Velikonoce jsou tady. Tohle jsi o nich možná nevěděla

foto: Bigstockphoto
|
02. 04. 2021
|
Když se řeknou Velikonoce, řada z nás si představí vajíčka a pomlázku. Málokdo ale tuší, proč se slaví každý rok jinak, nebo že na zadek dostávají jenom české a slovenské holky.

Proč jsou Velikonoce každý rok jinak?

Až do roku 325 se slavily Velikonoce ve stejný den jako svátek židovský. Později s ním splynuly slovanské a germánské lidové oslavy a pohanské slavnosti jara, které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku.

V moderní historii jsou ale už Velikonoce pohyblivým svátkem (vůbec tím jediným v kalendáři) a jejich termín připadá vždycky na první neděli po prvním jarním úplňku.

Na zadek dostávají jenom ženy ve dvou zemích světa

Taky tenhle svátek nesnášíš, protože jsi už od malička musela nastavovat zadek příchozím koledníkům? Věř, že nejsi sama. Na druhou stranu je tenhle zvyk spjatý jenom s Českem a Slovenskem.

Nikde jinde na světě se u příležitosti Velikonoc ženské nešlehají. Třeba v Řecku slaví Velikonoce vajíčkovou bitvou. Cílem je trefit vajíčkem co nejvíce svých protivníků. To už je mnohem lepší zábava, co myslíš?

Vejce se objevovaly už ve starém Egyptě

S Velikonoci je nedomyslitelně spojena řada symbolů. Jedním z nich jsou třeba velikonoční vajíčka. Málokdo ale tuší, že vajíčka jsou univerzálním symbolem jara a plodnosti a historicky je můžeme vystopovat až do starověkého Egypta.

Chudák zajíček

Dalším symbolem Velikonoc je nepochybně velikonoční zajíček. Každoročně se téhle čokoládové pochutiny vyrobí kolem 90 milionů kousků. A zajímavá je taky další statistika: Až 76 % lidí mu nejprve ukousne uši, jen pouhých 5 % začne nohama a 4 % pak ocáskem.

pexels-karolina-grabowska-4041161.jpg

Velikonoce jsou svátky plné dobrot, ale i podivných zvyků.
Pexels
Vejce a zajíček, to ke svátkům jara jednoznačně patří.

Velikonoční „nej“

Největší čokoládové velikonoční vajíčko bylo vyrobeno v Itálii v roce 2011. Na výšku mělo přes 10 metrů a vážilo 7200 kilogramů! Takže bylo vyšší než žirafa a těžší než slon. Taky u nás ale najdeme řadu zajímavých rekordů.

Třeba Eva Holeszová a její dcera Iveta Bielá se do České knihy rekordů zapsaly tím, že v průběhu jednoho kalendářního roku vytvořily 3 901 tradičních velikonočních kraslic. Zabralo jim to zhruba 2 955 hodin práce.

Velikonoční ostrov nemá s Velikonocemi nic společného

„Kam vyrazit na Velikonoce? Třeba na proslulý Velikonoční ostrov,“ hlásají nabídky cestovních kanceláří. Zmíněný ostrov ale ve skutečnosti nemá s Velikonocemi nic moc společného. Své pojmenování dostal proto, že byl objeven na Velikonoční neděli roku 1722. Jeho místní název je „Rapa nui“, což je v překladu „Velká země“.

Máš pro nás nějakou další zajímavost, která se Velikonoc týká? Dej nám o ní vědět v diskuzi pod článkem!

Tagy: 
Související články