Největší strašáci školních jídelen: vepřové riziko a žemlovka jobovka

Bigstockphoto
|
28. 12. 2022
|
Jen co si vzpomeneš na nějakou „dobrotu“, kterou ti servírovaly kuchařky na základce nebo střední, hrne se ti žaludek až do krku? Není divu, některé fakt stály za to. Dobroty i kuchařky. My bychom si na šest konkrétních gastronomických skvostů přesto rády zavzpomínaly.

Jsme prostě trošku sadistky a masochistky. Ryby plovoucí v tuku nebo nedovařená mrkev se s námi táhne v našich nejšílenějších nočních můrách, a proto bychom se o svá trápení chtěly podělit i s tebou. A možná na tu tragikomedii s nostalgií zavzpomínat.

UHO – univerzální hnědá omáčka

Kuchařky ji mohly dát snad ke všemu. K jakémukoli druhu masa, k jakékoli příloze. Vysoce variabilní omáčka padesáti odstínů hnědé chutnala stejně v úterý i v dubnu. Upřímně moc nechápeme, jak se to těm ženštinám dařilo. Každopádně to bylo jedno z jídel, které jsme tajně odhlašovali u vedoucí kuchyně, abychom v následném měsíčním vyúčtování vykasírovali nějakou tu kačku zpátky.

Tlusté maso, hit všech jídelen

Maso ve školní jídelně je vždycky velký risk. Bude se dát ukrojit? A rozžvýkat? Nebo bude jako podrážka a vysušené? Vždycky jsme se měli na co těšit. Vždycky, kdy jsme si mysleli, že už nás kuchařky nemají čím překvapit, tak nás překvapily znovu.

Vepřové rizoto – šampión mezi míchanicemi

Vepřové (nebo jakékoli jiné) rizoto jsme s láskou přejmenovali na vepřové (nebo jakékoli jiné) riziko. Základem pro něj byla kopa rozvařené rýže, sterilovaná zelenina z plechovky a kousky masa nevalného vzezření a mnohdy i chuti. Jak jinak zpracovat ty nejposlednější zbytky, než je zamaskovat v něčem jiném?

bigstock-risotto-salmon-127984823.jpg

Vepřové rizoto je stálice školních jídelen.
Bigstockphoto
Do rizota se dalo schovat ledacos. Když jsi narazila na něco tvrdého, mohla to být kostička z masa nebo kuchařčin zub.

Žemlovka jobovka

Žemlovka je ve své podstatě celkem dobré jídlo – když ho udělá tvoje babička, maminka nebo ty. Nebo když ho udělá kdokoli, kdo to umí a kdo nemusí hledět na to, aby to nestálo moc, a přitom se to ještě nějak dalo naložit na talíř. Hromada rozmáchaného čehosi bývala k pozvracení už od pohledu, natož pak po ochutnání.

Dušená mrkev, kterou jsme málem zatratili

Ruku na srdce – jak dlouho po tom, co ses přestala stravovat ve školní jídelně (menzu nepočítáme, tak nejspíš chodíš nebo jsi chodila dobrovolně), sis troufla dát si dušenou mrkev? My jsme se v redakci shodly, že nám to pár let trvalo. Teď na ni nedáme dopustit. Na rozdíl od té školní ji totiž každý dokáže podusit pořádně a zároveň z ní nevytvořit nepovedenou modelínu. Co kuchařkám dokážeme aspoň trošku odpustit, je chuť. Jim totiž nemůže jen tak ujet ruka s chilli nebo kari.

bigstock-steamed-grated-carrots-with-po-280088908.jpg

Dušená mrkev byla obvykle nedovařená.
Bigstockphoto
Kéž by to maso tenkrát aspoň vypadalo takhle, když už ta nebohá mrkev musela trpět.

Šišky s mákem plovoucí v másle

Nehledě na výživové hodnoty tohoto skvostu bychom rády podotkly, že tohle byl fakt humus. Nejen pro ty, kteří neholdovali máku, ale i pro ty, kterým se dělalo špatně z toho, v čem šišky plavaly. Div že nám to kuchařky nedávaly do hlubokých talířů, abychom to cestou ke stolu nevybryndali jak nudlovou polévku.

Salát z červené řepy

Na kostičky nakrájená řepa téměř bez chuti a bez zápachu. Na tu si určitě pamatuješ taky. Až s odstupem času možná zjistíš, že červená řepa je super a dá se z ní vykouzlit spousta dobrot. Jen je třeba vědět, jak na to.

Mléčná polévka

Polévky nám taky dávaly zabrat. Buď v nich plavala mastná oka, nebo byly naprosto bez chuti a plavalo v nich cosi neidentifikovatelného. Ze všeho nejhorší byla kalná bílá polévka. Podivně nasládlá. Chuťově odporná. Od té jsme utíkali, co nám nohy stačily.

- autorský článek -

Související články