Hygge se u nás ujalo poměrně hodně. Dokázat i v běžném dni zapomenout na starosti typu složenky nebo (ne)prospěch dětí ve škole. Během roku 2020, kdy jsme ve všech pádech skloňovali karanténu, se objevil další fenomén – z Finska se začala rozšiřovat činnost zvaná kalsarikännit, která sestávala z popíjení doma, o samotě, ideálně ve spodním prádle. Prostě taková demonstrace toho, že se člověk opravdu nikam nechystá. Nám to tedy trošku zavání alkoholismem nebo sklony k němu, ale budiž.
A dalším návodem na přežití dalších vln koronaviru, ale třeba i zbytku našeho vymezeného času mezi živými může být i friluftsliv.
fog-2917232_1280.jpg
Čerstvý vzduch je základ psychické i fyzické pohody
Na rozdíl od výše zmíněné praktiky je tahle beze zbytku prospěšná. Friluftsliv totiž vlastně spočívá z častého pobytu na čerstvém vzduchu, a to za každého počasí! Možná se teď plácáš do čela, že chodit ven za deště nebo hustého chumelení ti na náladě nepřidá, opak ale dost možná bude pravdou.
Užít si přírody (to je ideální stav, ve velkém městě můžeš klidně vyjít do ulic nebo se autem přiblížit k lesu) potřebujeme všichni. Extra prospěšné je to pro všechny, kteří pracují hlavou a kteří pravděpodobně v minulém roce více či méně uvízli na home office (a nestačili se divit, že to vlastně není taková brnkačka, jak si mysleli).
To chození ven za každého počasí má logiku. Kdyby totiž obyvatelé severských států měli chodit ven, jen když je fakt pěkně, tak by mimo svá obydlí moc nepobyli. Ne že by ve Skandinávii nedokázalo být jasno a nádherně, ale… Co si budeme povídat, každý, kdo Skandinávii navštívil, ví, která bije.
Pobyt venku, ideálně v přírodě, ti udělá dobře jak fyzicky, tak psychicky. Neznamená to, že bys musela začít dělat dvouhodinové výběhy nebo ujít denně po práci 20 kilometrů. Znamená to klidně i dvacetiminutovou procházku, zato však vědomou – hodně záleží na tom, aby sis užívala každou chviličku a vnímala přírodu kolem. Na druhou stranu je dovoleno i při pohybu o samotě třídit myšlenky a dělat si jasno ve svých nehmotných věcech. Když zrovna nebude cedit, bez obav si sedni na lavičku a prohlížej si stromy. Zní to možná trošku podivně, ale je to neuvěřitelně osvobozující.
Procházky jsou silně návykové a prospějí jak tvému tělu (3x týdně 60 minut je bezva způsob, jak hubnout), tak tvé psychice. V lesích, na polích a loukách se dá báječně „vypnout“. Zároveň se okysličíš a povzbudíš mozek k dalším výkonům (třeba na další den v práci).
bigstock-woman-walking-along-autumn-cit-388635646.jpg
Pocit z činnosti k nezaplacení
Právě home office, děti zavřené doma a všeobecné zpomalení jako by nás nahnalo mezi čtyři stěny. Z dlouhodobého pobytu doma nemůže vzniknout nic jiného než ponorka, případně pocity podobné regulérní depresi či úzkosti. Ven ale chodit můžeme a zdravotní procházka o samotě nebo se členy domácnosti je i v dnešní šílené době povolená (tedy podle aktuálních pravidel).
Velmi cenný je ale pocit, že se nejen ve slunečný, ale v deštivý, sychravý nebo zachumelený den dokopeš, aby ses oblékla a šla něco dělat. Dlouhodobé polehávání na gauči u filmů a seriálů totiž není to, co zrovna dvakrát prospívá organismu. Až se z případné procházky vrátíš, budeš nabitá a ještě ze sebe budeš mít dobrý pocit, že jsi nestagnovala doma.
Skandinávci dotáhli tenhle trend ještě o něco dál a vydávají se ven na čerstvý vzduch třeba během pauzy na oběd. Prostě vezmou krabičku s ohřátým jídlem a jdou baštit do parku opodál.
Chodíš ven za každého počasí a nikdo tě v bytě nebo domě neudrží, nebo jsi radši doma?