A právě to tempo spalování tuků je tou největší motivací při držení ketogenní diety. Odborníci sice tvrdí, že by v ní člověk neměl setrvávat příliš dlouho (hrozí například potíže s ledvinami), ale jako restart a odrazový můstek k lepšímu životu to může být skvělé. Má to ale svá „ale“.
Co je ketóza a jak se do ní „přepnout“?
Ketogenní dieta staví na principu ketózy. To je stav, do něhož se tělo dostane, jakmile mu zásadně snížíme příjem sacharidů, a to pod 50 g denně, a zároveň hodně snížíme i energetický příjem. Ač by mohl někdo namítnout, že baštit míň, než si žádá bazální metabolismus (tj. energie, kterou tělo potřebuje, aby vůbec mohlo fungovat), je hloupost, v tomhle případě to tak úplně neplatí.
Lidské tělo je totiž fantasticky chytré, a jakmile mu odepřeme energii ze sacharidů (například z pečiva, rýže, těstovin, brambor, ovoce a podobně), začne si brát energii potřebnou pro fungování a pro další aktivity z vlastních tukových zásob. Tím dochází k efektivnějšímu spalování tuku než u běžného vyváženého jídelníčku sestaveného na základě vypočítaných makroživin.
Aby to bylo názornější, můžeme si třeba představit, že máme doporučený denní příjem 7 500 kJ na to, abychom přežili a abychom byli schopní udělat domácí práce, věnovat se zaměstnání a dětem. Během ketogenní diety ale denně načerpáme třeba jen polovinu. Zbytek, který tělo nedostane, si odčerpá z vlastních tukových zásob. Prostě geniální.
Během ketózy tu největší část stravy tvoří tuky, následují bílkoviny. Ty mají za úkol ochránit svalstvo, aby neubývalo. A pak jsou tu sacharidy. Někomu stačí snížit jejich denní příjem na 50 g, někdo musí jít ještě dál – třeba na 30 g denně.
Do ketózy se tedy dostaneš, když tělu dodáváš jen absolutní minimum sacharidů. Trvat to může 2–3 dny v závislosti na tom, jak velkou zásobu glykogenu máš v těle. Jakmile ho spotřebuješ, jsi tam. Celému procesu můžeš pomoct pohybem a půstem (případně obojím najednou, když to zvládneš – pak se můžeš do ketózy dostat třeba už za 36 hodin).
Dobrou zprávou pro ty, kteří plánují do ketózy „vstoupit“ už poněkolikáté, je to, že tělo už ví, co se po něm chce, když mu nedáš sacharidy. Do ketózy se tak můžeš dostat mnohem rychleji než poprvé nebo podruhé. Ale vždycky je to individuální. Tělo holt není stroj...
shutterstock_1863881695.jpg
Maso, vejce a zelenina, nebo radši pytlíčky?
Ketogenní dietu známe hlavně díky tomu, jak o ní šíří povědomí firmy, které produkují chemicky vytvořená jídla s optimálním složením – tedy se správným poměrem jmenovaných makroživin. Zároveň těmito jídly pokryješ i potřebný příjem vitamínů a minerálů. Některé společnosti své pokrmy vyrábějí tak, aby sis k nim mohla dát ještě i vybranou zeleninu, pár oříšků nebo trošku lesních plodů navíc za jeden den. Jiné striktně trvají jen na „pytlíčcích“.
Do ketózy je ale možné dostat se i za pomoci úpravy běžného jídelníčku. Ten pak tvoří převážně maso, vejce, tvaroh a další bílkoviny a pak zelenina. Když se „vejdeš“ pod hranici ketózy, může dojít i na lesní plody (ale pozor, opravdu jde jen o borůvky, jahody a maliny – ty totiž obsahují velice malé množství sacharidů!). Musíš ale myslet na to, aby ti něco nechybělo – zvlášť ty zmiňované vitamíny a minerály.
Mimochodem – komerční ketodieta, to už dávno nejsou jen koktejly, které ti za chvíli tečou i ušima. Ty moderní nabízejí spoustu druhů jídel od kaší a polévek přes nízkosacharidové vafle, tyčinky a lívanečky až po houstičky nebo chleba.
A co je ještě bezva? To, že během ketózy pravděpodobně nebudeš bojovat s chutěmi! Tělo si pojede to svoje, budeš pravidelně jíst a nebudeš mít hlad. Když ano, zkonzultuješ s poradcem možný přídavek.
A co jojo efekt?
Tohle je jedna z nejčastějších otázek, které se s ketogenní dietou pojí. A je to pochopitelné. Nikdo nechce zhubnout 20 kilogramů, aby je za pár měsíců vesele nabral zpátky a ještě přibral i nějaké to kilo navíc.
Ketogenní dieta je takový restart, začátek cesty k lepšímu a rozumnějšímu stravování. Jakmile přijde čas na přechod na běžnou stravu, obvykle nějakou dobu ještě kombinuješ pytlíčky s nízkosacharidovým jídelníčkem (zmíněné bílkoviny a zelenina), pokud jsi nejedla jen běžné potraviny. Pak je ideální přejít na kompletní nízkosacharidovou stravu. A když budeš chtít zařadit sacharidy zpátky, musíš ještě aspoň pár týdnů vydržet a pak sacharidy po malých dávkách přidávat.
Jen tak má tělo šanci svou váhu stabilizovat a „zapamatovat“ si ji. Když ti dojde poslední pytlíček a začneš se denně ládovat pizzou nebo svíčkovou se šesti, budeš mít svoje kila zpátky i s „bonusem“ navíc.
Jak je to během ketogenní diety se sportem?
Jak chceš! Pomalu ale jistě budeš hubnout, i když nebudeš sportovat. Když se na to nebudeš cítit, nenuť se do toho. Pamatuj, že se jednak rychleji vyčerpáš a jednak budou svaly potřebovat delší čas na regeneraci. Pokud ale chceš sportovat, dělej, co je ti libo! Během ketogenní diety jsou super procházky a klidnější jízda na kole, ale někdo v pohodě zvládá i fitko. Stačí jen vychytat, co ti dělá a nedělá dobře. Každou takovou aktivitou hubnutí samozřejmě podpoříš a urychlíš – klidně i zdvojnásobíš jeho rychlost!
Ketóza není ketoacidóza!
Když se řekne „ketóza“, začne to mezi lidmi šumět. Není to náhodou to, co hrozí při cukrovce? Ne. To je právě ketoacidóza – nekontrolovatelný stav, při kterém tělo přestane produkovat inzulin a ketonů je v těle opravdu škodlivě hodně. Při ketogenní dietě k ní ale nedochází, za předpokladu, že všechno dodržuješ, jak máš.
Máš zkušenost s ketózou a hubnutím?
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2
Autor článku: redakce
