Žloutenku typu A (odborně hepatitida A) známe taky jako nemoc špinavých rukou, což jasně prozrazuje, v čem bývá potíž a co by pomohlo k nižší nákaze.
Pokud se s tuhle „parádou“ tedy nechceš potkat, extra dbej na hygienu, protože nakazit se můžeš nejen závadnou vodou a potravinami, ale taky kvůli špinavým a nedostatečně mytým rukám (především po toaletě), případně při styku s věcmi, které běžně používáš a na kterých virus ulpěl.
Co je žloutenka typu A
Žloutenka typu A je virové infekční onemocnění jater. U jinak zdravých lidí nebývá nijak závažné. Spíš nepříjemné. U nemocných může mít závažný průběh, dokonce může být smrtelné. Žloutenku A způsobuje virus HAV.
V současnosti se o žloutence hodně mluví v souvislosti s lokálními ohnisky. Když jde vysoká míra nákazy ruku v ruce s nedostatečnými hygienickými návyky, lepší to být nemůže.
Na rozdíl od žloutenky typu B, C, D a E se žloutenka typu A nerozvíjí v chronické onemocnění.
Jak se žloutenka typu A přenáší
Abys žloutenku nechytila, měla bys vědět, jak se přenáší, a na co si tím pádem dát pozor.
Přenos potravinami
HAV do sebe můžeš nechtíc vpravit potravinami, které si předem dostatečně neumyješ nebo tepelně nezpracuješ. Rizikové je pití vody, které nedůvěřuješ (ale nakazit se můžeš i z té, které důvěřuješ), a konzumace ledu (třeba v nápojích).
Přenos při cestování
Na nákazu si dej pozor při cestování do míst, kde hygiena není zrovna na vysoké úrovni. Typicky sem patří africké a jihoamerické země, riziková je i jihovýchodní Asie, indický subkontinent (Indie, Pákistán a další), ale i některé země u Středozemního moře (Turecko, Řecko a další).
Přenos při osobním kontaktu
HAV se přenáší fekálně-orální cestou. Nejčastěji se stává to, že si někdo neumyje ruce po toaletě a sáhne na věc, na kterou později sáhneš ty a pak si třeba přejedeš prsty po rtech. Nebo ti podá ruku a ty si pak sáhneš na ústa. Nebo ti podá ruku, virus ti na ní ulpí, ty si vezmeš jablko, kousneš do něj a paráda je na světě.
Zrádné je to, že nakazit tě může i bezpříznakový přenašeč. Tedy takový, který ještě neví o tom, že má žloutenku A, takže nedodržuje žádná režimová opatření, a příznaky se u něj rozjedou později nebo jsou tak mírné, že by netipoval nic horšího než lehčí virózu.
Inkubační doba a první varovné příznaky
Jak už padlo, nakazit se můžeš od člověka, který ani neví, že je nakažený. Je to inkubační dobou. A co se děje po ní?
Jak dlouho trvá inkubace
Inkubační doba žloutenky typu A je 15–50 dní, přičemž nejčastěji jde o měsíc. Když se inkubační doba blíží ke konci, začínají se objevovat příznaky.
První příznaky
Příznaky žloutenky A můžou být typické chřipkové. Jde o:
- únavu
- horečku
- bolesti svalů a kloubů
- dál pak o nevolnost
- zvracení
- a bolesti břicha
Jak poznáš, že už nejde o obyčejnou virózu
Když se ke zmíněným příznakům přidá ještě zažloutlé bělmo, tmavá moč a světlá stolice, můžeš pojmout podezření, že to nebude ledajaká viróza.
Diagnostika hepatitidy A
Příznaky už známe, ale sama si žloutenku nediagnostikuješ. Není k tomu ale potřeba nic složitého – stačí odběry krve u praktického lékaře nebo na specializovaných nemocničních pracovištích. Testování provádějí i některé organizace, ale nebývá to systematické.
