Magda: „Z našeho syna je žena. Manžel to neunesl a opustil nás.“

Shutterstock
|
23. 10. 2022
|
Vztahy mezi dětmi a rodiči jsou často dost složité. Když se navíc vymodlený syn začne cítit jako žena, mnoho rodičů tahle informace vyděsí.

Své o tom ví jedna z našich čtenářek, která se rozhodla podělit o svůj příběh. Co dělat, když dospívající syn přijde domů s tím, že vlastně synem tak úplně není? A jak naložit s tím, když ho jeho otec nepřijme, načež od rodiny odejde?

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám ho do redakce zaslala e-mailem. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna – pozn. redakce.

Autíčka syna nebavila

„Alex se mi narodil po mnoha peripetiích a komplikacích císařským řezem. Od malička byl dost plačtivé dítě a první tři roky jeho života byly pro nás s manželem poměrně náročné. Své jistě udělala i poporodní deprese, se kterou jsem se několik měsíců trápila.

Jak Alex rostl, všimla jsem si, že stále více času tráví sám se sebou, namísto hraní si s ostatními dětmi a kamarády. Autíčka ho nebavila, když jsme ale šli v hračkářství kolem panenek, mohl na nich oči nechat. Neviděla jsem na tom nic špatného, proto měl kromě sbírky autíček i několik panenek. Manžel se k tomu ovšem vždy stavěl poměrně skepticky.

Smutný a uzavřený puberťák

Puberta s Alexem pořádně zacloumala a i nám dala pekelně zabrat. Vyjít s naším jediným a vymodleným synem bylo občas za trest. Jeho šílené výkyvy chování a nálad jste přisuzovali „telecím letům“, a tak jsme je nijak zvlášť neřešili. Nemohlo mi ale uniknout, že Alex byl čím dál uzavřenější a stále častěji se nám vyhýbal.

V den, kdy za mnou přišel s tím, že si musíme promluvit, se nic zvláštního nestalo. Venku zrovna pršelo a na hezký podzim to ani trochu nevypadalo. Manžel nebyl doma, proto Alex využil situace a sdělil mi informaci, se kterou jsem opravdu nepočítala.

shutterstock_641208637.jpg

Příběh o přeoperovaném chlapci zdaleka není jediný.
Shutterstock
Některé děti mají to štěstí, že najdou pochopení u obou rodičů. Jiné aspoň u jednoho.

Náš syn se cítí jako žena

Prý se cítí jako žena a chtěl by postoupit proces tranzice. Z našeho syna se měla stát dcera. Nejdřív jsem si klepala na čelo a hledala skryté kamery, poměrně brzo jsem ovšem zjistila, že Alex nežertuje. Prý to o sobě ví už odmalička a v klučičím těle nechce a nemůže žít.

Ještě ten den jsem to sdělila manželovi, který se na mě utrhnul s tím, že je to moje vina, protože jsem mu prý ze syna kupováním panenek v dětství udělala gaye. Hloupost. Ale vymluvit si to samozřejmě nenechal a to, že chce být náš syn ženou, vstřebával několik dlouhých týdnů.

Alex pookřál

Za dalšího zhruba půl roku začalo kolečko u sexuologů, psychologů i psychiatrů. Podle vyjádření odborníků nešlo o žádný rozmar, nemoc nebo vtípek. Alex se zkrátka narodil ve špatném těle.

Syn, který se měl do několika let stát naší dcerou, viditelně pookřál. Zato manžel zůstával v práci stále častěji a doma se nás stranil. Asi to bral jako osobní prohru a urážku na cti. Nevím, nikdy mi totiž o svých pocitech neříkal.

Manžel to neunesl

Jednoho dne ovšem přišel s rozvodovými papíry, které mlčky položil na stůl. Věděla jsem, že důvodem jeho rozhodnutí je tranzice našeho syna. Nedokázal se s tímhle problémem popasovat a nechtěl ho ani přijmout.

S rozvodem jsem souhlasila. Vlastně jsem ani neměla na výběr. Ještě ten večer se manžel odstěhoval. Soud byl rychlý a Alex byl svěřen do mé výhradní péče. S otcem se nestýká. Jeho biologický táta totiž nemá zájem. A já pro změnu nemám sílu, abych je ke styku nutila,“ uzavírá své vyprávění Magda.

Tranzice je náročná nejen pro samotného člověka, ale také jeho okolí. Co si ale myslíš o chování biologického otce, který tuhle proměnu svého jediného dítěte očividně nevydýchal?

Související články