Přece číst ji dál! Vytrvat, vydržet, nenechat se odradit tím, že se s prckem třeba budeš občas přetahovat o tablet a prostě ji číst znovu a znovu. Když to nepůjde na první dobrou, nezoufej, nejsi v tom sama. Železně pravidelně čte dětem jen necelá třetina českých rodičů a i ti se shodují, že to občas není úplně to pravé ořechové. Někdy do toho vstoupí únava, někdy práce a jindy prostě dítě nemá o čtení zájem. Jedno je ale jisté. Číst dětem se stopro vyplatí.
Příklady táhnou
Tam, kde se v dětském pokoji daří večer co večer číst pohádku na dobrou noc, je to ve 40 % díky rodičům, kterým se taky četlo, když byli malí. Je to naučený pozitivní návyk z dětství, který přirozeně jen předávají dál. Parádních 60 % rodičů tohohle ražení má i jednu obrovskou výhodu. Čtení jim vydrželo do dospělosti, a tak jdou dětem rovnou příkladem. Děti takových rodičů se nemusí ke knížkám pošťuchovat, naopak. I ti nejmenší prcci, kteří ještě ani netuší, kde mají nos, si už na mámu a tátu budou hrát s knížkou v ruce.
V takových rodinách je to o poznání jednodušší. Dítě si o večerní čtení samo řekne a zajede se to jako rituál, který bude chtít dodržovat. Charakter rituálu je pak skoro půl na půl. Jedna půlka čtoucích rodičů bere večerní pohádku jako rituál uspávací, druhá polovina rodičů vnímá večerní čtení jako chvilku, kdy dítěti věnují plnou pozornost.
Bacha na načasování
Z různých průzkumů vyplývá, že skoro 60 % rodičů do 30 let dětem nečte vůbec. U 20 % za nečtení může špatné načasování. Jednoduše jde o rodiče, kteří se dětem číst snažili, ale mrňatům to bylo buřt. Vždycky je víc zajímala hračka, knoflík na tátově košili nebo měly děti zrovna mraky práce s tím, jak co nejrychleji vytahat peřinu z povlečení.
Jenže i rodiče mají jen jedny nervy, a čtení tak zkrátka vzdali. Což je ale velká škoda, protože úplně klidně mohlo jít jen o nesprávné období. O čas, kdy je dítě na knížku prostě ještě malé. Je totiž rozdíl, jestli čteme tříletému klučíkovi, který už tu pusu nezavře, nebo jestli čteme miminku, které se půl dne řehtá na kávovar. Správný čas na knížky ale vlastně neexistuje. Určitě platí, že čím dřív, tím líp, ale na všechny děti to vztáhnout nejde. Vnímej svoje dítě a buď si jistá, že ti samo dá najevo, jestli už je na knížky vhodná doba.
bigstock-mom-and-child-reading-book-in-422661221.jpg
Proč nečteme
Důvody 40 % rodičů do třicítky, kteří knížkám moc nedají, se dost různí. Těžce přes 20 % považuje knížky za neatraktivní a zastaralou zábavu. Dávají přednost buď společnému sledování pohádek u televize, nebo si jde každý po svém. Rodič k televizi a dítě k pohádce na tabletu, u které spolehlivě usne.
Zbytek třicetiletých a mladších rodičů je pak znovu půl na půl. Někteří dospělí čtou dětem nárazově a s pravidelností si nelámou hlavu, jiní přiznávají, že se o předčítání ani nepokouší. Je ale fakt, že většina rodičů, ať už čtoucích, nebo ne, jsou v jedné věci totálně ve shodě. Jejich děti k narozeninám, ke svátku nebo k Vánocům nějakou tu knížku vždycky dostanou.
Jak čtení dětem prospívá
V našich končinách to sice není žádná sláva, když jde o čtení dětem, ale mohlo by to být i horší. Spousta rodičů se navíc o čtení hezky snaží, ale zatím to jen nejde podle jejich představ. Pokud k nim třeba patříš i ty a budeš to chtít zase jednou vzdát, vzpomeň si na plusy, které se čtením souvisí:
- Čtení dětem aktivně rozvíjí slovní zásobu.
- Učí je naslouchat.
- Chvilka u knížky podporuje emoční vývoj.
- Stejně tak blahodárně působí na morální vývoj.
- Posiluje se vazba mezi dítětem a rodičem.
- Dítě piluje soustředění.
- Zklidňuje se před spaním.
- Rozvíjíš jeho fantazii.
- Děti, kterým se večer čte, lépe a rychleji usínají.
- Přirozeně stimuluješ jeho jazyk.
- Prohloubíš dítěti představivost.
- Dost se spolu nasmějete, když tě bude dítě časem doplňovat.
Dáš dneska večer knížce šanci i ty?
Autorka článku: Bára Klímová
