Špalda: zdravý obilný poklad, který zvládnou i cukrovkáři

Shutterstock
|
01. 03. 2024
|
Časy se mění, ale současná obliba špaldy kupodivu zůstává. A to i přesto, že stravovacích trendů je bambilión a mnohdy se střídají rychleji než ponožky.

V souvislosti s jídlem je to občas dost prekérka. Vajíčka jednou ne a chraň tě ruka páně o nich třeba jen snít. A za pár let? Vajíčka v rozumné míře rozhodně ano, a ne aby tě napadlo je z jídelníčku vyřadit. Totéž máslo, sádlo, některé celozrnné produkty, káva i kokosový olej. I tyhle potraviny se postupem času z úplného propadliště vyškrábaly na stravovací výsluní.

Zajímavým držákem je v tomhle ohledu špalda. Její obliba se s námi táhne už pěknou řádku let a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl přijít její sešup. A že ten už v minulosti za sebou taky má…

Historie a původ

Špalda, latinsky Triticum spelta, je starodávná obilnina, která má kořeny ve Středomoří a na Blízkém východě. Pěstuje se po celá staletí pro své výživné zrno a je to učiněná frajerka, když jde o drsné podmínky. I v těch naprosto nehostinných se totiž tomuhle původnímu nešlechtěnému druhu obilí, které se vyvinulo z jednozrnné pšenice, vede celkem dobře.

Tradičně byla špalda oblíbenou plodinou ve středověké Evropě. V moderní době ji pak vyhledávali a vyhledávají ti, kteří hledají zdravější alternativu ke klasické pšenici.

Hitlerův zákaz

Během 2. světové války se to zákazy, rozkazy, příkazy a nařízeními jen hemžilo. A právě jeden z takových striktních zákazů se dotknul i špaldy. Ne, nešlo o to, že by vyšinutému diktátorovi špaldová kaše nejela, a tak se prostě jednou ráno vzbudil s tím, že ji jen tak z plezíru zakáže.

Pochopitelně šlo o peníze, jak už to tak bývá. Špalda málo vynášela, a tak Adolf Hitler její pěstování zakázal ve prospěch modernějších obilnin, jako je třeba pšenice. Historické prameny uvádí ale i další důvod. Špalda byla spojována s lidovými tradicemi a historií, které nacistický režim odmítal.

Super výživová hodnota

Kdyby špalda byla výživově prázdná asi tak stejně jako playlist metalisty v souvislosti s romantickými slaďáky, nepsaly bychom o ní. Protože je tomu ale přesně naopak, má u nás své čestné místo. Vysloužila si ho nejen díky své jemně oříškové chuti, ale taky proto, že je na živiny úžasně bohatá. 

Obsahuje všechno, co naše tělo potřebuje. A to včetně vlákniny, bílkovin, vitamínů skupiny B, železa a hořčíku i estrogenů přírodního původu. Obsahuje taky vysoké množství antioxidantů, které pomáhají v boji proti volným radikálům a chrání tělo před oxidačním stresem. Díky své vysoké nutriční hodnotě je špalda považována za superpotravinu, která přispívá k celkovému zdraví a vitalitě.

Ekologická zajímavost

Pěstování špaldy má menší ekologický dopad než pěstování tradiční pšenice. Že je držák v drsných podmínkách, kdy je schopna dobře růst v chudých půdách a přispívá tak k udržitelnosti zemědělství, už víme.

Ale tahle obilnina je všeobecně známá i svou odolností vůči chorobám a škůdcům. Takže pokud tipuješ, že vyžaduje méně pesticidů a chemikálií při pěstování, tipuješ dobře a máš to za zlatého bludišťáka.

shutterstock_1456230950.jpg

Pufovaná špalda chutná a je zdravější než přeslazené cereálie.
Shutterstock
Setkat se můžeš i s pufovanou špaldou. Tu si dej do jogurtu nebo skyru, je to lahoda!

Zdravotní přínosy

Špalda má na vrubu spoustu zdravotních benefitů. Jedním z nich je ten, že je vhodná pro širokou škálu lidí, včetně těch, kteří trpí cukrovkou. Další zdravotní plusy jsou pak například:

  • podpora zdravého trávení
  • pozitivní vliv na zdraví srdce
  • pomoc s udržováním stabilní hladiny cukru v krvi
  • podpora imunitního systému
  • snižování zánětu
  • podpora zdraví a krásy kůže
  • energie a výdrž
  • boj proti ateroskleróze
  • pomoc při hubnutí
  • prevence vzniku žlučníkových kamenů
  • blahodárný vliv při migrénách

Špalda v kuchyni

Ani v kuchyni není špalda žádným béčkem. Špaldová mouka zastane v pohodě to, co ta klasická, a můžeme ji použít i ve formě celého zrna. Pokud tě snad zajímá, a jakože rozhodně jo, co všechno se z ní dá vykouzlit, odpověď je nádherně jednoduchá. V kuchyni s ní dáš téměř všechno.

Buď ji prubneš jako samostatnou přílohu, nebo z ní připravíš pečivo, knedlíky, koláče, buchty, moučníky, zavářky, zeleninové a luštěninové karbanátky, špaldoto, tortilly, noky, cukroví, muffiny, perníky, lívance, medovníky, a dokonce i kávu.

shutterstock_236068555.jpg

Špalda, a tedy i špaldová mouka chutná jemně oříškově.
Shutterstock
Špaldová mouka je fajn alternativou k té klasické. A pracuje se s ní úplně stejně.

Kočičí recept závěrem: meruňková buchta ze špaldové mouky

Když jsme tě namlsali, nemůžeme tě teď nechat bez receptu, samozřejmě. Sáhly jsme po nejjednodušším, který známe, a pokud miluješ meruňky, není co řešit. 

Co potřebuješ: 200 g celozrnné špaldové mouky, 100 g hladké špaldové mouky, prášek do pečiva, 100 g moučkového cukru, špetku soli, 100 g másla, 2 vejce, 150 ml mléka a velkou plechovku meruněk

Jak na to?

  • Snaž se vždycky začít tím, aby původně studené suroviny měly pokojovou teplotu.
  • Až pak v míse smíchej obě mouky s práškem do pečiva, cukrem a se solí.
  • V jiné misce si rozšlehej vejce a přidej k nim rozpuštěné máslo.
  • Do směsi přidej i mléko a promíchej.
  • Pak tohle všechno důkladně smíchej se sypkou směsí.
  • Hustší těstíčko rozprostři do koláčové formy vystlané pečicím papírem a uhlaď stěrkou.
  • Nakonec si na koláč naskládej kousky meruněk a peč ho dozlatova v předehřáté troubě na 180 °C asi 25 minut. Nebo ještě líp – podle zkušeností s troubou.

Jak jsi na tom se špaldou ty? Máš ji ráda, nebo jsi její kouzlo ještě neobjevila?

Autorka článku: Bára Klímová 

Použité zdroje:

  • bylinkovo.cz/spalda/
  • brealnavyziva.cz/co-je-spalda/
  • bvarecha.pravda.sk/magazin/spalda-vas-zahreje-a-posilni/10160-clanok.html
  • Špalda a ječmen ve zdravé kuchyni, Pavla Momčilová, 2003
  • Obiloviny v lidské výživě, odborný kolektiv, 2015
Související články