Rok 2021 na vlně super zpráv aneb Další várka optimismu

bigstockphoto.com
|
06. 01. 2021
|
Zubař bez bolesti nebo člověk jako zachránce ohrožených druhů? Máme pro tebe další nálož pozitivních zpráv, které jsou v téhle podivné době vážně potřeba.

Ginkgo biloba prosperuje díky člověku

Člověk přírodu jenom neničí, ale taky zachraňuje. Důkazem je třeba strom ginkgo biloba, který by bez lidského zásahu dávno vymřel. Na zemi sice rostl už před 170 miliony lety, bez pomoci člověka bychom o něj ale přišli.

Ginkgo totiž nebyl sám za sebe schopný udržet tempo s měnícím se světem a ztrácel schopnost obstát v konkurenci svých zelených kolegů.

Proto mu člověk musel trošku pomoct. Pomoc přišla z Číny, kde ginkgo pěstovali místní pro jeho jedlá chutná semena. Z Číny se strom rozšířil do Japonska, poté do Evropy a dalších částí světa.

Češi se snaží vzkřísit přírodu všemi dostupnými prostředky

Česko už několikátý rok po sobě bojuje s obřím suchem. Lidé se proto rozhodli přírodě maličko pomoct. Jednou z dostupných pomocí je i revitalizace Knínického potoka, během které vznikly v jeho okolí nové tůně a mokřady.

bigstock-portrait-happy-woman-enjoying-381031937.jpg

Štěstí se dá najít všude!
bigstockphoto.com
Napiš nám v diskuzi pod článkem, co v poslední době potěšilo tebe!

Opatření mají za cíl pomoci s adaptací na změnu klimatu tím, že tůně poskytnou přirozené podmínky pro rozvoj vodních a mokřadních rostlin, které tady byly vysazeny. Celkem v oblasti vzniklo sedm tůní mimo vodní tok a dva průtočné mokřady.

Zoo v Česku má jako jediná mládě kočkodana

Skupina kočkodanů bělonosých se v Safari parku Dvůr Králové rozrostla o dalšího potomka. V pořadí už čtvrté mládě dělá radost starostlivým rodičům i ošetřovatelům.

Na tom by asi nebylo nic tak zajímavého, pokud by nešlo o jedinou ZOO na světě, která kočkodany bělonosé rozmnožuje. A to je super zpráva! Na některých místech planety jich totiž v uplynulých 20 letech ubylo víc než 50 procent.

Oprava zubů bez bolesti

Návštěva zubaře je jedním z nejčastějších strachů, se kterými se potýkáme. Mnozí z nás mají hrůzu z „bílých plášťů“, jiní pak ze zvuku vrtačky nebo bolesti. Tomu může být ale do budoucna konec. Díky práci českých vědců budou moci zubní lékaři nově využívat k léčbě chrupu zubní buňky.

Ty jsou popsány v novém atlasu, který zpracoval Jan Křivánek z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Atlas tak může v budoucnu posloužit k vývoji nových možností léčby kazů či jiných onemocnění chrupu.

Zubra evropského se povedlo zachránit před vyhynutím

Největšího evropského suchozemského savce, který byl před sto lety téměř vyhuben lovem, odlesňováním, lesními požáry a zemědělstvím, se podařilo zachránit a vrátit do volné přírody.

Zubr evropský je v Evropě zastoupen téměř padesáti stády a jejich počet se rok od roku zvyšuje. Díky práci charitativních organizací, vědců a odborníků na divokou zvěř se po celém světě navíc postupně obnovuje dalších 25 zvířecích druhů.

Máš pro nás nějakou další pozitivní zprávu, o kterou by bylo škoda se nepodělit? Šup s ní do diskuze pod článkem!

Související články