Je nám třeba nepříjemné odmítnout to či ono setkání a jsme odhodlaní ho prostě nějak vydržet. Nebo nedokážeme nastolit domluvu, že dárky letos prostě ne. Pak se ale nemůžeme divit, že hádky na sebe nenechají čekat.
Někdy stačí jediná poznámka, krapet únavy nebo jeden nešťastný okamžik a slavnostní nálada se začne nenápadně drobit úplně stejně, jako ten perníkový stromek, co jsi ho vyráběla na vánoční besídku a tvoji rodiče ho ještě pořád mají Vánoce co Vánoce vystavený na botníku.
Čím víc se pak blíží Štědrý den, tím víc roste i tlak na to, aby všechno dopadlo perfektně, což je přesně ten druh očekávání, který vytváří to největší napětí vůbec. Když se k tomu přidají i přeplněné obchody, únava z práce, šílený provoz, davy lidí plus představa, že je třeba všechno stihnout, těšení se na Vánoce a z Vánoc je prostě pryč. Žádná sváteční atmosféra, jen lopota, pot, stres, hoňka a nervóza.
Pojď se letos na hádky úplně vykašlat. Což je možná silný termín, který v období chřipek evokuje úplně něco jiného… Tak jinak. Pojď letos napětí a hádkám předejít. My ti s tím pomůžeme a už teď ti můžeme slíbit, že teoreticky všechny ty preventivní kroky v hlavě máš. Jen jsi o tom možná doposud nevěděla.
Očekávání kontra realita
Do prosince často vstupujeme s představou dokonalých dnů, ale naše tělo a mysl přitom fungují pod tlakem nedostatku světla, únavy a povinností, které se nechovají podle kalendáře a neberou si nějaké to potřebné zimní volno.
Lidi se v tomhle období pohybují spíš na hraně mezi snahou naplnit představy svých blízkých a potřebou postarat se taky o sebe. A právě tahle hranice bývá zdrojem konfliktů nejčastěji. Nemusí dokonce jít ani o nějaký velký třesk. Jsou to spíš jen takové problémky a konfliktíky, které si prostě vyplavou na povrch jako důsledek přetížení.
Do toho se přidá pocit, že teď se přece musíme radovat. A běda nám, když to nejde. To přichází frustrace, pocit nedostatečnosti a podrážděnost, která se snadno obrátí proti těm, které máš nejraději. Pochopitelně proto, že mají tu smůlu a jsou nejblíž.
Často si vůbec neuvědomujeme, že napětí, které nosíme v sobě, není o druhých, ale o nás. To, co nám ukazuje okolí, je vždycky jen nějaká projekce nás samotných. Okolí nám neukazuje nic ze sebe. Je jen promítacím plátnem toho, jak k čemu my sami přistupujeme.
O Vánocích pak nic z toho není výjimkou. Naopak. Čas vánoční všechno tohle umocňuje a v tu chvíli už stačí jedna poznámka, jediná špatně odložená věc, jedno nesplněné přání a konflikt se rozjede rychleji, než by tomu bylo v létě. Proto jsou Vánoce k hádkám náchylnější. Jsme víc našponovaní a do spirály nervů se dostáváme sami. S rozkoší ale viníme hlavně ty druhé.
Vlastní rytmus
Je důležité uvědomit si, že zajistit dokonalé svátky vůbec není ve tvé moci. Jednak teda vůbec o dokonalost nejde, ale Vánoce jsou hlavně vždycky směsí plánů a náhod, které nejdou tak úplně kočírovat. Když tohle přijmeš, množství situací, které tě rozhodí, se rapidně sníží.
Spousta lidí do svátků vstupuje s tím, že jsou vyčerpaní. Ještě se pořádně nic neodehrálo, ale spousta z nás už má dost. A to je škoda. Nikdo nám totiž nedrží nůž na krku s tím, že musíme jet v nějakém zběsilém tempu. Proč taky? Proč bychom se měli honit? Za čím vlastně?
Když si už na začátku prosince vymezíš své hranice a vytvoříš si prostor, kde můžeš dýchat, udržíš si tím větší lehkost a nadhled nejen při rodinných setkáních. Často pomůže obyčejný krok, jako přestat chtít všechno zvládnout sama, nechat ostatní převzít část povinností a nepodléhat dojmu, že každá maličkost musí být perfektní.
Nemusí. Stačí být trochu víc v přítomnosti. Vnímat třeba vůni svařáku, a ne zabít advent generálním úklidem, při kterém se navíc budu litovat, že jsem na všechno sama.
shutterstock_2526416183.jpg

Jednoduchá domluva jako prevence
Dost svátečních konfliktů vzniká úplnou náhodou, protože lidi se domnívají, že ostatní si přece domyslí, co mají udělat, jak dlouho mají zůstat, co se hodí říct nebo neříct, jak mají vypadat jednotlivé tradice nebo že focení nesnášíš, když probíhá stylem rychle před odjezdem nebo odchodem. Inu, tak přesně tohle očekávání je ale prakticky jistotou, že se někde něco zvrtne.
