Vlasta: „Nesnáším Vánoce. Přišla jsem během nich o rodiče.“

Vánoce mohou být pořádně smutné.
|
19. 12. 2018
|
Pro drtivou většinu z nás jsou Vánoce těmi vůbec nejkrásnějšími svátky v roce, kdy se setkáváme s rodinou a přáteli, užíváme si vánoční pohodu a tradiční pohádky, hodujeme a čekáme na Ježíška. Jsou ale i tací, kteří Vánoce nemusí. A mají k tomu důvod.

Smutný příběh ze života

Do redakce nám před Vánoci dorazil jeden smutný, ale přesto nesmírně upřímný dopis. Psala nám v něm čtenářka Vlasta, která Vánoce z duše nesnáší. Proto ji rozladily tematické články, které jsme v našem magazínu v souvislosti s Vánoci publikovali. Chápeme, že ne každý vánoční svátky zbožňuje, Vlasta k tomu ovšem má smutný důvod. Přesně na Štědrý den totiž přišla o oba rodiče. Tady je její příběh.

Taková normální rodinka

„Vánoce jsem od malička zbožňovala. Moc dobře si pamatuji, jak se slavily u nás doma. Společně s maminkou jsme už od rána připravovaly nejrůznější dobroty, chystaly slavnostně prostřený stůl a jedním okem koukaly na pohádky a vánoční příběhy. Tatínek zdobil stromeček a připravoval kapra k večeři. Netrpělivě jsem vzhlížela k nebi a hledala první hvězdičku, která se na obloze objevila. To bylo znamení k tomu, abychom všichni slavnostně usedli ke štědrovečerní večeři.

Ačkoli nepocházím z katolické rodiny, vždy před večeří jsme se společně pomodlili a děkovali za všechno dobré, co nás letos potkalo. Maminka pod každý talíř uschovala minci a rybí šupinu. To proto, aby se nás i během následujícího roku drželo štěstí a blahobyt. Po večeři následovalo rozbalování dárků. Mnohdy nechyběly ani slzičky štěstí a dojetí. Bohužel ty během let vystřídaly slzy lítosti a zármutku. Psal se rok 2011. Rok, na který do smrti nezapomenu. Datum 24. 12. je pro mnohé symbolem radosti a smíchu. Pro mě se navždy proměnilo v datum, které bych z kalendáře nejraději vymazala,“ začíná svůj smutný příběh Vlasta.

bigstock-126353027.jpg

Smutek k Vánocům bohužel u spousty lidí patří.
Vánoce jsou pro leckoho psychicky náročné.

Vánoce jako každé jiné

„V té době jsem už měla vlastní rodinu, se kterou jsem Vánoce ráda slavila. Dodržovali jsme celou řadu vánočních zvyků a obyčejů, mezi které patřila i návštěva nejbližších. Mí rodiče od nás byli vzdáleni téměř 200 kilometrů, vždy si ale udělali čas přijet. A jinak tomu nemělo být ani letos. Ve čtyři odpoledne jsem mluvila s maminkou, která mě ujišťovala, že do večeře to určitě stihnou. V té době jsem netušila, že tenhle hovor byl ten poslední.

Prostřela jsem slavnostně stůl, nachystala talíře pro celou rodinu a netrpělivě očekávala zvonek. Hvězdy na nebi už dávno svítily, rodiče manžela už hlady málem neviděli, po našich jakoby se slehla zem. Nedalo mi to a zvedla jsem telefon. Ten dlouze zvonil. Na jeho druhém konci se ale maminka neozývala. Věděla jsem, že táta řídí, nedalo mi to a zavolala jsem také jemu. Ani tentokrát se ale na druhém konci nikdo neozval. Začala jsem být nervózní.“

Žaludek naruby

„Nikdo neměl na jídlo ani pomyšlení a já se hrozila nejhoršího. Všichni dokola mě uklidňovali.  I přesto jsem ale ve skrytu duše tušila, že je něco špatně. Mé nejhorší předtuchy se bohužel po několika nekonečných hodinách potvrdily. Namísto rodičů stáli u našeho prahu policisté. Rodiče měli ošklivou bouračku a oba na místě zemřeli. V tu chvíli se mi obrátil žaludek naruby a nepřála jsem si nic jiného, než aby tohle všechno byl jenom zpropadený sen. Bohužel nebyl.

Letošní Vánoce to bude přesně sedm let od chvíle, kdy jsem o oba rodiče přišla. V průběhu vyšetřování se ukázalo, že tatínek dostal za volantem infarkt a vjel na dálnici do protisměru. Protijedoucí automobily už nedokázaly katastrofu odvrátit. Střet s kamionem rodiče nepřežili. Oba byli na místě mrtví. Vánoce se pro mě tak navždy staly připomínkou rodinné katastrofy, která mi změnila život. Svátky proto trávíme tichým rozjímáním, vzpomínkami a návštěvou hřbitova, kde jsou oba pohřbení,“ uzavírá smutný příběh Vlasta.

Znáš někoho, kdo si prošel tím samým nebo něčím podobným? Jak se s tím vyrovnává? Napiš nám své postřehy do diskuze pod článkem.

Související články