Říkají si tradwives a jejich volba budí poměrně vášnivé emoce. Pro někoho jde o návrat k přirozenosti, pro někoho jiného je to krok zpátky a zbytek přihlížejících jede na vlně typu „ať si každý dělá, co chce“.
Kdo jsou tradwives?
Tradwives (zkratka z traditional wives) jsou ženy, které se dobrovolně rozhodly žít tradičním způsobem života, který známe z dob dřívějších. Nepracují, odcházejí ze studií, neřeší kariéru ani feminismus. Chtějí být doma, udržovat teplo rodinného krbu, pečovat o potomky a podporovat na plný úvazek svého muže coby hlavu rodiny. Podle tradwives takové rozhodnutí nepramení z neochoty nebo lenosti. Jde o hodnoty. O hodnoty, které považují za důležité.
Většinou se inspirují 40. a 50. lety 20. století a víceméně všechno těmhle obdobím přizpůsobují. Některé nosí dobové sukně, vaří podle starých kuchařek, pečují o domácnost s nadšením a nikdy se nemůže stát, aby jejich děti měly do školy jen obyčejnou svačinu.
Vymazlený svačinový boxík potomka tradwives obsahuje všechno od okurky, která je pečlivě vykrojená do malých srdíček, až po miniwafle. Ano, samozřejmě domácí a začerstva dělané v pět hodin ráno, než celý dům vstal. Je jasné, že tradwives trend rozhodně není pro každého, a právě proto to vyvolává tolik diskusí.
Tradwife zblízka
Tradwife je žena, která si zvolila tradiční roli manželky a hospodyně. Její hlavní pracovní náplní je péče o domácnost, manžela a děti. Nechodí do práce, netouží po kariéře, neřeší profesní růst. Vidí smysl v tom, být oporou rodiny z domu, ne z kanceláře.
Pro tradwives je důležité, ne-li nejdůležitější a na prvním místě, aby muž byl živitelem a vůdcem. Některé stoupenkyně tohohle směru muže mnohdy velebí až chorobně, a není proto divu, že z nich jde skutečně tak trochu strach. Pokud jsi viděla Stepfordské paničky, pak ano, přesně tenhle zvláštní pocit máme na mysli.
Nutno podotknout, že u těchhle tradičních žen o nějakou pasivitu opravdu nejde. O té nemůže být řeč ani v nejmenším, protože většina z nich je paradoxně aktivní velmi. Jestliže právě teď nahlas skanduješ, že jsou aktivní hlavně na sociálních sítích, skanduj dál. Je to totiž pravda.
Jako divé sdílejí recepty, tipy na úklid, průběhy jarního i vánočního gruntování a zdokumentováno je většinou i sladké vyprovázení manžela, které ve videích přichází na řadu hned po dokonalé ranní skin care rutině a odbavení tlupy dětiček směrem škola.
Nově se teď na profilech tradwives hojně objevují i hluboká zamyšlení o tradičním životě. Některé ženy v nich poukazují na křesťanské hodnoty, jiné domácí myslitelky berou virální téma čistě prakticky. Na jednu stranu jim člověk i tak nějak věří, že jde zkrátka jen o ženy, které chtějí zpomalit, být víc se svými dětmi, mít čistý domov a harmonický vztah. Nevidí pražádný smysl v honbě za úspěchem mimo domov. Mají pocit, že pravá hodnota je právě uvnitř. Uvnitř jejich domova, uvnitř rodiny i uvnitř sebe sama. V jejich počínání se téměř všechno odkazuje na minulost, takže topkou je decentní móda a pečení koláčků.
Idealizace 50. let by snad s přimhouřením oka mohla být i přijatelná, pokud není vnucována někomu, kdo o ni nestojí, ale tendenční tklivá hudba, démonizace feminismu a velmi často i podprahová sdělení, která se u těchhle mouder objevují, jsou pocitově něčím nepříjemná a podezřelá….
shutterstock_1956886102.jpg
Ideologické pozadí hnutí
Za vší tou estetikou a katalogovým životním stylem se často skrývá víc než jen láska ke kuchyni a rodině. Tradwives se totiž objevují i v kontextu širší ideologické vlny, která návrat k tradičním hodnotám prosazuje. Část tohohle hnutí je propojená s konzervativními, náboženskými, nebo dokonce krajně pravicovými názory.
V některých případech se tradwives stávají součástí propagandy, která záměrně oslabuje rovnost pohlaví a propaguje obraz ženy jako tiché, poslušné hospodyně. Často se objevuje kritika modernity, rozmanitosti, feminismu, LGBTQ+ práv, nebo dokonce demokracie samotné.
