Antikoncepce minulosti: skákání do výšky a nápoj s olovem

Bigstockphoto
|
12. 10. 2021
|
Zapít si pravidelně prášek, nalepit náplast nebo si zajít na injekci… To zní dost nudně oproti tomu, co ženy pro chvilku potěšení absolvovaly v dřívějších dobách. Máme pro tebe stručný přehled antikoncepčních metod, které už jsou díky bohu passé.

Skoky do výšky a kýchaní? Klasika

Odstartujeme tím, o čem už jsi asi slyšela a hlasitě ses tomu zasmála. Ženy po sexu měly chvíli skákat do výšky nebo kýchat, aby z nich vyšlo sperma, které v pochvě nejspíš stejně ulpělo a kdo ví, jak to pokračovalo. To ale aspoň není tak nechutné jako další metody.

Přerušovaná soulož není žádná novinka

Slyšela jsi někdy o Onanovi? Mluví se o něm už v Bibli. Navzdory přikázání si užíval se svou švagrovou, ale aby nedošlo k nepříjemnostem, semeno vypouštěl na zem. Někteří pánové to dodnes považují za skvělou metodu, ale my ženy z toho pochopitelně nadšené nebýváme.

Cibule? Nemohlo k ničemu ani dojít

Podle všeho se ve Francii během 15. století věřilo tomu, že početí může zamezit konzumace cibulové šťávy. My si ale myslíme, že antikoncepční účinek spočíval v tom, že se ženou, která páchla po cibuli, nechtěl nikdo vůbec nic mít. Takže početí nehrozilo.

bigstock-202543819.jpg

Cibulová šťáva je bezva na kašel, ale jako antikoncepce?
Bigstockphoto
Dech páchnoucí po cibuli dokáže odradit. Ale jestli funguje i jako zabiják spermií...

Kondom, jak ho neznáme

Kondom taky vlastně nepřišel až v moderní době. Jeho prvního předchůdce známe už z 16. století. Nešlo ale o syntetický, nýbrž přírodní materiál. Obvykle to byla zvířecí střívka nebo rybí měchýře. Právě prasečí střeva, která se ve středověku dočkala největší popularity, bylo dokonce možné použít několikrát. Stačilo je omýt a mohlo se vesele souložit dál.

Varlata lasičky, bez nich to nešlo

Pokud si chtěla žena zasouložit, aby se nemusela bát, že si z toho odnese nový život, měla taky nosit speciální amulet vyrobený z varlat lasičky.

Nápoj, který nezabil jen spermie, ale i ženu

V Asii dřív zase nejspíš vycházeli z toho, že mrtvou ženu nebude trápit těhotenství. Asiatky si hojně vařily lektvar z uhlí, dehtu a olova. Nechápeme, že si lidi nespojili popíjení takové mňamky s otravami a úmrtími výlučně u žen. Nebo možná spojili, ale…

Brambora v klíně se nemusí vyplatit

A perlička na závěr. Strčit si bramboru do pochvy, to byl „zaručený“ způsob, jak neotěhotnět. Těžko uvěřit, že v roce 2014 (!!!) ošetřovali v nemocnici v Kolumbii mladou ženu, která si bramboru nechala v pochvě tak dlouho, až jí tam vyklíčila. Antikoncepční metodu jí údajně poradila její matka. Jižní Amerika má v osvětě zkrátka co dohánět.

bigstock-potato-228192526.jpg

Brambory proti početí? Tak dobře...
Bigstockphoto
Brambory taky byly ve hře.

Kojení od doby kamenné dodnes

V prvních šesti měsících po porodu chrání ženu kojení? Prý ano. Platí to ale podle všeho za předpokladu, že žena kojí aspoň 6x denně. Po půl roce už prý antikoncepční účinky kojení už nejsou zaručeny. Podle současných výzkumů otěhotní během prvních šesti měsíců kojení při nechráněném styku jen 1,7 % žen, které do toho jdou.

Slyšela jsi nebo četla ještě o jiných antikoncepčních metodách, které tě vyděsily?

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3

Související články