Nejdřív si slavnou blondýnku trochu představíme. Její životní příběh nepatřil k těm nejšťastnějším. Protože se o ni matka nechtěla starat, prošla Marilyn přes 12 pěstounů a sirotčinec. Aby se do něj nemusela vracet, provdala se v 16 letech za policistu, ale manželství po pár letech skončilo. O moc déle nevydržela ani dvě další manželství.
K filmu se Marilyn postupně dostala přes modeling. Začátky byly těžké a kvůli velkým finančním potížím se uchýlila i k focení aktů pro Playboy, které se později vynořily, když už z ní byla hvězda stříbrného plátna. V té době se na nahotu koukalo jako na skandál, akty ale Marilyn neublížily, naopak. Stala se ještě větším miláčkem publika a začala v americké společnosti revoluci ve vnímání erotiky.
Zpočátku hrála Marilyn hlavně v nevýrazných vedlejších rolích a zviditelňovat se v Hollywoodu začala až začátkem 50. let. Mezi její nejslavnější filmy patří např. Někdo to rád horké (1959), Slaměný vdovec (1955) nebo Niagara (1953).
I když její sláva narostla do světových rozměrů, měla herečka hned několik psychických problémů, které zdědila po své matce. Neprospívaly jí ani opakované potraty, nespokojenost s rolemi naivních zpívajících blondýnek, drogy, alkohol nebo rozpadající se vztahy.
Marilyn Monroe zemřela v létě 1962 ve vlastním domě na předávkování. Bylo jí pouhých 36 let.
Zaujal tě životopis amerického sexsymbolu? Máme pro tebe dalších 10 zajímavostí o Marilyn:
„Marilyn Monroe“ byl pseudonym
Slavná herečka se narodila jako Norma Jeane Mortenson. Jméno Marilyn Monroe začala používat až ve svých 20 letech, v roce 1946. Legálně si ho ale změnila až o 10 let později. „Monroe“ si půjčila od své babičky, „Marilyn“ jí doporučil filmový agent Ben Lyon, protože se podobala jiné Marilyn, kterou kdysi znal.
Pracovala v továrně na padáky
Za 2. světové války pracovala – tehdy ještě Norma – v továrně na padáky. Tady ji objevil fotograf David Conover a otevřel jí dveře k modelingu, od kterého už to bylo k filmu blízko.
noah_sauve.jpg
Identita jejího otce byla dlouho neznámá
Marilyn měla podezření, že by jejím otcem mohl být zaměstnanec filmového průmyslu Charles Stanley Gifford, se kterým se taky snažila několikrát neúspěšně spojit. Jeho otcovství se prokázalo až v dubnu 2022 srovnáním pramínku hereččiných vlasů a slin Giffordova pravnoučete.
Vychovávali ji k odporu k filmu
Manželé Bolenderovi, u kterých Marilyn vyrůstala do svých 7 let, byli velmi pobožní a zarytí odpůrci kinematografie. Herečce striktně zakazovali návštěvy biografu i jinou zábavu.
Nebyla přírodní blondýnka
Svou ikonickou blond kštici si musela Marilyn každý měsíc obnovovat, protože byla od přírody brunetka. K odbarvení ji přiměla modelingová agentura, protože blondýnky údajně dostávaly lepší pracovní nabídky.
Bála se před kamerou
I když Marilyn celý život snila o životě na stříbrném plátně, brzy se ukázalo, že má před kamerou strach. Děsila ji vidina vlastních chyb. Tyhle obavy nepřešly ani poté, co se z ní stala uznávaná herečka. Podle kolegů bylo na vině její nízké sebevědomí.
Měla alter ego pro paparazzi
Aby utekla před dotěrnými novináři, proměnila se Marilyn pomocí černé paruky a tmavých slunečních brýlí na obyčejnou ženu z lidu. Své alter ego pojmenovala Zelda Zonk.
Její ložnicí prošly desítky slavných mužů
Jako mnoho mladých hereček v té době musela i Marilyn nabízet svou ložnici s vidinou úspěchu v showbyznysu. Měla ale i spoustu upřímných románků, mezi jejími muži se objevil např. král popu Elvis Presley, americký prezident J. F. Kennedy nebo zpěvák Frank Sinatra.
V jejím domě byly štěnice
A teď nemyslíme žádné krev sající brouky. Po hereččině smrti se zjistilo, že v jejím domě byla nastražena zařízení na odposlouchávání telefonátů, údajně na špičkové úrovni. Možná kvůli pletkám s americkým prezidentem?
Své milované herectví brala smrtelně vážně
Jestli myslíš, že Marilyn po večerech flámovala a druhý den vyspávala do poledne, jako spousta jejích vrstevnic, budeš překvapená. Denně věnovala 3 hodiny nácviku herectví, hodinu šermu a další hodinu hlasovým cvičením. Film byl jejím velkým snem a svou kariéru si tvrdě vydřela.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4
Autor článku: redakce