Některé influencerky v rámci tohohle hnutí otevřeně podporují tzv. antiwoke kulturu. Tedy odpor k pokrokovým myšlenkám a právům menšin. Něco takového se tváří jako nostalgie a stýskání po starých a zdánlivě jednodušších časech, ale pod povrchem může jít o snahu návratu k hierarchii, kde muž má neomezenou autoritu a žena jasně dané místo. Doma, samozřejmě.
Pokud máme představivost a umíme být tolerantní k druhým, možná by se tenhle směr dal pochopit, pokud by šlo skutečně jen o to, že některé ženy touží po něčem odlišném než jiné. Ale ve chvíli, kdy se s receptem na bio tvarohový koláč sdílí i propagace myšlenky, že žena nemá právo rozhodovat o svém vlastním těle v souvislosti s potraty a vlastně by neměla mít právo celkově téměř na nic, hlavně by tedy neměla volit, začíná se tenhle směr tvářit jako průšvih.
Odvrácená stránka tradwives
Ačkoliv na první pohled může taková tradiční role působit harmonicky a neškodně, skrývá v sobě i temnější stránky a jistá úskalí. Vůbec největším rizikem je zřejmě ekonomická závislost.
Pokud žena nepracuje, nemá vlastní příjem a spoléhá se výhradně na muže, může se jednou ocitnout v situaci, kdy zcela ztratí svobodu rozhodování. V případě rozvodu, úmrtí partnera nebo ne úplně ojedinělého domácího násilí je pak velmi zranitelná. Často jí chybí pracovní zkušenosti, kontakty i sebevědomí. To případný návrat do zaměstnání značně komplikuje.
Dalším rizikem je sociální izolace, protože žena, která většinu času tráví doma, může nepozorovaně ztrácet kontakt s okolím, přáteli i světem mimo rodinu. Realita se pomaloučku zkresluje a smrskává jen na domácí hřiště. A to pro lidskou psychiku není zrovna dvakrát blahodárným přínosem. V časech, kdy se daří, se něco takového jako riziko netváří, ale pokud se v životě takové ženy jednou změní karty, hraje se dál velmi obtížně.
Zdaleka ale nejde jen o tyhle praktické nevýhody. Tradwives styl může posilovat stereotypy o ženách jako o poslušných, obětavých bytostech, které mají být zbaveny ambic i vlastního hlasu. To může být nebezpečné nejen pro konkrétní ženy tohohle ražení, ale i pro společnost. Zvlášť problematické je něco takového ve spojení s ideologiemi, které prosazují návrat k tradičnímu řádu a podřízenosti žen.
Takový narativ může být zneužit k omezení ženských práv, svobod a možností. V krajních případech může tradwife role zakrýt i psychickou manipulaci nebo domácí násilí. Všechno je přece v pořádku, když žena ví, kde je její místo. Navíc přehnaně idealizovaný obraz života tradwives vytváří falešná očekávání a ženy, které nic takového nerazí, si můžou připadat nedostatečně.
Je proto potřeba mít neustále na paměti, že ne každý den reálného života je instagramově krásný a že ne každá domácnost voní po domácím chlebu a vlastnoručně vyrobeném mejdlíčku. Realita bývá jiná, tvrdší a složitější. Což je přesně to, co se v téhle romantizované představě neukazuje.
Každému tak co libo jest, určitě, ale jakmile se z čehokoliv stane extrém, výsledek nakonec nemůže být prospěšný ani jednotlivci, ani společnosti. Tradiční hodnoty rozhodně nejsou zavrženíhodné a vlídným způsobem bychom o ně měli všichni pečovat aspoň jakž takž, ale překlopí-li se jakýkoliv směr do hnutí extrémní povahy, měli bychom se mít na pozoru.
A co si o tomhle trendu myslíš ty? Uměla by sis na něj zvyknout?
Autorka článku: Bára Klímová
Použité zdroje:
- people.com/what-is-a-tradwife-8684651
- newyorker.com/culture/persons-of-interest/the-rise-and-fall-of-the-trad-wife
- parents.com/tradwife-meaning-and-why-its-controversial-8656603
- zachranmedeti.cz/clanek/odbornici-na-konferenci-apelovali-na-zachovani-hodnot-tradicni-rodiny
- today.com/parents/family/traditional-wives-tradwives-controversy-tiktok-rcna67253
