Doba, kterou lékaři a vědci strávili zkoumáním placeba a placebo efektu, který při jeho užívání vzniká, přinesla nejedno zásadní a mnohdy překvapivé zjištění. Například to, že v jedné studii měla menší bolesti skupina pacientů, která byla zásobena placebem, než druhá skupina, která skutečně dostala léky proti bolesti. Hodně podobného úspěchu se placebo dočkalo i u osob trpících depresemi a jinými psychickými onemocněními – uvádí se, že až 50 % testovaných osob popsalo svůj stav jako lepší, a to při pravidelném braní placeba.
Co je placebo efekt a kde se bere?
Právě ono zlepšení se obecně připisuje psychice a víře, že se uzdravíme. Samozřejmě lékaři nezkoušejí placebo v případě vážných onemocnění, otrav, infekčních nemocí a dalších situací, které skutečně vyžadují jen a jen řádnou léčbu.
Placebo efekt tedy popisujeme jako pocit, že se dočkáme pomoci a úlevy (například od bolesti). Když nám lékař nebo jiná důvěryhodná osoba řekne, že dostaneme lék, po kterém nám bude lépe, mozek prý začne produkovat trojici hormonů, která ve vzájemném působení sama zmírňuje pocit bolesti. Jde o hormony endorfin, endomorfin a dopamin. Samotné očekávání, že se náš stav zlepší, právě tohle zlepšení skutečně může přinést, tedy v určitém množství případů.
shutterstock_768619879.jpg
Placebo nemusí nutně znamenat jen tabletky připomínající léky. Placebo efekt vzniká i psychoterapií, která ve skutečnosti není taková, jak ji psycholog nebo psychiatr popíše. Známá je například studie z léčení skupiny lidí, kteří trpěli nepřekonatelným strachem z hadů a pavouků.
Zatímco část z nich podstoupila klasickou a prověřenou terapii, ta druhá dostala pár náhodných slabých elektrických výbojů do prstů na rukou, přičemž jim zodpovědná osoba vysvětlila, že je to terapie nanejvýš účinná a na plátně před nimi budou podprahově promítány obrázky hadů a pavouků, což oslabí jejich hrůzu z těchto zvířat. Světe div se, fungovalo obojí.
Velký význam má lékař, barva pilulek a pověst léku
Ohromnou roli při podávání placeba hraje i samotný lékař, styl jeho komunikace s pacientem a jeho celkové vystupování. Jedním z důležitých faktorů je to, jestli lékař sám v účinek placeba věří – to se totiž odráží v jeho řeči, což můžeme podvědomě vnímat.
Vliv na sílu efektu má podle všeho i barva pilulek. V jednom z výzkumů podávali vědci lidem tabletky, které obsahovaly jen laktózu. Zatímco osoby, které dostaly červené pilulky, byly nervózní a podrážděné až agresivní, lidé, kteří dostali modré pilulky, se cítili unavení, ospalí a apatičtí.
Pokud lékař člověku sdělí, že dostane konkrétní lék a vychválí ho, případně pacient sám ví, že lék má dobrou pověst a je osvědčený, placebo efekt je silnější. Naopak když dostaneme tabletku, kterou lékař vydává za neoblíbený lék s ne úplně skvělou pověstí, může tato tabletka působit opačně, tedy jako nocebo, a uškodit.
Vůbec nejsilnější efekt má placebo, které je vychváleno, podáváno injekcí, je údajně drahé a podá ho důvěryhodná osoba, dobře působící lékař. Na druhou stranu je užívání placeba v praxi spíš vzácné a lékaři při tom můžou trošku bojovat sami sebou (je to etické?). Nezřídka dochází například k tomu, že lékař podává pacientovi placebo jen proto, aby uspokojil jeho touhu po medikamentu, i když objektivně žádný nepotřebuje.
Máš s placebo efektem zkušenost?
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4
Autor článku: redakce