Z některých dávných zvyků jde fakt hlava kolem a naskakuje husí kůže. Přečti si, co se dříve dělávalo, a věř, že budeš ráda, když soused skončí během Velikonočního pondělí u koledy a žádosti o malované vajíčko nebo ještě panáka.
V hlavní roli krev
Začneme pěkně silným kafem. Bylo docela běžné, že se lidi sešli o Velikonocích na náměstí, obětovali jednu pannu, podřízli ji, pomazali se její krví a blaženě pak odkráčeli domů. Jiná varianta zase povolovala probodnout pannu kozím rohem. Rovněž bylo velmi dodržovaným zvykem velikonoční mazání krve na dveře od domu. Kdo to nesplnil a měl doma novorozeně, riskoval jeho život. Brrr!
Velikonoční grupáč? Dobře no...
Zatímco dneska si stěžujeme na zadek a stehna pokrytá modřinami, za starých časů si všichni stěžovali na všechno. Domníváme se totiž, že skupinový sex je poměrně náročná záležitost. A nejsme si jisté, jestli jen fyzicky.
Když už jsme u toho sexu, nemůžeme nevzpomenout bohyni Eostre nebo taky babylonskou Ishtar, což byla bohyně sexu, plodnosti, lásky a války. Název Velikonoc se od jména bohyně dodnes odvozuje (např. anglické Easter). Tak co to asi tak může znamenat…
Chyť si svoje vejce
I vajíčka ke svátkům jara patří. Odjakživa. Dříve po sobě vařená vejce lidé házeli v kostelech, tedy kněz ho po někom hodil, dotyčný ho vrhnul dál a dvanáctý trefený si ho mohl nechat a sníst. Jak krásné a velkorysé. Stav vejce si nechceme představovat. Není lepší dát vajíčko koledníkovi do košíku, jak to děláme dneska?
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2
Autor článku: redakce
