V redakci jsme se shodly, že samoobslužné pokladny využíváme rády, a když v obchodě jsou, k té klasické už nezamíříme. Divíme se proto, že někoho tak znepokojují, ale hlavně nás překvapuje, kolik veřejného prostoru je dehonestaci samoobslužných pokladen věnováno!
Mimochodem – psalo se před lety tolik o scanování zboží přímo během nákupu a o následném placení taky bez asistence živé bytosti? Nevzpomínáme si...
Už žádné diskuze s pokladní
Občas nemáš náladu na nic. Ani na nadšené prodavaččino „dobrý den“, natožpak na držkování, co je tohle zase za pečivo. Nemusíš se dívat na její výraz, ať už je jakýkoli, na její unavené oči nebo houstnoucí knírek.
Nemusíš se nutit do úsměvu nebo si připadat jako pitomec, když se usměješ a na oplátku přijde tak frustrované „brý den“, že se modlíš, aby tě nonverbální signály nezradily nebo abys z úst nevypustila něco, za co bys do tohohle obchodu dostala doživotní zákaz vstupu.
O tom, že odrážet dotěrné dotazy typu „proč ještě nemáte naši aplikaci?“ nebo „bodíky sbíráte?“, taky není extra zábava, se asi nemusíme dlouze rozepisovat.
A pokud jsi introvert, asi nemusíme vysvětlovat, že samoobslužná pokladna je prostě zázrak…
Radši si to uděláme samy
Kolikrát se ti stalo, že ti prodavačka namarkovala něco, co jsi v košíku a na páse vůbec neměla? Nám teda víckrát, než by bylo milé. K tomu si v klidu vybereme pořadí, v jakém zboží namarkujeme, jak si ho připravíme na váhu a jak si ho pak strategicky naskládáme do tašky.
K tomu všemu je náš nákup anonymní. Představa, že cizí ženština sáhne na všechno, co si neseme domů, a možná přemýšlí, jak chceme zkombinovat krevety, banány a mléčnou čokoládu, nás ale doopravdy neláká. Zvlášť když k tomu přidáme hygienické vložky a kelímek zmrzliny.
Procvičujeme krátkodobou paměť
Jedním z argumentů, které proti samoobslužným pokladnám často padají, je to, že si člověk nepamatuje název housky, kterou si do košíku dal. Ideální příležitost si to vždycky pěkně přečíst a zapamatovat. Krátkodobá paměť se musí pěstovat! A pokud ji pěstovat nechceš, budeš holt muset počkat, až to ze seznamu vyloví sama prodavačka za pásem. upor A ta už je dneska možná pořádně unavená.
shutterstock_2384602111.jpg
Kratší fronty. Fakt
Nevíme, jak ostatní, ale my nerady čekáme. Na vynikající pizzu si počkáme rády, ale stát ve frontě u pokladny nás štěstím vyloženě nenaplňuje. Ještě nikdy se nám nestalo, že by u klasických pokladen byly kratší fronty než u těch samoobslužných.
Jasně, můžeš u samoobslužných narazit na někoho, kdo není zrovna z nejrychlejších, ale zase tak často se to nestává. To jsme spíš (v době, kdy jsme ještě trpěly u běžných pokladen) protáčely panenky, když se každý druhý dohadoval s prodavačkou a urputně kontroloval každou cenovku na displeji.
Věčně nějaký problém. Akorát že vůbec
Co se nakupujícím v obchodech nelíbí, je taky to, že kdykoli, když je se samoobslužnou pokladnou problém, trvá to věčnost, než přijde obsluha, která je ze svízelné situace vysvobodí.
Občas se to nejspíš stane, ale my třeba máme zkušenost, že je vždycky někdo poblíž a déle než půl minuty opravdu nečekáme. Pokud dlouho čekáš, když se něco zadrhne, není to chyba pokladen, ale systému. Třeba nedostatku personálu na konkrétní prodejně!
Jaký názor máš na samoobslužné pokladny ty? Používáš je ráda, nebo jen v nouzi nejvyšší? Nebo jdeš vždycky radši k běžné pokladně? Dej nám vědět v diskuzi!
Autorský článek
