Sandra (30 let): Manželova rodina nám zkazila svatbu

Svatba je záležitost dvou lidí. Nikdo by ji neměl kazit.
|
24. 08. 2019
|
Svatba je pro většinu párů významným životním krokem a událostí, která se obecně nese v pozitivním duchu. To ovšem za předpokladu, že se nenajde někdo, kdo ji s jasným záměrem přišel překazit. Své o tom ví čtenářka Sandra. Tady je její příběh.

Benjamínek a pokračovatel rodu

„S Radimem se známe několik let. Posledních sedm spolu žijeme takzvaně „na psí knížku“. Ani jednomu z nás to samozřejmě nevadí. Důvodem, proč jsme se rozhodli uspořádat svatbu, je Radimova rodina. Radim je jedním ze tří sourozenců – kromě něj tchyně vychovala ještě dvě sestry. Radim se narodil jako poslední, a ihned tak získal status benjamínka a pokračovatele rodu.

Děti neplánujeme

A právě to, že by měl jeho „rod“ pokračovat, striktně odmítá. Po dětech totiž netouží. Vlastně po nich netoužíme ani jeden. A to se jeho rodině nelíbí. Neustálé dotazy na děti jsme se sice snažili ve vší slušnosti zodpovídat, ani jednomu z nás to ale nebylo příjemné. Abychom jeho rodině alespoň na chvíli „zavřeli“ pusu, rozhodli jsme se oznámit svatební veselku.

Tohle nám přece neuděláš

Původně jsme se chtěli brát tajně u moře pouze za asistence svědků, to ale Radimova rodina striktně odmítla. Přece jim nemůžu upřít účast na svatbě jediného syna! Takže z „tajné“ svatby byla najednou svatba o 110 hostech, přičemž z „naší strany“ se jí zúčastnilo pouze 10 členů nejbližší rodiny.

Den D

Den D se rychle blížil. Přípravy byly u svého konce. Nechtěla jsem nic okázalého, tchyně ale proměnila veselku v nadmíru pompézní a luxusní záležitost, jejímž cílem bylo jediné – vytáhnout se před ostatními členy rodiny. Co na tom, že se finančně na svatbě nepodílela – byť ani jedinou korunou. Oba jsme se těšili, až budeme mít tenhle tyjátr za sebou. To jsme ale ani za mák netušili, co všechno se během večera semele.

wedding-1594957_1280.jpg

Vzít si benjamínka a maminčina chlapečka, to je občas jen pro silné povahy.
Tchyně dokáže ledacos, zvlášť když se napije. A co ta tvoje?

Opilá tchyně s názorem

Obřad byl krásný a dojemný. Co následovalo po něm, na to opravdu nevzpomínám s láskou. Tchyně – mimochodem celá oblečená v černém – začala aktivně „slavit“ už během slavnostního oběda. Protože jí alkohol nedělá dobře a vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu by ho vůbec neměla konzumovat, u krájení svatebního dortu měla už celkem slušně „nakoupeno“. Nenapadlo ji taky nic lepšího než vyjádřit svůj názor.

Ukradla jsi mi syna a právo na vnoučata

Se skleničkou v ruce začala celkem zostra. Prý jsem jí ukradla syna a právo na vnoučata. Jenom já můžu za to, že jejich rod zanikne a jak k tomu ona přijde? Jsem nemožná, zajímají mě jen peníze a ona mě nikdy do rodiny nepřijme. Salvu slov zakončila několika nevybíravými nadávkami na moji adresu. Divadlo se jal ukončit manžel a tchyni zavolal odvoz.

Zkažená svatba

Po tchynině odchodu večer pokračoval, ale já měla sto chutí sebrat se a odjet domů. Moje část rodiny sešlost poměrně brzy opustila. Ani trochu jim totiž nebylo příjemné setrvávat v takové společnosti. Ostatní se ale bavili, jako by se nic nestalo. „Náš“ večer nakonec skončil kompletně zdemolovaným salonkem, o což se postarali opilí strýčkové, rozvážením zvracejících svatebních hostů a nehoráznou škodou, kterou jsme museli uhradit.

Od té doby pro mě neexistují

Po tomhle incidentu jeho rodině nemohu přijít na jméno. Nikdo se nám už zpětně neozval, nikdo nám na úhradu škody neposlal ani korunu. S rodinou se nestýkáme a děláme, že pro nás neexistuje. Měla jsem o svém velkém dni různé představy, tohle jsem ale opravdu nečekala,“ uzavírá své vyprávění Sandra.

Co bys dělala na místě naší čtenářky? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.

Související články