejí nějakým onemocněním, nebo jsou rozhozená právě jinou nemocí, respektive léčbou antibiotiky.

Antibiotika sice léčí nemoci, ale pro střeva jsou katastrofou.
pixabay.com
Antibiotika ve střevech zabíjí špatné, ale i prospěšné bakterie. Proto je potřeba střevům pomoci.

Kromě tobolek, pro kteráé si můžeme zajít do lékárny, najdeme tyhle příznivě působící organismy taky v bílém jogurtu, v kefíru, kysané zelenině a v mateřském mléce. Právě potraviny, v nichž probiotika najdeme, doporučují odborníci jako vhodnou prevenci – znatelně totiž podporují imunitu.

Na druhou stranu – když už dojde na léčbu antibiotiky, je podle nich lepší, když si pořídíš tobolky s probiotiky, protože z jogurtu nebo kefíru bys nemusela mikroorganismů získat tolik, kolik je potřeba. Účinkují totiž, jakmile jsou jich ve střevech řádově stamilióny. Navíc prospěšné bakterie v jogurtu nebo kefíru nepřežijí déle než týden. Nejspíš bys musela zkonzumovat ohromné množství těchto výrobků, aby se k tobě nějaké to nezanedbatelné množství bakterií dostalo.

Proč chránit střeva i bez antibiotik?

Nemusíš zrovna brát antibiotika, abys měla přemýšlet nad probiotiky. Zaprvé působí pozitivně na střeva, zadruhé ve střevech se ukrývá až 70 % imunity, která tě chrání před nemocemi, takže logicky bychom si střeva opravdu měli hýčkat, abychom nebyli nemocní.

Pokud zrovna neholduješ zdravému jídelníčku, měla bys nad nimi uvažovat vážně. Vyváženost činnosti střev narušuje třeba konzumace uzenin, sladkostí a tučných jídel či alkoholu. Jejich činnosti nepomáhá ani stres nebo nedostatek vláknin ve stravě. Probiotika to dají aspoň trochu do pořádku, i když je mnohem lepší zaměřit se na jádro problému, tedy na stravu.

Přečti si také: Chceš méně stresu? Přidej se k minimalistům

Prebiotika – kdy vstupují do hry i ona?

V souvislosti s probiotiky jsi určitě zaslechla i podobný pojem, a to prebiotika. Jde o komplex sacharidů, které poskytují potravu pro probiotika, pro ty příznivě působící mikroorganismy. Prebiotika nedokáže lidské tělo strávit, ale probiotika je ve střevech uvítají. Díky nim totiž mohou fungovat, jak mají. A i prebiotika najdeme ve stravě – třeba v čekance, artyčoku, cibuli, pórku, česneku, meruňkách, jablkách nebo luštěninách.

Pro lepší činnost střev je dobré konzumovat potraviny s probiotiky i prebiotiky.
bigstockphoto.com
Nakrm tělo i prebiotiky. Ta totiž poskytují stravu pro probiotika, která pak dělají ve střevech ještě víc dobroty.

Dáváš si záležet na pravidelném přísunu probiotik a prebiotik? Dej nám o tom vědět na Facebooku nebo Instagramu s hashtagem #jsmekocky!

Související články