Právě tuhle zkušenost má šestatřicetiletý Jan, který podle svých slov patří mezi naše pravidelné a věrné čtenáře. Proto se rozhodl podělit o svůj příběh. K sňatku s jeho současnou manželkou ho dohnal tlak rodiny. Teď toho tak trochu lituje.
Dlouhonohá blondýna s kouzelným úsměvem
„S Vlaďkou jsme se potkali v jedné kavárně. Padla mi do oka hned na první pohled. A ještě aby ne – vysoká blondýna s tím nejkouzelnějším úsměvem, který jsem měl tu čest vidět, dlouhé nohy, vypracovaná postava a ty oči! Jako by se v nich odrážela jasná obloha krásného letního dne. Asi nemusím zmiňovat, že mě naprosto uhranula. Ještě ten den jsme si vyměnili čísla.
Když přijde řeč na svatbu
Slovo dalo slovo a z několika schůzek se pomalu začal klubat romantický vztah. Vlaďka pracovala jako účetní, já se věnoval programování. Chodili jsme spolu dlouhých pět let a Vlaďka začala mluvit o svatbě. Neměl jsem nic proti, perfektně jsme si rozuměli, jen jsem toho měl v práci moc a upřímně mě děsil samotný proces příprav a den, který by nám měl navždy změnit život.
bigstock-man-sitting-with-his-hands-cro-249591883.jpg
Chtěl jsem ještě rok nebo dva počkat
Nechci říct, že jsem se nechtěl „oficiálně vázat“, rozhodně jsem si ale přál se svatbou ještě rok nebo dva počkat. Vlaďčina rodina na to měla ale jiný názor. Do karet jim hrálo i to, že jejich jediná dcera otěhotněla a oni se těšili na vytoužené vnouče. Co čert nechtěl, do našeho vztahu se nakonec přimotala ještě moje kolegyně, se kterou jsem měl krátký a úplně zbytečný románek.
Buď si ji vezmeš, nebo dítě neuvidíš
Bohužel nás spolu viděla známá mé „skorotchyně“ a všechno jí hned začerstva vyzvonila. Byla to moje blbost, pochopitelně. Během jedné z návštěv Vlaďčiných rodičů jsem totiž dostal nůž na krk – buď si Vlaďku vezmu, nebo se postarají o to, abychom se my dva rozešli a já své dítě nikdy neviděl. Stál jsem jako opařený a nevěděl, co dál.
Nechal jsem se donutit
O Vlaďku jsem pochopitelně nechtěl přijít, brát si jí ale pod nátlakem se mi vnitřně docela příčilo. Nakonec jsem se ale nechal „donutit“. Svatba byla krásná a dojemná. Vlaďka je úžasná organizátorka a vše zařídila ke spokojenosti rodiny i všech svatebních hostů.
Nezlomí nám to vaz?
Když se na náš velký den dívám s odstupem, vím, že byl dokonalý. Já ale bohužel vnitřně cítím, že by byl mnohem hezčí, kdyby se o něj významným způsobem nezasloužili Vlaďčini rodiče. Zároveň se bojím toho, že nám tohle „nedobrovolné“ rozhodnutí jednou zlomí vaz.“
Svatba z donucení nebo pod nátlakem okolí? Jak asi může dopadnout? Napiš nám svůj názor do diskuze pod článkem.
