Anna: „Nemůžu vídat vnuka tak, jak bych si přála.“

Shutterstock
|
17. 11. 2022
|
Situace v některých rodinách jsou občas komplikovanější, než by si jednotlivé strany přály. Co dělat, aby mohla babička vídat vnoučka tak, jak by chtěla?

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám ho do redakce zaslala e-mailem. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna – pozn. redakce.

Štěstí. Ale jen na oko?

Aneta se s Markem poznala na pracovní stáži. Slovo dalo slovo a mladí se brzy sestěhovali do menšího domečku za Prahou. Aneta se vdávala už s Martínkem v břiše. O to větší radost jsme z jejich sňatku všichni měli,“ začíná svoje vyprávění Anna.

„Mladým se dařilo dobře. Nouzí a bídou rozhodně netrpěli. Martínek krásně prospíval, snacha byla doma na mateřské a syn vypadal šťastně a spokojeně. To ale asi jenom na oko. Netrvalo to dlouho a Aneta zjistila, že on má poměr s jinou ženou.

Dvě zhrzené ženy s dítětem

Co čert nechtěl, i té dotyčné udělal dítě, což jí nahrálo do karet. Poměrně brzy po zjištění těhotenství konfrontovala Anetu a řekla jí, jak se věci mají. Protože dům byl psaný na snachu, která ho dostala darem od svých rodičů, ještě ten den našeho syna sbalila a z domu ho vykopla.

Rozvod byl záležitostí několika měsíců. Náročný byl pro všechny strany a hlavně pro malého Martínka. Marek s Anetou sice mají střídavou péči, Aneta ale dělá maximum pro to, aby náš syn viděl Martínka pokud možno co nejméně. Malý je tak neustále „nemocný“, je mu „zle“ nebo se najdou jiné důvody, proč se s Markem nemůže vidět.

Snacha na nás zanevřela a brání nám ve styku

Martínkovi bude skoro pět let. Od rozvodu, což bude letos v prosinci už tři roky, jsme ho společně s manželem viděli asi jen tolikrát, co by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Chápu, že je Aneta naštvaná, má na to plné právo. Nás také mrzí, co nezvedený syn rodině provedl. Martínek by ale spory mezi rodiči odnášet neměl.

Protože je Aneta neoblomná a Martin roste doslova jako z vody, společně s manželem zvažujeme, že předáme celou věc k soudu. Od známé totiž vím, že i prarodiče mají zákonem zaručeno se s vnoučetem vídat. A když není se snachou kloudná řeč, asi nám nic jiného nezbyde.

Nechci vnoučkovi ještě více ublížit

Na druhou stranu si taky moc dobře uvědomuji, že náš čeká kolečko po soudech, právnících a psycholozích. Nutné budou určitě nějaké znalecké posudky, výpovědi svědků i další nepříjemnosti. Nechceme Martínkovi ještě víc ublížit, proto si musíme nechat tohle krajní řešení důkladně projít hlavou,“ uzavírá svoje vyprávění smutně Anna.

Co si myslíš o bránění ve styku mezi dítětem a prarodiči? A co bys poradila naší čtenářce?

Související články