A právě v tom pro mnohé spočívá její zvláštnost i přitažlivost. Otevírá totiž otázky, které se netýkají jen jídla jako takového, ale i toho, jak často jíme, co jíme, proč vůbec jíme tehdy a tehdy a jaký vztah ke svému tělu každý z nás má.
Osobní zjištění samozřejmě nebývají dobrá. Většina z nás je zvyklá řešit stravování hlavně skrze kalorie, složení talíře nebo zákaz určitých potravin, zatímco mnohem míň přemýšlíme o tom skutečně důležitém. Třeba o samotném rytmu jídla a o tom, co se v těle děje ve chvíli, kdy mu na čas dopřejeme pauzu.
FMD dieta staví právě na téhle myšlence a nabízí strukturovaný způsob, jak tělu krátkodobě ubrat, aniž bychom ho ale zároveň vystavili extrémnímu stresu tak, jak to u jiných drastických přístupů bývá. FMD dieta se tedy tváří jako velmi schůdná cesta, ale každá velká holka ví, že na světě není černobílého vůbec nic.
Co je FMD dieta?
FMD dieta, tedy fasting mimicking diet, vychází z myšlenky napodobení půstu pomocí velmi nízkého energetického příjmu po omezenou dobu, nejčastěji v délce pěti dnů. Během těchhle dnů se tělo dostává do metabolického stavu, který se podobá hladovění, ale bez toho, že by člověk hladověl doopravdy.
Právě tenhle stav považujeme za klíčový, protože aktivuje procesy, které se běžně při skutečném půstu spouštějí. Patří mezi ně například buněčná regenerace, změny v citlivosti na inzulin nebo úprava hormonální rovnováhy.
FMD dieta tedy nepracuje s představou, že míň jídla automaticky znamená hubnutí, ale spíš s tím, že krátkodobý deficit může tělu připomenout jeho přirozené adaptační mechanismy. Důležité je taky to, že se nejedná o trvalý způsob stravování, ale o cyklický zásah, který se opakuje jen několikrát do roka.
Právě omezený časový rámec vtiskává tomuhle přístupu jiný význam než běžným dietám. Člověk není v permanentním omezení, ale vstupuje do jasně ohraničeného režimu, po němž se vrací k běžnému jídlu. Není ve stresu z toho, že teď už bude mít do konce života hlad. Ne. Ví přesně, kdy začne i kdy skončí. To rapidně snižuje psychickou zátěž a umožňuje soustředit se na samotný proces, nikoli na dlouhodobé odříkání a trápení, které s každým odříkáním souvisí.
FMD dieta tak stojí někde mezi půstem a klasickou výživovou strategií. Pro mnohé je přijatelnější než úplné hladovění, protože tělo stále dostává určité množství živin. Strávník má mít velmi nízký příjem bílkovin, minimum cukru, minimum sacharidů a hlavní složkou musí být zdravé tuky a zelenina. Výsledkem pak logicky může být stav ketózy.
Zároveň ale tohle počínání vyžaduje disciplínu a schopnost vnímat signály těla. Nejde totiž o rychlé řešení, ale o experiment se sebou samým. Člověk se během FMD diety často učí rozeznávat skutečný hlad od zvyku jíst. To samo o sobě může mít překvapivě silný dopad i mimo samotný dietní cyklus.
Tahle dieta tak není jen o pěti dnech, ale o změně perspektivy. Učí nás, že jídlo nemusí být středobodem dne, nebo dokonce života, kolem kterého se všechno točí. Nasvěcuje spíš jiný rytmus a jiný vztah k vlastnímu tělu, a právě proto ji někteří vnímají spíš jako nástroj k sebepoznání než jako dietu v klasickém slova smyslu.
shutterstock_2639950401.jpg
Co jíst při MFD dietě a kolik energie přijmout?
Můžeš si dát zelenou a bílou zeleninu (protože v ní nejmíň cukrů), ořechy, kokos, avokádo, olivový olej, ryby, drůbeží maso, tofu, tempeh. Všechno ve velmi omezeném množství. Vynech ovoce (výjimečně si můžeš zobnout lesních plodů) a samozřejmě brambory, luštěniny, pečivo, rýži, těstoviny, nudle a podobné zdroje energie.
Příjem energie bys měla omezit na 500–600 kcal denně, přičemž 75 % jídelníčku by měly tvořit tuky, 15 % bílkoviny a 10 % sacharidy (včetně cukrů).
