Někdy si přátelé a rodina myslí, že svými komentáři na adresu druhého pomáhají, ve skutečnosti ale můžou spíš ublížit. Je to i případ single shamingu, při kterém okolí nezadaného člověka ujišťuje, že už si brzo toho pravého určitě najde a konečně nebude sám. Ve skutečnosti ale může být člověk bez přítele nebo přítelkyně šťastný a ani si nikoho nového zrovna hledat nechce. V takovém případě mu můžou přijít průpovídky tohohle ražení spíše ponižující.
Smutní, osamělí a divní
Možná sis někdy položila otázku, kde se starosti o nezadané lidi v druhých berou. Odpovědí jsou stereotypy. Nezadaní jsou totiž v očích většinové společnosti smutní a osamělí lidi, kteří si za každou cenu chtějí najít partnera. Od toho se pak v očích ostatních odvíjí jejich hodnota. A pokud se jim to delší dobu nedaří, tak jsou prostě divní. Skoro se zdá, jako by okolí nezadané litovalo.
Na pozadí stereotypů stojí společenské normy o tom, co všechno musí člověk stihnout, aby zažil opravdu spokojený a šťastný život. Typickým příkladem je nejlépe do třiceti dítě (a pak i druhé) a dlouhodobý vztah. Pes a dům se zahradou už jsou pak jen třešinkou na dortu. Pokud ani jedno v určitém věku ještě nemáš, může ti tvé okolí stále připomínat, že nesplňuješ očekávání společnosti.
Psychologové přitom varují, že pokud si takové věci připustíš a internalizuješ, může to negativně ovlivnit tvé sebepojetí a hodnocení sebe sama. Tak o sobě může uvažovat dost negativně, protože nesplňuješ to, co od tebe všichni očekávají. A co tak trochu očekáváš v návaznosti i ty sama od sebe. Výsledkem pak můžou být třeba depresivní myšlenky. Ještě horší situace nastává, když si někdo opravdu chce najít drahou polovičku, ale z nějakého důvodu se mu to nedaří.
shutterstock_1788650399.jpg
V moderní společnosti už se tyhle stereotypy tak moc nenosí, nejnovější výzkumy ale ukazují, že nezadaní single shaming pořád zažívají. Zjistilo se například, že i když téměř 60 % nezadaných respondentů bylo se svým stavem spokojeno, přesto byli terčem dotěrných otázek ze svého okolí. Ty tak nejsou jen zraňující, ale taky značně zastaralé. Přece jen se ukazuje, že například Američané stráví víc let svého dospělého života svobodní než ženatí.
Stereotypizované ženy
Single shaming není pro obě pohlaví vyrovnaný, ženy se s ním můžou setkávat o něco častěji než muži. Jen pomysli na to, jak se označují ženy, které jsou dlouhodobě nezadané. Hanlivé označení „staré panny“ vznikl v pozdním středověku a označoval dívky, které měly oproti vdaným ženám nízký sociální status.
Muže, kteří jsou „staří mládenci“, pak společnost bere jako ty, kteří žijí zábavný život, experimentují a prostě si své svobody užívají. I na ně se ovšem může pohlížet negativně – často jsou to podle mínění ostatních „mamánci“, kteří se o sebe nejsou schopni postarat.
Nezadaní jedinci, kteří si svého svobodného života užívají, ale konečně můžou mít naději. Ve společnosti se podle odborníků dál normalizuje svobodný život. Pomáhají tomu i celebrity (mezi nimi třeba Emma Watson), které povzbuzují ostatní, aby žili život, jaký chtějí oni, a ne společnost. A necítili se kvůli tomu špatně a zahanbeně, ba naopak – aby vnímali deficit partnera jako pozitivní skutečnost.
Upřímně a trefně
A jak zareagovat, když se tě zase někdo bude s lítostivým výrazem ptát, jak to, že nemáš přítele? Odborníci doporučují krátkou a údernou odpověď. Můžeš třeba pokrčit rameny, říct „myslím, že jsem ještě nepotkala toho pravého“ a stočit směr konverzace jinam.
Mysli na to, že se nemusíš obhajovat nebo svůj stav komukoli ospravedlňovat. Na druhou stranu není nutná ani ofenzivní pozice a konflikt s okolím. Rodičům nebo kamarádům stačí ukázat, že jsi bez partnera spokojená a užíváš si svobody. Pomoct může taky upřímný komentář ohledně toho, jak se cítíš. Přispěje to k většímu pochopení druhé strany a příště se tě třeba už zeptají citlivěji (nebo vůbec!).
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3
Autor článku: redakce
