Jana (62): Vnuk zřejmě není můj. Synovi se vůbec nepodobá

www.bigstockphoto.com
|
26. 03. 2019
|
Jaké to je dočkat se vymodleného vnoučka? Své by o tom mohlo vyprávět spoustu nadšených babiček. Nám ale do redakce dorazil tak trochu jiný mail. Psala nám v něm čtenářka Jana, která se sice ze svého vnuka raduje, ale má jisté podezření.

„Svého vnuka Honzíka miluji nadevše. Je to moje zlatíčko a vymodlený vnouček, na kterého jsem si musela počkat až do svých 62 let. Martin byl s Adélou od svých třiceti pěti let. Oba před tím prodělali několik nepovedených vztahů, snacha byla dokonce jednou vdaná. Ani jeden se ale prozatím nedočkali potomků.

Dojetím jsem nemohla ani mluvit

Možná na sebe čekali, možná pro sebe byli stvoření. Ve chvíli, kdy už nedoufali, nám Adéla oznámila, že je těhotná. Přípravy na vymodleného vnoučka nebraly konce. A den, kdy se narodil, byl pro mě tím vůbec nejkrásnějším na světě. Radostí a dojetím jsem nemohla ani mluvit.

Prvotní nadšení ale vystřídalo zděšení. Malý Honzík se svým rodičům vůbec nepodobal. Jak syn, tak snacha mají bleděmodré oči, Honza má oči černé jako uhel. Jediné, co má společného se svou matkou, je netradiční mandlový tvar očí.

Malý kudrnáč

Aby toho nebylo málo, jeho pleť má olivový odstín, a to i přesto, že oba jeho rodiče jsou spíše světlejší typy. Ani vlásky nezdědil po nich. Syn má vlasy spíše do zrzava, snacha naopak dlouhé a plavé. Náš malý Honzík měl ale vlasy tmavé a kudrnaté jako po čerstvé trvalé.


bigstock-ethnic-baby-boy-lying-down-4709496.jpg

Jak poznat, že vnuk není tvého syna?
Některá podezření na sebe nenechají dlouho čekat.

Je mi to hloupé, ale podezírám snachu, že mého syna během manželství podváděla. Možná už v potomka vzhledem k pokročilému věku nedoufala a tak si jednoduše začala užívat s jinými. Anebo toužila zjistit, jestli není chyba v jejím manželovi – v mém Martinovi. Co když otěhotněla s někým jiným?

Co když Honza není mého syna?

I přes všechny mé obavy a strachy je mi ale hloupé na toto téma zavést řeč. Synovi navíc zcela odlišná podoba nevadí. Vlastně mu ani nepřijde divné, že se mu syn vůbec nepodobá. Prosila jsem ho, ať si zažádá o testy otcovství, nechce o nich ale ani slyšet. Ještě se na mě obořil, že jeho ženu znevažuji a podezírám.

Ve skutečnosti mám docela obavy o genetickou výbavu našeho prvorozeného vnoučka i čest celé rodiny. Nevím, jak se k celé situaci postavit. Mám na snachu uhodit anebo se smířit s tím, že Honza třeba není tak úplně náš?“

Co bys naší čtenářce poradila a dokážeš si vůbec představit podobnou situaci? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.

Související články