Z deníku KoronaKočky – díl 3.: Voláme rychlou?

Máme pro tebe další díl Z deníku KoronaKočky!
|
05. 01. 2021
|
Žiju! Alespoň teda zatím. Den před Vánoci se mi udělalo líp. Nenapadlo mě proto nic lepšího než vyšůrovat komplet celý byt. A to jsem vážně neměla dělat…

Pochval se!

Večer jsem pěkně zapadla do křesla s voňavým svařákem a imaginárně se plácala po rameni, jak jsem ten úklid i s „koronou“ pěkně zvládla. Protože už doma mi vtloukali do hlavy: „Pochval se! Nikdo jiný to za tebe neudělá!“

Proč mi ale nikdo neřekl, že tahle nemoc je pěkně podlá potvora a dny s ní jsou jako na houpačce? Příjemně omámená svařeným vínem jsem zaplula do postele a po několika bezesných nocích usnula doslova jako špalek.

Štědrý den byl fajn. Sice už jsem neměla tolik energie jako den předtím a hned od rána mě trápila únava, dá se ale říct, že jsme ho prožili celkem v klidu a pohodě.

Unikl ti 1. díl nebo 2. díl Z deníku KoronaKočky? Koukni na ně zpětně!

Jak ale chutnalo štědrovečerní menu, to nevím. Snědla jsem ho vlastně jenom z povinnosti (a aby se ta příšerně drahá ryba nevyhodila, že jo!).

Aktuální zdravotní stav mě uchlácholil. „Zvládnu to, neskončím na ventilaci a přežiju to!“ Vnitřně jsem se podporovala a hecovala. Bohužel jsem netušila, že to nejhorší teprve přijde.

bigstock-portrait-of-girl-wearing-a-fac-386849632.jpg

Taky už jsi měla covid-19?
bigstockphoto.com
Zažít covid-19 na vlastní kůži může být celkem masakr.

Díky, táto. Teda strýčku Google

Na Boží hod se mi udělalo špatně. Zase se ozvaly lopatky a tentokrát mi začala bolest vystřelovat až do hrudníku a levé paže. Brněly mi prsty na ruce i krk. Hůře se mi dýchalo, únava byla nesnesitelná.

Spát se ale nedalo. Běžně dostupná analgetika nezabírala. Samozřejmě mi nepřidalo ani to, že mě strýček Google postrašil infarktem.

Zelenofialovobílá jsem se došourala za manželem. Když mě viděl a poslechl co mi vlastně je nebo není, chtěl volat záchranku, což jsem razantně odmítla. „To víš, že jo! V nemocnici mě dorazí a ty pak shrábneš prachy z pojistky a roztočíš je ve Vegas,“ snažila jsem se z posledních sil vtipkovat a odšourala se zpátky do ložnice.

Tady jsou všechny naše články o koronaviru!

Noční rande s Freddym a panenkou Chucky

Jestli šlo jen o další z nevyzpytatelných her covidu nebo jsem vážně lehký infarkt prodělala, se teď asi nedozvím. Usnula jsem někdy nad ránem a vzbudila se po dvou hodinách nočních můr.

Po zakrvácené nemocnici, která spíš než ji připomínala hororovou psychiatrickou léčebnu, mě naháněl Freddy Krueger s motorovkou, který se měnil v panenku Chucky s obřím nožem (od zítřka už nekoukám na horory, vážně!).

Určitě mě chtěli mučit nebo přinejmenším rozporcovat. Ba co hůř, dělat na mě nelidské pokusy! Třeba by mi přišili nos na zadek (s koronou by mi to bylo úplně jedno), nebo naopak zadek na nos? Radši nedomýšlet!

Brnění po probuzení naštěstí povolilo a bolesti maličko ustoupily. Co dalšího si na mě ale „paní korona“ ještě přichystá, to si netroufám ani domýšlet. Na druhou stranu si říkám, že šlo možná o varovně zdvižený prst a prosbu těla, ať už krucip*del konečně zvolním!

Co ty a covid-19? Máš tohohle prevíta za sebou, nebo se mu zdárně vyhýbáš? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!

Autorkou Z deníku KoronaKočky je jedna z našich čtenářek, která chtěla zůstat v anonymitě...

Související články