„Já mám rád sex, se svoji ex,“ zpívá Marek Ztracený a napovídá, že i když je někdo označen slovíčkem ex, nemusí to vůbec znamenat konec definitivní. Tím se dostáváme k jádru pudla. Je vůbec možné být se svým expartnerem jen v čistě kamarádském vztahu? A je to vlastně to, co opravdu chceme?
Zvládnout rozchod nebo rozvod bývá zatěžkávací zkouškou pro většinu z nás. Minimálně jeden z páru prožívá hluboký smutek. Není se co divit, že když pak ucítí možnost zůstat po rozchodu aspoň ve vztahu kamarádském, často se naděje chytá jako pověstný tonoucí svého stébla.
Následné přátelství po rozpadu vztahu je vždy ovlivněno okolnostmi. Jiné to bude v případě rozvodu manželů s dětmi po mnoha letech společného soužití, jiné to je, když se v odluce nachází mladý pár bez závazků.
Ať už jsou okolnosti vztahu a rozchodu jakékoli, buď férová aspoň sama k sobě a odpověz si na základní otázku: k čemu potřebuješ přátelství s expartnerem? Co ti to přináší? Co je tvou hlavní motivací? Je to strach z opuštění a ze samoty, nebo spíš obava, že kromě dobrého milence přijdeš i o „kamaráda do deště“?
Důvody pro zachování přátelství
Prožili jste společně kus času, sdíleli stejné hodnoty, máte společné přátele. Přijde ti škoda se o to všechno ochudit? Možná jste si jako partneři příliš nerozuměli, ale jako kamarádi vycházíte skvěle. Pak tedy zůstaňte přáteli. Koneckonců mít dobrého přítele, o kterého se můžeš opřít v dobrém i ve zlém, je taky velmi hodnotné.
V určitých případech pravé kamarádství může být ještě hodnotnějším vztahem než partnerství. Znáš to sama, partneři odcházejí, přátelé zůstávají. A zpřetrhat vazby jednou provždy jen kvůli tomu, že jste si nerozuměli třeba v posteli, může být velkou ztrátou pro vás oba.
Totéž platí, když se rozcházíte po 10, 20 nebo 30 letech vztahu. I tady můžete zůstat kvalitními přáteli. Pokud máte děti, je v zájmu vás obou, abyste si dokázali zachovat vzájemný respekt a abyste spolu komunikovali v partnerské rovině. Rovněž platí, že společné zájmy a přátele je možné si ponechat i po rozchodu. Vyžaduje to sice kus osobní zralosti, ale jestli oba chcete kamarádství udržet, rozhodně to není nemožné.
bigstock-angry-married-couple-having-fi-387424504.jpg
Přátelství nikdy víc
Existují ale i důvody, které brání zachování vztahu v jakékoli podobě, a to i v té čistě kamarádské. Patří k nim jakákoli osobnostní patologie. Jinými slovy, pokud si měla toxický vztah třeba s manipulátorem, s hysterickou osobností, s chronickým lhářem, podvodníkem nebo agresorem, vezmi nohy na ramena a utíkej, dokud ještě můžeš. Přátelství by rozhodně nefungovalo!
Takhle to vážně chceš?
Z medií a sociálních sítí se dovídáme, že se partneři rozešli v klidu a bez hádek, navíc zůstávají dobrými přáteli. Úplná idylka, co na to říct? Jen si to zkus představit. Muž, kterého jsi milovala a plánovala s ním růžovou budoucnost, ti pláchne s jinou (bohužel se nám to občas stane všem). Dobře, nemusí hned frnknout za jinou, klidně může jít i o zcela jiný důvod k rozchodu. Třeba o mnohem banálnější argument, kterým jsou řekněme rozdílné představy o společné budoucnosti.
Ty, protože jsi v šoku, a nechceš se ho vzdát v žádném případě, kývneš na jeho nápad zůstat aspoň přáteli. Vždyť přece kamarád taky rád. Navíc je to mezi lidmi teď dost in, udržovat vztahy za každou cenu. On si tím (pravděpodobně) vykoupí svědomí a ty máš (zdánlivou) naději, že když ho budeš mít na očích, možná se k tobě jednou vrátí. Třeba až se mu nová slečna omrzí a dojde mu, o jaký poklad v podobě tvé osobnosti přišel.
A tak čas běží a ty přihlížíš zpovzdálí a stáváš se kamarádkou vždycky po ruce (musíš být přece připravena, kdyby náhodou přišla ta chvíle, kdy se ti bude potřebovat svěřit a možná si i postesknout). V podstatě trochu rezignuješ na svůj život, protože stále upřednostňuješ ten jeho.
Tím si ale sama zavíráš dveře k dalším vztahům. Navíc trpíš jako kůň pokaždé, když mu lajkuješ fotku s novou kočičkou, kterou tvůj ex vystavil na sítích. A teď k sobě buď upřímná. Jak ti v takovém vztahu je? A co na to říká tvá sebeúcta? Máš tohle zapotřebí?
Totéž ale platí i obráceně. Rozchod jsi zosnovala ty sama, a protože máš výčitky svědomí, chceš mít bývalého někde v zorném poli. Kamarádství se nabízí jako fajn alternativa.
A zase jsme u té motivace. Co je za tím? Je to proto, že jde o Pana Úžasného a ty ho chceš vídat i dál (pak je těžké uvěřit, že ses s ním rozešla právě ty, ale budiž), nebo je to ryze tvá sobecká potřeba chtít mít všechno a uchovat si profil té „hodné“, která přece nikomu neublížila, a dokonce mu velkoryse nabídla kamarádství? V tom případě věz, že to celé zhoršuješ vám oběma.
Dovol si to i jinak. Tak, jak to opravdu cítíš!
Miláček se s tebou nečekaně rozešel. Nerozumíš tomu, cítíš hněv nebo jiné negativní emoce. Nejradši bys ho vzteky bouchla nebo přímo kopla do patřičných míst (mimochodem k tomu je rozchod naprosto ideální příležitostí). Je úplně normální, že ti hněv a následné zklamání zatmí rozum a nechceš ho vidět.
Úplně klidně ho vymaž ze svých přátel i z celého života. Pokud cítíš, že ho nechceš vidět, není nutné setrvávat v přátelském vztahu. K čemu taky? Ublížil ti. S podporou přátel a rodiny rozchod zvládneš a jede se dál.
Proč mít pořád uložený jeho kontakt a přilívat tak olej do ohně? Proč sledovat jeho profil? Proč nosit jeho řetízek a denně si ho připomínat? Možná časem, ale rozhodně ne teď. Někdy to zkrátka nejde hned a uplyne hodně času, než se z partnerského vztahu stane dobré kamarádství.
Každopádně ať je to, jak je to, tím, že vztah neuzavřeš a udržuješ sebe či expartnera prostřednictvím nefunkčního přátelství v plané naději, žiješ víc v minulosti a v představách a zavíráš si vrátka do budoucnosti.
Je docela možné, že pak kolem sebe nevidíš ani nový objev, ani nové příležitosti. Zotavení z rozchodu pak navíc trvá nekonečně dlouho. Jak s tím naložíš, je výhradně na tobě.
