Jak přežít Vánoce, když ti nepřijdou kouzelné

Zdroj: 
www.bigstockphoto.com
12. 12. 2015
|
Možná je to k nevíře, ale ne všichni milují Vánoce. Vážně je nutné, abychom jásali, případně zběsile obíhali obchody a šíleli, že ještě nemáme dárek pro miláčka, pro jeho bratra, pro jeho matku?

Advent je pro všechny skeptiky prostě zabijácký. 

Vánoce jsou krásné a musíme je milovat. Vážně?

Říká kdo? To, že jsme v první třídě vyráběli vánoční řetězy z barevného papíru a těšili se na Ježíška, ještě neznamená, že musíme o 20 let později zarputile vyrábět vánoční věnce, jako o život pálit vonné svíčky a dobrovolně (a zvesela!) si pouštět koledy nazpívané dětským sborečkem. Naaarodil seee... Ne!

Svátky, kdy chceme dělat radost

Obecně jsou Vánoce o tom, abychom udělali někomu radost dárkem, i malým, aby věděl, že na něj myslíme, máme ho rádi. Máme rádi lidi a dokonce jim rádi uděláme radost, ale o Štědrém dnu to zrovna být nemusí. Klidně v polovině dubna nebo na konci srpna. 

Věř, že Vánoce, kdy jsi zjistila, že Ježíšek neexistuje, nebyly nejhorší v tvým životě.

Dávno už to ale není o nějakých dárcích, které by udělaly radost. Buď se jednoduše netrefíme, nebo alibisticky hodíme pod stromeček obálku s bankovkou, ať si dotyčný udělá radost sám. Vůbec to není o tom zamyšlení, čím někoho potěšit. Takže si předáme obálky a jedeme dál.

Svátky, kdy se schází rodina

Zmíněná první třída. Rodiče po rozvodu, ty sama doma s mamkou. Nebo ještě líp – mamka v práci, protože dělá něco tak záslužného, jako že je policistka, zdravotní sestra nebo doktorka. Takže ty – odložená u babičky. Fajn. 

Devátá třída, rodina třeba jakž takž – ty doma s mamkou a jejím přítelem. Je ti patnáct, už se těšíš, až ta šaškárna skončí a ty si zalezeš s novým mobilem do pokoje. Jenom aby nechtěli, abys házela pantoflem. 

Šťastné a veselé? Snad jen v okamžiku, kdy ti dají všichni pokoj!

Čtvrťák na střední. Široká rodina pohromadě a všichni se rozhodli, že budou mluvit o tvé blížící se maturitě. Takže se ti uprostřed večera udělá zle z nervů a ještě na Boží hod zapluješ mezi maturitní otázky. V pletených ponožkách od babičky.

Pětadvacet. Skončila jsi školu, nebo už dávno pracuješ. Jsi single. Jasně, rodiče tě pozvali k sobě, ale ty si uvědomíš, že budeš sedět doma s rodinkou jako v devítce, zatímco si tvoje kolegyně udělají krásný Štědrý večer se svým milovaným, kterému stihly na poslední chvíli koupit obligátní vtipné trenýrky. 

Nic se neděje, normální dny. Aspoň se tak tvař

A aspoň sama před sebou. Vánoce jsou dny v kalendáři jako všechny ostatní, akorát do práce se nejde – což je super, ne? Nasaď tempo normálního víkendu. Běhání? Fitko? Knížka, film?

Proč ne? A za to, že ti doma chybí stromeček, tě snad nikdo nezavrhne. I když tvoje mamka jistě poznamená, že „sis to tady mohla aspoň trochu vánočně vyzdobit“ a „mělas říct“, donesla by ti aspoň ten věnec. 

Zkrátka – nenech se tím pohltit. Věř, že nejsi jediná, která tráví Vánoce sama nebo která je nemá ráda. Však ony nebudou trvat věčně. 

Související články