Jednorázové plenky způsobují ekologickou katastrofu

Jednorázové pleny jsou fajn, ale ničí naši planetu.
|
03. 04. 2019
|
První zmínky o plenkách pocházejí z dob starých Římanů a Egypťanů. Ve starověku byli rodiče extra vynalézaví. Děti balili do zvířecích kůží, mechu i listí. Postupem času přišlo ke slovu ložní prádlo. Poté se objevily „jednorázovky“.

S plenami na jedno použití jsme se poprvé mohli setkat v roce 1942. Jistá Švédka Pauli Ström uvedla na trh plenky, které měly typický obdélníkový tvar, a jejich absorpční jádro se skládalo z několika vrstev papírového kapesníku. Tyhle „jednorázovky“ zvládly pojmout maximálně sto mililitrů tekutiny. V té době šlo ale o nebývalý objev.

Praotec dnešních plenek

Významný zlom nastal v létě roku 1959. Jistý dědeček Victor Mills hlídal svého milovaného vnoučka, ale společný čas s ním mu znepříjemňovalo neustálé přebalování. V té době pracoval v jedné známé firmě, která na trhu přežila do dnešních let, a přišel s nevídaným objevem. Kapesníky nahradil celulózou, která pojala mnohem víc tekutiny. Stal se tak praotcem dnešních plenek.

První „pampersky“ se na našem trhu objevily o dva roky později – konkrétně tedy v roce 1961. A v Americe nastal opravdový boom. Jednotlivé obchody nicméně nevěděly, kam plenky zařadit, proto rodiče zběsile pobíhali od jednoho regálu ke druhému. Plenky byly v oddělení potravin, papírenského zboží, ale i zdravotnických potřeb.

Konkurenční boj na sebe nenechal dlouho čekat

V 70. letech přišla na trh konkurence a firmy se začaly přetahovat o zákazníky. Není se proto čemu divit, že neustále vymýšlely jak přebalování ještě více usnadnit a jak zvýšit komfort novorozence. Na trhu se tak objevily první plenky s dvojitým lemem okolo nožek, který měl zabránit protékání anebo speciální pásky, které maminkám napověděly, že je čas dítko přebalit.

Polovina 80. let se pak nesla v duchu nového objevu – na trh se dostal SAP - polyakrylát sodný, chemická látka, jejíž droboučké krystalky máji skvělou schopnost pohlcovat vlhkost. Jen pro představu uvedeme, že krystalky mohou pohltit až stonásobek tekutiny vzhledem ke své hmotnosti. Pleny se staly rázem o 50 % lehčí a jejich obliba raketově vzrostla.

bigstock-babies-in-diapers-playing-toge-272564752.jpg

Jednorázové, nebo látkové pleny? Čemu dáváš přednost?
Každý by měl myslet na životní prostředí. Když chceš na svět přivést dítě, tak obzvlášť.

Souboj látkových a jednorázových plen

Také devadesátá léta byla léty inovací. Plenky byly vyráběny i pro větší děti a opět se zvýšil komfort přebalování. Spousta maminek ale nezanevřela ani na klasické látkové pleny, které pojmuly mnohem méně tekutin, byly ale cenově dostupné a pro opětovné použití je stačilo vyvařit a vyžehlit. Možná si tak ještě vzpomenete na fotky z dětství se speciálními nepromokavými kalhotkami, které byly vyplněné klasickou látkovou plenkou.

A návrat k látkovým plenám je také vděčným tématem současných diskuzí. Stále častěji se totiž hovoří o ekologické stopě jednorázových plenek, která je dvakrát tak velká, než stopa u plen látkových. Některé společnosti dokonce tvrdí, že při výrobě papírových plenek se spotřebuje až 10x víc surovin a 3x víc energie než u plenek látkových. A to, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní a žehlení. Někteří dokonce používání jednorázových plenek přirovnávají k ekologické katastrofě.

4 000 plenek a jedna tuna odpadu

Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 plenek denně a to za dva roky činí asi 4 000 plenek, které v nasáklém stavu váží jednu tunu. Jen pro představu – takové množství odpadu vyprodukují za dva roky dva dospělí jedinci. Některé společnosti tak na rodiče apelují, aby vyměnili jednorázové plenky za ty pratelné a zbytečně neničili životní prostředí.

Plusy a mínusy jednorázových plen

Mezi největší přednosti patří jistě komfort a snadné použití. Po použití je jednoduše hodíš do koše a nemusíš je složitě vyvářet ani žehlit. Mnohem komfortnější je s nimi také cestování. Ale to je – co se týče výhod – asi tak všechno. Nevýhody v tomhle případně notně převažují. Dítě v jednorázových plenkách vyprodukuje za rok dvojnásobek odpadu než běžný občan.

Další nevýhodou jsou také finance – za měsíc za plenky utratíš zhruba 1 000 korun. Za celé přebalovací období dítěte to dělá asi 16−25 000 Kč. Navíc některé citlivější dítka mohou mít s jednorázovými plenkami problém. Odborníci v poslední době poukazují taky na možné nebezpečí chemických látek, které se používají pro výrobu absorpčního gelu, a o riziku přehřívání zejména chlapeckých pohlavních orgánů.

Plusy a mínusy látkových plen

Plnohodnotnou výbavu látkových plenek lze pořídit zhruba za 7 000 korun. Plenky ti navíc zůstanou, takže je můžeš prodat (část nákladů se ještě vrátí) anebo darovat. Látkové pleny také přispívají ke správnému vývoji kyčlí, neobsahují chemikálie ani jiné nežádoucí látky a jsou prodyšné. Díky vyšší prodyšnosti nedochází k přehřívání pohlavních orgánů ani vzniku opruzenin. Nesporná je také ekologie – látkové plenky zatěžují životní prostředí mnohem méně než plenky jednorázové.

Mezi nevýhody pak spadá nutnost pravidelné údržby. Což znamená, že plenky je potřeba vyvářet a žehlit. Existují však i moderní jednorázové plenky, které je možno prát s ostatním prádlem při běžných teplotách a není je dokonce potřeba ani žehlit (výjimku tvoří období šestinedělí). Na druhou stranu je přebalování o něco složitější a například na cestách je zbytečně komplikované.

Jak se na jednorázové a látkové pleny díváš ty? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.

Související články