Jak dítěti usnadnit rozvod rodičů? Makat musí dospělí

Bigstockphoto
|
21. 10. 2021
|
Když manželství krachuje a nenávratně spěje ke svému konci, dojde zkrátka k rozvodu. A ten se dá, nebo nedá zvládnout. Když máš ale děti, zvládnout ho musíš!

I když jsme tady u nás na Kočkách většinou samé haha hihi, rozvod prostě není sranda. Teda možná je, když se například zbavuješ nepoužitelného manžela, který nepracuje, pije, spí si do oběda a huláká na tebe přes celou ulici, ať s tím lahváčem laskavě do těch schodů pohneš. Tak tam jo, to je v pohodě a sprintem pro rozvodové papíry (a příště většího bacha na výběr drahého).

Když jde ale o poničené manželství, ve kterém jsou děti, fakt o srandě nemůže být řeč. A to ani kdybychom se tady na hlavu stavěly. Humor do rozvodu rodičů, po kterém zůstává smutná ratolest, prostě nepropašujeme. Radši si tak řekneme, jak na to, aby dítě rozvod rodičů zvládlo co nejlíp.

Děti jako rukojmí nikdy ne

Ale jistě, představa je to přece úžasně svůdná a zábavná, když dáš milému, který v manželství selhal, epes rades klepec tím, že mu sebereš děti. Ať si to užije. Ať pěkně trpí. Jako ty přece, ne? Jen mu to hezky nasol a komplikuj, co jen to jde. Tak je to správně, tobě se uleví a on si to určitě zaslouží.

Hlavně mu to všechno co nejvíc zhoršit a ztížit. Pak vítězoslavně můžeš žít dál s úžasným pocitem, že jsi vyhrála. Že normálka? Ne. A vlastně přesně takhle nikdy, nikdy, nikdy ne! Brát si děti jako rukojmí je nedospělé, hnusné a budou tím trpět hlavně ony.

Sonda do vlastního svědomí

Nejdřív je dobré si přiznat, že pokud manželství zkrachovalo, nemohl za to jen jeden. Ale ale, pryč s tou zhrzeností a kopáním kolem sebe, že on a jedině on to všechno poslal do kytek. Jestli to tak skutečně bylo, pak tomu asi něco předcházelo. Vztahy se nerozpadnou samy od sebe jen tak a už vůbec ne ze dne na den. A přesně tohle přiznání si vážnosti situace je jedním z nástrojů, jak na sobě po rozvodu pracovat a pomoct tak dítěti, aby se s novou situací vyrovnalo.

Když totiž rozvod dobře zpracují rodiče, zpracuje ho i dítě. Mrňous se jednodušeji přidá k postojům, které rodiče zaujímají. Takže i když je to sebetěžší, neplivat, neprskat, neobviňovat sebe, ani druhého, nenasazovat, neurážet, nepodněcovat dítě k tomu, aby na druhého rodiče zanevřelo.

Takže? Ano, když zůstane rodina bez táty nebo bez mámy, je to smutné.  To je úplně bez debat. Je ale třeba taky položit ruku na srdce, zjistit a nakonec vědět, proč tam jeden není. Co jsme dělali před tím, než se rodina rozpadla? Co se vlastně stalo a proč? Všechno to zjišťování a smiřování se s novou situací je běh na dlouhou trať. Máme ve zlozvyku podceňovat celý proces rozchodu a co je pro děti kolem něj nutné. Přeskočit ho ale nejde.

bigstock-lonely-sad-girl-at-home-sadde-427942547.jpg

Smutek je v téhle situaci normální. Dítě by se s tím ale mělo časem srovnat.
Bigstockphoto
Nekydat špínu na druhého rodiče a dítěti všechno vysvětlit. To je základ úspěchu.

S dětmi mluvit, mluvit, mluvit

Záleží taky hodně na tom, jak je rozvod a rozchod rodiči pojatý. Někdo se prostě „zdekuje“, jiný o tom mluvit chce, jiný kuráž sebere a mluví o tom, i když je mu to krajně nepříjemné. Takže je to složitější. Pokud se takhle jeden vypaří, je to echt hnus a určitě není žádnou ostudou vyhledat v tak těžké situaci odborníka. Nechat si pomoct, nechat si poradit, nechat se tíživým obdobím provést. Může se i stát, že jeden o rozvodu a problémech mluvit chce, druhý ne a už se motáme v bludném kruhu. I to je zase úplně jiná situace.

Protože jde ale o děti, neměli bychom zapomínat na to, že o všem je potřeba mluvit. A ať si kdo chce, co chce, říká, s dětmi se vyplatí mluvit, mluvit a mluvit. O všem je třeba mluvit. Už samotným mluvením se toho dá hodně vyřešit. Když se rodiče uklidní, jsou k sobě ohleduplně upřímní a témata se otevřou, téměř vždycky se najde řešení nebo schůdná cesta, která tolik nebolí.

Nemluvit o druhém partnerovi špatně ale neznamená, že dítěti budeme lhát. Nebudeme. Děti, stejně jako dospělí, potřebují informace přijmout, srovnat si je a vyrovnat se s nimi. To je ale předtím musí obdržet, dostat je od nás dospělých. Proto bychom děti měli včas upozornit, že pravděpodobně dojde ke změně. Jejich řečí čili s ohledem na jejich věk a slovní zásobu je informovat o tom, co je čeká. Správně a nepřikrášleně důvody rozchodu pojmenovat, nelitovat se. A pak se snažit na úrovni máma a táta komunikovat s (bývalým) partnerem.

Jak na stesk

Všechno kolem rozvodu se pochopitelně mnohem snadněji napíše, než udělá. Asi jsou nevyhnutelné ty chvíle, kdy rozvedení rodiče musí hledět do smutných dětských očí i přesto, že se rozvod zvládnul perfektně. Ale protože nežijeme dokonalé životy, je jasné, že ne vždycky se všechno bude dít tak, jak my chceme.

Pokud dítě smutní po druhém rodiči, znamená to, že ještě není se změnou srovnané a situaci nepřijalo. Jsme ale zase u toho, jak situaci přijal rodič, se kterým dítě zůstalo. Když smutní on, smutní děti a naopak. V takovém případě smutek nepřiživujme, ale ani si nevymýšlejme a nemalujme nic narůžovo. Spíš se snažme o to, aby si druhý rodič dělal na dítě pravidelně čas a abychom spolu s bývalým partnerem co nejlépe vycházeli.

Prošla jsi rozvodem i ty? Jak jste ho doma s dětmi zvládli?

Autorka článku: Barbora Klímová

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5

Související články