Sarkoidóza: Poznáš chameleona mezi nemocemi?

Bigstockphoto
|
03. 09. 2021
|
Cítíš se unaveně, hubneš, bolí tě klouby a budíš se v horečkách? V tom případě se u tebe možná vyskytla nemoc, o které jsi pravděpodobně nikdy neslyšela – sarkoidóza.

Leckde se dočteš, že jde o multisystémové granulomatózní onemocnění, což v lidské řeči znamená nemoc, která postihuje vícero tkání najednou a vytváří v nich typické uzlíky (granulomy). V uzlících dochází k postupné odúmrti tkáně, nakonec ale většinou samy zmizí, nebo se změní v jizvy.

Sarkoidóza se může infiltrovat téměř do každé tkáně nebo orgánu, hlavně do:

  • kůže,
  • očí,
  • kostí,
  • srdce,
  • jater,
  • sleziny,
  • nervového systému.

Nejvíc se jí ale líbí v plicích. Až 90 % pacientů zažívá dušnost, suchý kašel a bolest v podobě tlaku na hrudi. Mezi další příznaky se řadí horečka, bolest kloubů, hubnutí, malátnost nebo záněty různých orgánů. Stejně tak ale nemusí způsobovat vůbec žádné potíže, kvůli čemu se může těžko diagnostikovat. Je to vlastně takový chameleon mezi nemocemi.

Příčina neznámá

Vědci si lámou s příčinou sarkoidózy hlavu, ta ale zůstává neznámá. Ve hře jsou tak různé infekce, autoimunitní porucha nebo možné genetické faktory – podle genetických studií se onemocnění vyskytuje až pětkrát častěji u lidí, kteří mají nemocného rodiče nebo sourozence.

Nic není bez následků

Následky souvisí s konkrétním místem postižení. Při napadení plic vede nemoc ke vzniku plicní fibrózy (jizevnatá tkáň a cysty v plicích), kterou následuje srdeční selhání. Neléčené postižení oka může způsobit těžkou ztrátu zraku, zatímco napadení mozku má následky různorodé – od ochrnutí po poruchu metabolismu.

bigstock-tired-woman-lying-in-bed-can-t-283907833.jpg

Nemoc je dědičná, ale nemusí být.
Bigstockphoto
K nejčastějším příznakům sarkoidózy patří horečka, únava, malátnost a záněty.

Svět v ohrožení

Sarkoidóza postihuje okolo 70 lidí na 100 000 obyvatel, zejména mezi 30–50 lety. U dětí se objevuje vzácně. Co asi nechceš slyšet, je, že častěji napadá ženy, navíc nekuřačky. Jinak ale řádí po celém světě a napříč etniky se chová rozdílně – černoši mívají těžší průběh, u kavkazského etnika bývá onemocnění asymptomatické, Japonce sužují problémy se srdcem a očima. Úmrtnost je 1–5 % a její příčinou bývá selhání činnosti plic, srdce nebo postižení centrální nervové soustavy.

Jak je to s léčbou?

Stejně jako příčina nemoci je i její léčba nejistá. Odborníci předepisují pacientům hormonální léčbu glukokortikoidy, které zrychlí ústup příznaků. Po několika letech ale rozdíl mezi léčenými a neléčenými mizí, protože nemoc se po ukončení léčby ráda vrací – asi ve 20–30 % případů. Při selhání jater, postižení mozku, očí a kostí jsou nasazovány kortikoidy, zhruba 10 % pacientů na ně ale nereaguje. U závažné sarkoidózy plic se jako léčba zvažuje transplantace celého orgánu.

Spásná prognóza!

Ne nadarmo se říká, že na všem zlém je něco dobrého. U sarkoidózy je tou světlou stránkou prognóza. Zcela zázračně se spontánně, bez jakékoliv léčby, uzdraví 50–60 % případů! U dalších 30–50 % pacientů zaberou kortikoidy. V každém případě je nejlepší i při sebemenším podezření na sarkoidózu vyhledat odbornou pomoc lékaře.

Máš zkušenosti se sarkoidózou? Dej nám o tom vědět v diskuzi pod článkem!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5

Související články