Vliv FMD diety na tělo
Během FMD diety dochází k celé řadě fyziologických změn, které se při standardním stravování běžně neodehrávají. Tělo se postupně přepíná z využívání glukózy na jiné zdroje energie, což může ovlivnit hladinu cukru v krvi i hormonální odezvu. Tenhle přechod bývá doprovázen únavou, změnou koncentrace nebo dočasným poklesem energie, což je ale přirozená reakce organismu na nový režim.
Současně se však aktivují procesy, které jsou spojovány s regenerací buněk a efektivnějším hospodařením s energií. A přesně tohle je něco, co velmi zajímá vědce. FMD dietu studují v souvislosti s dlouhověkostí a prevencí civilizačních onemocnění. Je často zmiňována v kontextu metabolického zdraví, protože krátkodobé omezení příjmu může zlepšit citlivost buněk na inzulin.
Někteří lidé taky popisují zlepšení vnímání pocitu hladu a sytosti po návratu k běžnému jídlu. Tělo si po dietním cyklu taky často žádá jednodušší a míň průmyslově zpracovanou stravu. Tenhle stav může vydržet i několik týdnů, během nichž se člověk rychle naučí, že nemusí jíst pokaždé, kdy se mu hlava snaží zavelet. To může být největší přidaná hodnota tohohle stravovacího přístupu.
Rizika a nevýhody FMD diety
Zároveň je důležité zmínit, že FMD dieta není bez rizik a není vhodná pro každého. Lidi s určitými zdravotními omezeními by se do ní bez konzultace s odborníkem pouštět neměli. Tělo každého z nás reaguje jinak a to, co jednomu přinese pocit lehkosti, může jinému způsobit nepohodlí.
FMD dieta přece jen klade důraz na vnímání signálů těla, nikoli na jejich ignorování, tak by byl nesmysl jít proti sobě jen kvůli nějakému hrdinství a chuti všechno si vyzkoušet. To v souladu s tímhle směrem není. Naopak. Zásadní je naslouchat sám sobě. Nejde totiž o výkon, ale o proces a fyzické projevy jsou jen jednou částí celé zkušenosti. To je vhodné si uvědomit a pak je jasné, že například děti, těhotné ženy nebo senioři by se těmhle experimentům měli vyhnout úplně.
FMD dieta a psychika
Vedle fyzických změn přináší FMD dieta často i výrazné psychické prožitky, které můžou být vyloženě překvapivé. Omezení jídla totiž narušuje zaběhnuté vzorce, na které se běžně spoléháme v situacích stresu, nudy nebo únavy.
Najednou není možné sáhnout po jídle jako po automatické úlevě. To může vést k větší citlivosti, ale i k lepšímu uvědomění vlastních emocí. Hodně lidí během FMD diety zjišťuje, jak často jedli ne z hladu, ale ze zvyku a tenhle vhled je rozhodně cennějším poznatkem než kdejaké dodržení kalorické tabulky.
Psychická stránka diety proto hraje zásadní roli. Někdo může zažívat vnitřní neklid, jiný naopak pocit zvláštního ztišení a usebrání se hluboko do svého nitra. Obojí je samozřejmě přirozené. FMD dieta zkrátka vytváří prostor, ve kterém se objevují myšlenky a pocity, které byly dřív překryté neustálým podněcováním.
To může být sice nepohodlné, ale zároveň i velmi obohacující. Člověk má možnost pozorovat své reakce bez okamžitého uspokojení a tenhle proces může vést k hlubšímu pochopení vlastních potřeb. FMD dieta tak není jen tělesnou zkušeností, ale i mentálním cvičením. Učí trpělivosti, pozornosti a schopnosti být chvíli bez vnějších berliček. Proto se o ní mluví nejen v kontextu zdraví, ale i osobního rozvoje.
Máš s touhle staronovou záležitostí nějakou zkušenost i ty? Poděl se o ni s ostatními v diskuzi!
Autorka článku: Bára Klímová
Použité zdroje:
- health.usnews.com/wellness/food/articles/what-is-the-fasting-mimicking-diet
- healthline.com/health/diet-and-weight-loss/fmd-diet#how-it-works
- uclahealth.org/news/article/fast-track-health-inside-fasting-mimicking-diet
- zijutu.cz/fmd-nova-dieta-ktera-snizuje-biologicky-vek-o-3-roky
- rehabilitace.info/nemoci/inzulinova-rezistence-co-je-to-priznaky-priciny-lecba-dieta
- meto.co/blog/fasting-mimicking-diet-meal-plan-recipes