Aby ti lékař diagnostikoval žloutenku typu A, z krevních testů musí vidět zvýšenou hladinu protilátek na virus HAV a citelně zvýšené bývají i jaterní testy (ALT/AST).
shutterstock_2302694745.jpg
Léčba žloutenky typu A
Na virus žloutenky A neexistuje lék. Léčba je jen podpůrná a ulevuje od příznaků. Nezbytné je taky dodržovat režimová opatření – klidový režim, lehkou stravu, dostatečnou hydrataci a žádný alkohol.
Jak dlouho trvá léčba a kdy se můžeš vrátit k běžnému režimu
Když se nakazíš, léčit se nejspíš budeš 2–4 týdny. Některé příznaky, jako je únava, ale můžeš pociťovat ještě další týdny po tom, co už budeš schopná například chodit do práce.
Rizikové skupiny pro nákazu hepatitidou A
Nakazit se nechceš, proto bys měla vědět, kde se může virus HAV šířit nejsnadněji. Jde hlavně o dětské kolektivy, seniorské kolektivy a u osob, jež mají oslabenou imunitu, ohroženi jsou cestovatelé, lidi žijící v sociálně rizikovém prostředí, a samozřejmě pracovníci ve zdravotnictví.
Jak se chránit: prevence žloutenky A
Určitě tě napadá, co dělat, aby se kolem tebe žloutenka maximálně mihla, ale neměla šanci. Tohle jsou preventivní opatření, která bys měla dodržovat.
Hygiena rukou
Tím nejspíš nejdůležitějším opatřením je dostatečná hygiena. Mýt si ruce:
- po příchodu domů (protože třeba peníze nebo cokoli v MHD je varovně vztyčený prst)
- po použití toalety
- po kašli, smrkání a kýchání
- kdykoli se chystáš do kontaktu s jídlem
- po manipulaci s odpadky
- po kontaktu s nemocnými lidmi
- po kontaktu se zvířaty
- když se chystáš ošetřit si zranění a taky po samotném ošetření
Aby se tomu vůbec dalo říkat mytí, mělo by to trvat aspoň 20 vteřin, ideálně půl minuty. A mělo by to být důkladné – vhodné je třeba sundat si na mytí prstýnky, za kterými se drží ledacos, byť to okem nevidíme.
Bezpečné nakládání s potravinami
Hepatitidou A se můžeš nakazit taky prostřednictvím kontaminované vody a kontaminovaných potravin. Proto, co jde, to si důkladně umyj. Co je potřeba tepelně zpracovat, to tepelně zpracuj dostatečně. Před jakoukoli manipulací s jídlem si umyj ruce, jak už padlo doporučení výš.
Pokud nějakému zdroji vody nedůvěřuješ (typicky při cestování), používej filtr. Pořídit si můžeš filtr, který nasadíš přímo na pet lahev, nebo třeba sportovní lahev s vyměnitelným filtrem, kterou můžeme z vlastní zkušenosti vřele doporučit (ne, tohle není placená spolupráce).
Když si zrovna nemůžeš umýt ruce…
Když se stane, že nemáš příležitost umýt si ruce, ale potřebuješ se třeba najíst, hodí se dezinfekce, kterou od pandemie koronaviru seženeš snad úplně všude i v malém, cestovním balení. Když ji budeš mít vždycky tak nějak u sebe, neuděláš chybu.
Očkování
Očkování je samozřejmě nejefektivnější. Pokud tedy nejsi očkovaná, můžeš se o vakcínu přihlásit. Pojišťovny ji hradí rizikovým skupinám, je ale dost možné, že ti tvoje pojišťovna na vakcínu aspoň přispěje, pokud do žádné takové skupiny nespadáš.
Cena se pohybuje zhruba od 1 250 Kč do 2 200 Kč – záleží na tom, kde se necháš očkovat a kterou konkrétní vakcínou. Nejjednodušší cesta k vakcíně vede přes praktického lékaře.
Žloutenka A u dětí
Pokud se bojíš, že by se mohlo žloutenkou typu A nakazit tvoje dítě, pak to chápeme. Dobrá zpráva ale je, že děti mívají mírnější průběh nemoci než dospělí. Špatná zpráva je, že jsou „dobrými“ přenašeči (třeba proto, že mírnější příznaky snadno zaměníš za virózu).
