Smartphony zabíjí každodenní dobrodužství. Jak se vyhnout závislosti?

Zdroj: 
Bigstock.com
10. 10. 2016
|
Taková běžná, ale krásná věc jako je západ slunce. Ještě před 10 lety bychom se zasněně vpili do našeho oblíbeného přírodního kýče. Maximálně bychom upozornili toho, kdo stojí vedle nás. Dnes jako první vytahujeme telefon, fotíme a posíláme do světa. Hele, světe, mám se líp jak ty, protože sleduju tenhle západ slunce. Opravdu se máme tak dobře? Není spíš nejvyšší čas vrátit se k pevné lince?

„Příčilo se mi to, že mi může kdykoli kdokoli zavolat a vyrušit mě od toho, co právě dělám. Cítila jsem, jak mě můj telefon pomalu táhne k závislosti na něčem, co mě vůbec nenaplňuje,“ vysvětluje třicetiletá zdravotní sestra Marta, proč se vzdala běžného života se smartphonem. Vyměnila ho za starou Nokii, kterou zapíná jen tehdy, pokud má náladu s někým mluvit nebo někam jede. „Musím říct, že se mi ulevilo. Trvalo mi chviličku se přeorientovat na novou situaci a teď je mi prostě líp. Víc se soustředím na to, co dělám. Zpětně si říkám, jaká to vlastně byla otročina. Volala mi máma nebo kamarádi bez většího důvodu, volali mi různí nabízeči. Neustále mě to rušilo. Teď si zapínám telefon, když přijdu domů z práce. Vypnu ho, když jdu spát. Když vyrážím do města, nechávám ho doma,“ doplňuje Marta.

Cítila jsem povinnost odpovědět na každý komentář

Podobné pocity popisuje take například Jenna Woginrich, redaktorka The Guardian, v článku „Jak jsem skončila se svou smartphonovou závislostí a začala jsem opravdu žít“. „Nezbavila jsem se svého smartphonu z nějakého hispterského důvodu nebo protože bych neměla na jeho provoz. Odřízla jsem se od něj, protože se mi bez něj líp žije. Jsem méně rozptylovaná, méně dosažitelná,“ říká Jenna. Popisuje, jak spala s telefonem vedle sebe, jak usínala s pohledem na displej, jak ji budil, jak psala smsky při řízení, v kině nebo u stolu s přáteli. Mluví také o to, jak cítila povinnost odpovědět na každý facebookový komentář. Zní ti to povědomě?

 

Telefony se proměnily z prostředu komunikace v naše osobní asistenty, baviče, informátory, navigátory a hlavně rušiče. Dovedeme si ještě představit, že se sejdeme s rodinou nebo kamarády u skvělého jídla a nikdo za celý večer nevytáhne telefon? Kdy naposledy jsi vyrazila na výlet a neudělala sis jedinou fotku? Podle psychologů smartphony zhoršují naše sociální schopnosti, paměť, logické přemýšlení, mnohem více prokrastinujeme, spoléháme se na názor internetu (což je velmi zavádějící), hůř spíme a dokonce nabíráme váhu. Jistě že jsou smartphony pokrok. Zlaté pravidlo ale říká, že všeho je potřeba užívat s mírou. Jak to ale udělat, když nás smartphonová kultura pronásleduje všude?

Jak se odříznout?

Odřízni se od závislosti na smartphonech s několika snadnými kroky. Nemusíš si rovnou pořizovat pevnou linku, stačí zmírnit každodenní prorůstání smartphonu do života. Pro začátek si vypni upozornění. Tak tě nebudou od práce, koníčků či času s rodinou vytrhávat nesmysly typu „známý, kterého jsi od základky neviděla, ti olajkoval fotku z předloňské dovolené“. Odinstaluj si aplikace, které bezpodmínečně nutně nepotřebuješ. Ztiš svůj telefon tím, že čas od času aktivuješ režim letadlo. Stáhnout si můžeš také aplikaci, která tvůj telefon pravidelně odstřihne od vnějšího světa. Stačí si nastavit, kdy a které funkce chceš vypnout. Někdy stačí telefon prostě jen schovat. Není přece nutné ho mít vedle talíře, pokud právě obědváš. Protože co je právě teď důležitějšího, než polévka, kterou máš před sebou? Pokud s někým zrovna mluvíš, nezvedej telefon. Má snad přednost ten, který si vybral telefonické spojení místo člověka, který stojí přímo před tebou? Upozorni své okolí na to, že si dáváš pauzu od svého smartphonu a neber svůj telefon všude sebou. Na večeři nebo na pivu ho nech ležet na dvě kabelky a ztiš si zvonění. Žij svůj život tady a teď, ne ten virtuální.

Máš pocit, že ti smartphon zasahuje do života příliš? Dej nám vědět na Facebooku nebo Instagramu.

Související články