Většina definic o stresu se shoduje na tom, že je to přirozená fyzická nebo mentální reakce na nějakou vnější příčinu, třeba když jsi měla hodně úkolů ve škole, pohádala ses s přítelem, byla jsi nemocná nebo jsi prožila nějakou traumatickou událost, třeba zemětřesení nebo napadení. Odborníci také (podle Večeřové-Procházkové a Honzáka (2009)) říkají, že jde o celkovou snahu organismu adaptovat se na nově vzniklou situaci. Může to být i reakce na životní změnu, třeba na přestěhování se do jiného města nebo změnu práce.
Spouštěči říkají psychologové stresor a trápí všechny, i tu holku, která na Instagramu sdílí jen fotky s úsměvem od ucha k uchu. Může to být životní událost, ale třeba i bolestivá vzpomínka nebo drobný konflikt.
Mocné hormony
Když dojde k psychicky stresující události, tvé tělo se přepne do stavu známého jako „bojuj, nebo uteč“ (v angl. fight/flight), čímž dojde k uvolnění stresových hormonů kortizolu a adrenalinu, což způsobí fyzické změny v těle. Kvůli téhle dvojici ve stresu někdy cítíš, jak ti rychleji buší srdce, zvyšuje se ti krevní tlak a svaly jsou v podivném napětí. Tvé tělo se nabudí na akci, rozšíří se ti zorničky a víc se potíš. Může tě bolet břicho, hlava a spánek taky nebude žádná hitparáda.
Všechny vyjmenované příznaky patří k fyzickým dopadům akutního stresu. Ten zároveň ovlivňuje i tvou psychiku. Vystresovaní lidé jsou často neklidní, naštvaní, plačtiví, špatně se soustředí a mají obavy. Obecně jsou ustaraní, napjatí a někdy říkají, že je toho na ně prostě už moc. Stresové situace jsou ale taky spojené s duševními poruchami, jako je deprese a úzkost. Dvojici dopadů na psychiku a fyzično pak doplňuje i změněné chování, kdy se například začneš hádat s kolegy, i když vlastně nevíš proč.
Různé druhy stresu
Akutní stres trvá obvykle jen krátce, a pokud ho člověk zvládne, tak se z něj rychle vzpamatuje. Typickým příkladem je zkouška ve škole nebo proslov před publikem. Když situace dopadne dobře, můžeš se poplácat po zádech a všechny příznaky akutního stresu by měly odejít.
Prožívaný stres ale může souviset i se závažnějšími situacemi, ve kterých je člověk ohrožen na životě, třeba ho někdo napadl v parku. V takovém případě můžou nastoupit horší psychické problémy, jako je posttraumatická stresová porucha.
Kromě akutního stresu ale lidi prožívají i chronický stres, který trvá delší dobu a neodezní s pominutím stresové situace. Důsledkem takového typu stresu může být syndrom vyhoření neboli extrémní vyčerpání a obecně horší wellbeing. Lidem, na které dlouhou dobu působí stres, se prostě hůř žije. Jsou nerudní, naštvou je i maličkosti, víc prokrastinují, mají problémy s pamětí a koncentrací.
Chronický stres trápí lidi s finančními potížemi, s problémy ve vztazích, zdravotními problémy, ale i ty, kteří si procházejí šikanou, starají se o někoho se speciálními potřebami nebo žijí v nebezpečné oblasti ohrožené třeba válkou.
Dlouhodobý stres ale můžou způsobovat i vysoké pracovní požadavky a zátěž, s čímž souvisí i nevyhovující náplň práce. Stresovat tě může, když ve své práci nevidíš smysl, setkáváš se v ní s náročnými lidmi (třeba jako prodavačka, na kterou jsou zákazníci hnusní, ale ona musí i přesto zachovávat kamennou tvář). Míru stresu zvyšují taky špatné vztahy s nadřízenými a kolegy a nedobré pracovní podmínky.
Dlouhodobý stres může zhoršit už existující zdravotní problémy. Lidi trpící chronickým stresem se navíc mohou uchylovat k nezdravému chování, jako je nadměrné pití alkoholu, hazard a poruchy příjmu potravy, ať už půjde o nejedení, nebo přejídání se. Zajímavostí je, že lidi mají kvůli působení chronického stresu zhoršený úsudek, a tak mají sklon k tomu dělat riskantnější rozhodnutí.
Dobrý a špatný stres
Zatím jsme o stresu mluvily jen v negativním světle. Věděla jsi ale, že na tebe může mít určitý typ stresu i pozitivní dopad? Psychologové znají i „dobrý stres“, tzv. eustres, který je spojený hlavně s návaly adrenalinu. Zvyšuje energii, soustředěnost, produktivitu a motivaci a vede k lepším výkonům. Odborníci o něm mluví jako o optimální hladině stresu, která působí jako motivační a tvůrčí síla.
Příjemný eustres ale můžeš cítit i při cvičení nebo obecně po dosažení svých cílů. Nastává, když máš pocit, že problém můžeš zvládnout a je to pro tebe výzva. Někteří dokonce říkají, že mít těžší cíle, které jsou stále dosažitelné, je nutné pro osobní rozvoj.
Jeho opakem je tzv. distres neboli „špatný stres“, která naopak nadměrně zvyšuje zátěž organismu a tak mu škodí. Na výkon oproti eustresu působí negativně a problém bere jako hrozbu, kterou naopak zvládnout nemůžeš. Pokud se často potkáváš s takovými hrozbami, které nejde překonat, způsobuje to ještě větší úzkost.
Můžeš si to představit na příkladu sázek na dostizích. Pepa na outsidera vsadí deset korun a Alena deset tisíc. Oba budou vzrušení, ale distresem bude pochopitelně ohrožena spíše Alena. Velkým paradoxem je, že distres může člověk zažívat i při nedostatku podnětů, který vede k deprivaci (Večeřová-Procházková & Honzák, 2009). Odchod na „zasloužený odpočinek“, na kterém se důchodci nudí, tak má spíš negativní efekt na jejich psychiku.
Jak bojovat se stresem efektivně a správně?
Se stresem se často dokážeš vypořádat i sama, pomáhá třeba promluvit si o stresové události s kamarádkou, s někým z rodiny nebo vzít si volno. Existují taky strategie, které zmírňují stres. Patří mezi ně zamýšlení se na konci dne nad pár úspěchy místo nezdarů nebo stanovení si konkrétních cílů na daný den, týden nebo měsíc. Budeš tak mít větší kontrolu nad úkoly, což zmírňuje nepříjemné pocity spojené se stresem.
Nezapomínej ani na správné spánkové návyky (jako je uložení se ke spánku ve stejnou dobu nebo omezení telefonu, kávy a alkoholu před spaním), zdravou a pravidelnou stravu a pravidelné cvičení.
Líp se můžeš cítit, i když si nastavíš denní režim a ten pak dodržuješ. Zvyšovat stres může i přílišné sledování zpráv v televizi a na sociálních sítích. Pokud tě nervují další negativní novinky o světovém dění, radši se zrelaxuj u videí roztomilých štěňátek (fakt to funguje!) nebo telefon úplně odlož a začti se do knížky, případně se vydej na procházku.
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- nimh.nih.gov/health/publications/so-stressed-out-fact-sheet
- psychology.org.au/for-the-public/psychology-topics/stress
- who.int/news-room/questions-and-answers/item/stress
- Večeřová-Procházková, A., & Honzák, R. (2009). Stres, eustres a distres. Via Practica, 6(12), 491–495.
- solen.sk/storage/file/article/d778fce25b37a04213ab9a6079246de6.pdf
