Mikrovlnka: za její vznik mohla čokoláda i český vědec

Mikrovlnka je ve většině dnešních domácností nepostradatelným pomocníkem.
|
22. 02. 2019
|
Dennodenně ji používáme k ohřevu potravin a nápojů. S její pomocí grilujeme, rozmrazujeme i rozpékáme. O čem je řeč? O mikrovlnné troubě. Možná tě zarazí, že za její objev mohlo něco tak bezvýznamného jako rozteklá čokoláda.

Druhá světová válka a magnetrony

Psal se rok 1945 a blížil se konec druhé světové války. Řeč ale nebude o zvěrstvech, které byly během této hrůzné doby napáchány, nýbrž o jednom americkém konstruktérovi, jehož jméno bylo Percy Spencer. Ten se v jisté firmě zabýval výrobou a zdokonalováním magnetronů, což jsou elektronky, které slouží jako generátor mikrovlnného záření a používaly se do radarů.

A protože byl Spencer milovník sladkého a především čokolády, rád si ji nosil s sebou do práce a během dne průběžně uždiboval. Byl to den jako kterýkoli jiný. S tím rozdílem, že během jednoho z pokusů se Percymu přinesená čokoláda dokonale roztekla v kapsách kalhot. Dlouho si lámal hlavu, jak mohlo k takovému jevu dojít, až ho napadlo, že za to můžou mikrovlny, které čokoládu rozehřály.

Zaměřil se proto na další experimenty a 8. října 1945 si nechal vynález patentovat. K tomuto velkolepému objevu, který je mimochodem založen na principu oscilace magnetronu, ale přispěl také významný český profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Augustin Žáček. Ten v roce 1924 jako první princip popsal.

Percy Spencer kromě dalších pokusů s čokoládou vyrobil jako první i popcorn z kukuřice. Dva roky po tom, co si nechal mikrovlnku patentovat, představil světu první mikrovlnnou troubu, která se však od současných přístrojů notně lišila. Kdo by to byl řekl, že přístroj, který byl 1,8 metrů vysoký a vážil 340 kilogramů, dokáže ohřívat potraviny? Tyhle obří mikrovlnky byly pořádně drahé, proto se používaly pouze v luxusních restauracích, na zaoceánských parnících nebo v jídelních vozech.

Aby se mikrovlnka stala dostupná široké veřejnosti, v roce 1955 se objevil další, poněkud menší vynález. Pořád to ale nebylo ono a na klasickou a kompaktní mikrovlnku, která vzdáleně připomínala dnešní přístroje, jsme si museli počkat až na konec 60. let. Tehdy měly mikrovlnky rozměry pračky. Až v 70. letech získaly díky japonským vědcům dnešní rozměry.

bigstock-young-woman-using-microwave-ov-269505004.jpg

Mikrovlnka se hodí na ohřívání i rozmrazení potravin.
Na mikrovlnku nedá většina českých žen dopustit.

Jak mikrovlnka vlastně funguje?

Co se vlastně odehrává za dveřmi mikrovlnné trouby? Není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Mikrovlnky fungují tak, že po zapnutí jsou mikrovlny rozptylovány do všech směrů.

Kovové stěny trouby je odrážejí a potraviny vložené do trouby absorbují jejich energii. Molekuly vody se při absorbování energie mikrovln rozkmitají a působením tření se potravina v troubě ohřívá, vaří nebo peče.

Na rozdíl třeba od klasických trub nedochází k ohřívání celého vnitřního prostoru trouby, nýbrž pouze k ohřívání samotné potraviny. Otáčivý talíř pak slouží k tomu, aby byla potravina ohřáta rovnoměrně ze všech stran.

Konspirace ohledně mikrovlnek

Vůbec první pochybnosti o bezpečnosti mikrovlnek se objevily v 60. letech. Americké výzkumy zjistily, že mikrovlnné záření opravdu ze spotřebičů uniká a tento nedostatek vyřešily až federální standardy z roku 1971. Zajímavostí také je, že mikrovlnky byly v roce 1979 Sovětským svazem zakázány. Zákon byl zrušen až na začátku 90. let.

V průběhu let se objevily také konspirační teorie o tom, že vlny z mikrovlnky způsobují rakovinu. To bylo ale poměrně záhy vyloučeno. Neionizující záření z mikrovlnky produkuje jen fotony, které mají tak malou energii, že dokážou molekulami jen hýbat, ne je přeměnit. Navíc se během testů potvrdilo, že i tyto v zásadě neškodné vlny unikající z mikrovlnek jsou hluboko pod emisním limitem.

Jedné teorii přeci jen ale za pravdu dát musíme. Tepelná úprava v mikrovlnce v jídle vytváří některé nežádoucí látky a snižuje nutriční hodnotu pokrmu a obsah vitaminů. Stejně tak tomu je ale například u smažení, grilování anebo vaření.

Záhadou také zůstává skutečnost, že některé mikrovlnky dokážou rušit  Wi-Fi signál v okruhu několika metrů. To ale pouze během samotného ohřevu potravin. Řešením může být změna pásma Wi-Fi na jiné než 2,4GHz.

V zásadě existují dva druhy strávníků. Ti, kteří na mikrovlnku nedají dopustit, a ti, kteří se bez ní naučili žít. Do které skupiny patříš?

Související články