Lidské vlasy
Na hlavě má každý z nás kolem 100 tisíc vlasů. Málokdo už ale ví, kolik jich během života zkonzumujeme. Ty nejšílenější odhady mluví o několika kilogramech! Pravdou ale je, že denně (aniž bychom o tom věděli), konzumujeme speciální látku zvanou cystein, která se přirozeně nachází v lidských vlasech a kachním peří. V potravinářském průmyslu se celkem běžně přidává do pečiva.
Červíci
Máš ráda jahodový Pribináček? Červenou ledovou tříšť? Jahodového Míšu nebo drůbeží párečky? Pak si pochutnáváš taky na tělech červíků. Jak je to možné? Typická červená barva, kterou výše uvedené potraviny (a spousta dalších) mají, je totiž důsledkem speciálního červeného barviva, které se dostává z tělíček několika druhů hmyzu Dactylopius. Jejich tělíčka se vysuší, povaří a tradá – červená barva je na světě!
Měchýře
Že by sis na měchýřích jeseterovitých ryb nikdy dobrovolně nepochutnala? A co když ti řekneme, že je pravidelně konzumuješ? Pokud patříš mezi milovnice kvasných nápojů (ano, patří sem i pivo), pak během jejich popíjení konzumuješ i látku jménem vyzina, která se získává ze sušených plovacích měchýřů.
Prasečí tuk a kosti
Asi tě – jako zkušenou konzumentku gumových medvídků – nepřekvapí, že k jejich výrobě je použita želatina. Zamyslela ses ale někdy nad tím, co všechno taková želatina obsahuje a jak se vlastně získává? Želatina vzniká vyvařením samých dobrot jako prasečích šlach, kůží, kostí a dalšího jatečního odpadu. Mňam.
bigstock-pigs-on-the-farm-226726105.jpg
Spálená zvířata
Kdo by jedl spálená zvířata, to je taky nápad. Ve skutečnosti je konzumujeme téměř všichni bez rozdílu. V cukru totiž najdeme látku zvanou fosforečnan vápenatý. Ta je vlastně prachem z kostí spálených zvířat. Mňamka, uhaha!
Exkrementy
Slyšela jsi už někdy o koproterapii? Že ne? Napovíme, že věda zajímající se o rozbor stolice, se nazývá koprologie. No a koproterapie s ní má spoustu společného. Nevědomky ji podstupujeme všichni. Alespoň tedy ti, kteří pojídají bonbony nebo lentilky. Svrchní lesklá vrstva je totiž opatřena šelakem - věcí, která se získává z výkalů červce lakového.
Letadlové palivo
Koho by napadlo, že se v jídle dá najít něco takového, jako složka, která je součástí paliva letadel? Je to ale opravdu tak. Zmíněnou složkou je látka zvaná Butylhydroxytoluen (BHT nebo E321), která se přidává jako konzervant do celé řady pokrmů. Najdeš ji třeba v kukuřičných lupíncích nebo ve žvýkačkách, olejích, výrobcích z brambor, v pečivu nebo rýži.
Anální pachové žlázky bobrů
Abychom byli přesní – nekonzumujeme přímo je, ale jejich výměšky zvané kastoreum, kterými si bobři značkují svá území. Ty se přidávají do nejrůznějších sladkostí a pokrmů s příchutí a vůní vanilky. Takže? Kdo si dá jednu pořádnou vanilkovou? My pro tentokrát asi vynecháme.
Co je pro tebe největší nechuťárna, kterou bys nikdy dobrovolně nepozřela? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.