Děti se musí povinně očkovat proti žloutence typu B (ta je závažnější a hlavně může přejít v chronické onemocnění). Očkování proti žloutence typu A povinné není, ale pojištěnec do 18 let na něj může čerpat příspěvek podle té které pojišťovny.
Žloutenka A v těhotenství
Když se žloutenkou A nakazí těhotná žena, pravděpodobně se nic hrozného nestane. Horší je to s rizikovější žloutenkou B. I tak je nezbytné nasadit vhodnou léčbu, pokud je to možné, a sledovat stav ženy.
Co se léčby týče – podle odborníků je lepší a pro dítě bezpečnější zmírňovat příznaky než ponechat tělo matky (a dítěte) napospas probíhající nemoci.
Co dělat, pokud jsi byla v kontaktu s nakaženým
Když zjistíš, že ses setkala s nakaženým člověkem, a dokonce s ním nedej bože něco sdílela, vůbec není od věci nasadit režimová opatření a vydat se na test. Ten tě ujistí, a kdyby ses dozvěděla, že jsi pozitivní, aspoň víš, co se děje a že se máš nějak chovat, abys nenakazila další lidi.
Kdykoli si nebudeš jistá, vydej se za svým praktickým lékařem, případně si nech udělat testy v některém testovacím centru (typicky jsou ve velkých krajských nemocnicích).
Nejčastější otázky (FAQs)
Tohle jsou ještě ve zkratce odpovědi na ty nejčastější otázky, které se ohledně žloutenky A vyskytují.
Jak dlouho je člověk infekční?
Nakažený je infekční už 1–2 týdny před vypuknutím příznaků a pak ještě až 3 týdny poté.
Kdy hrozí nákaza v domácnosti?
Riziko je nejvyšší tehdy, když nakažený sdílí s ostatními předměty každodenní potřeby a nedodržuje správnou hygienu rukou. Na tu by samozřejmě měli dbát i nenakažení členové domácnosti.
Dá se žloutenka A chytit v restauraci?
Bohužel ano – pokud se virus dostal na ruce personálu a na potraviny, které se pak nedočkaly dostatečného očištění nebo tepelného zpracování. Kontaminovaný může být i led v drincích (a pochopitelně samotná voda v kapalném skupenství).
Může mít žloutenku A očkovaný člověk?
Riziko je výrazně nižší, ale pokud očkování nebylo kompletní (2 dávky během 6–12 měsíců) nebo je velmi staré (účinkuje minimálně 10 let, ale uvádí se, že i 20 let), možnost nákazy tu je. V případě, že se tak stane, se dá očekávat mírnější průběh.
Jak rychle po kontaktu s virem se žloutenka A projeví?
První příznaky se objevují po 15 až 50 dnech, nejčastěji po 30 dnech od nakažení.
Závěrem
Žloutence typu A se dá vyhnout, ale když se ocitneš v ohnisku nákazy, může to být fakt složité. Nic nezkazíš dostatečnou hygienou rukou (včetně dezinfekce), a to především po toaletě, při příchodu z venku a samozřejmě při sdílení domácnosti s nakaženým.
Když pojmeš podezření, že ses mohla nakazit, neváhej a vydej se k praktickému lékaři, který ti spolehlivě poradí, co dál.
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- who.int/news-room/fact-sheets/detail/hepatitis-a
- mayoclinic.org/diseases-conditions/hepatitis-a/symptoms-causes/syc-20367007
- virova-hepatitida.cz/aktualne/zloutenkovy-raj-aneb-kde-se-lze-nejcasteji-nakazit-672
- lekarna.cz/clanek/zloutenka
- ockovacicentrum.cz/cz/zloutenka-typu-a
- hygpraha.cz/hepatitida-a-priznaky-lecba-a-prevence
- vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/ockovani-proti-zloutence
- zloutenky.cz
- szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/h/virove-hepatitidy-infekcni/hepatitida-a