Když se sejde víc lidí, přichází každý se svou představou ideálních Vánoc, což ale nikdo nahlas nesdělí, takže se pak jednotlivé drobnosti střetávají a hrozně nepěkně na sebe naráží. Když si ale dopředu řeknete, co kdo letos udělá, kdo se postará o jídlo, kdo o dárky a kdo o děti, počet ukřivděných chvil, kdy máš pocit, že toho máš naloženo víc než ostatní, se pomalu přiblíží k nule.
Taková domluva nemusí být vůbec složitá. Stačí pár minut, aby si každý ujasnil, co je pro něj během Vánoc nejdůležitější, a tím se otevře prostor pro kompromis dřív, než vznikne frustrace. Je taky užitečné říct si, jak dlouhé mají být návštěvy nebo se domluvit, jaká témata během svátků raději odložit.
Nauč se nereagovat na všechno, co někdo druhý cítí
O Vánocích jsou lidi citlivější. Často víc, než by sami chtěli. Vzpomínky, únava, tlak, hluk, děti, očekávání, výdaje i prosincová nálada dokážou s emocemi pořádně zamávat. A přesně tady vzniká prostor pro chybu, kterou nakonec opravdu hodně lidí skutečně udělá. Mají potřebu převzít odpovědnost za to, co cítí ostatní, a snaží se spravovat nálady celé rodiny. To se ale taky nedá zvládnout. A navíc to ani není tvoje role.
Když někdo reaguje podrážděně, nemusí to mít nic společného s tebou. Někdy je jen zahlcený a nemá kapacitu na další podněty. Pokud se naučíš v takových chvílích nebrat si nic osobně, snížíš pravděpodobnost, že se drobná třenice změní v monster konflikt. Ticho je zkrátka někdy mnohem mocnější než obhajoba nebo vysvětlování.
Pokud se nenecháš vtáhnout do emocí, které nejsou tvoje, nebudeš reagovat přehnaně a situaci ustojíš s klidem. To atmosféře jen prospěje, protože přehnané reakce jsou často to, co vánoční hádky spouští. Uvidíš, že tenhle laskavější přístup dokáže celé svátky proměnit v opravdové chvíle pohody.
Dopřej si prostor, i když je kolem plno lidí
Během Vánoc bývá dům plný hlasů, pohybu, vůní a drobných požadavků, které na tebe dopadají ze všech stran. A právě tohle může být nečekaně vyčerpávající, i když máš rodinu a přátele ráda. Hodně hádek vznikne jen proto, že někdo nedostal svou minutu klidu, kterou k zajištění svých potřeb nutně potřeboval. Je důležité vědět, že i během svátků máš nárok na chvíli o samotě, i když se může zdát, že tím narušuješ rodinný program. Ve skutečnosti tím ale chráníš sebe i atmosféru doma.
Pokud se dokážeš na pár minut vzdálit, uklidníš si myšlenky a vrátíš se vyrovnanější. Ostatní to často ocení, i když to na první dobrou třeba vypadá, že ne. Vyrovnaný člověk je výrazným prvkem, který sváteční dny hodně ovlivní. A to ostatní ocení.
Nemusíš se ztratit na dlouho. Stačí krátká procházka, pár minut v jiné místnosti, rychlý čaj v tichu nebo jen chvíle, kdy se zastavíš a nikdo po tobě nic nechce. Prostor není útěk, ale forma péče o sebe. Když se o sebe postaráš včas, prostor, kdy se ti všechno sesype na hlavu, zase vůbec nevznikne.
Bonusový osobní tip
Když si dovolíš svátky prožít, ne jen zvládnout, atmosféra se změní. Najednou máš víc kapacity na nadhled, protože už nestojíš proti nerealistickému obrazu dokonalých Vánoc. Lidi kolem tebe to ucítí a začnou se uvolňovat taky. Místo napětí se otevře prostor pro momenty, které se do paměti zapíšou přirozeně, ne kvůli přehnané snaze o předstírání dokonalého obrazu.
Vánoce prostě nejsou soutěž ani závod. Jsou jen časem, který můžeš trávit pokojně a trochu svátečně. A to nikdy nevyžaduje dokonalost. Jen přítomnost.
Jak to máš s Vánoci ty? Dochází u vás k hádkám, nebo se vám daří jet na pohodové vlně?
Autorka článku: Bára Klímová
Použité zdroje:
- psychologytoday.com/us/blog/psychiatry-and-society/202511/five-steps-to-mental-health-and-a-good-enough-holiday
- afsp.org/story/creating-a-hopeful-holiday-season-a-recipe-for-managing-mental-health
- health.ucdavis.edu/blog/cultivating-health/five-tips-to-manage-your-mental-health-during-the-holidays/2025/11
- carilionclinic.org/health-and-wellness/article/12-ways-stay-mentally-healthy-holiday-season
- zdrave.cz/dusevni-zdravi-a-psychologie/vanoce-nasobi-stres-i-depresi-jak-nalezt-tu-opravdovou-pohodu












