Domluvy nepomáhají, argumenty nestačí. Proto se žena rozhodne vysadit antikoncepci. To všechno samozřejmě bez vědomí partnera. Do několika měsíců otěhotní a doma sehraje divadýlko o nespolehlivosti antikoncepční metody. Následně je na muži, jak se k celé situaci postaví.
Své o tom ví jedna z našich čtenářek, která si z pochopitelných důvodů nepřála být jmenovaná. Říkejme jí proto třeba Leona. Její touha po dítěti byla natolik silná, že ji zcela paralyzovala. Jak sama říká: „Za vysněným dítětem jsem šla téměř přes mrtvoly.“ Tady je její příběh.
Zasnoubené a vdané kamarádky s dítětem
„Vždycky jsem toužila po velké rodině. Sama totiž pocházím z pěti sourozenců, a tudíž moc dobře vím, co všechno tohle obnáší. A rozhodně nemluvím jen o všedních radostech, ale zejména starostech. Marián sice pět dětí nechtěl, jednomu nebo dvěma se ale do budoucna nebránil. Do mateřství jsem se příliš nehrnula. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy se začaly na sociálních sítích objevovat první zásnubní příspěvky mých stejně starých kamarádek a spolužaček. Od zásnub nebylo daleko ke svatbě a prvnímu potomkovi.
Oslavila jsem třicáté narozeniny a přišlo mi, že na mé oslavě bylo v jednu chvíli více batolat a předškoláků než dospělých. Moje biologické hodiny začaly hlasitě tikat. Na krku jsem měla tři křížky, na prsteníčku se mi ale žádný prstýnek s diamantem nebo vyrytým datem svatby netřpytil. A dítě? O tom jsem si mohla nechat jenom zdát. Kamarádky a kolegyně mě zvaly na oslavu třetích, nebo dokonce pátých narozenin svých dítek a já začala naléhat.“
pills-1354782_1280.jpg
Nejdřív dům, strom a pak syna
„Marián byl neoblomný. Měl strach z budoucnosti. Protože byl majitelem jedné menší stavební firmy, jeho obavy jsem chápala. Podnikat v dnešní době ve stavebnictví není nic jednoduchého. Špatně jsme si ale rozhodně nežili. Dvakrát ročně jsme létali na luxusní dovolené a v zimě do Alp na lyže. O to víc mě mrzelo, že partner nechce o dítěti v současné chvíli ani slyšet. Jeho vize byla zřejmá – nejdřív nám chtěl našetřit na menší domek kousek za městem, a jakmile budeme zajištění, miminku se prý bránit nebude.
Já ale dál nechtěla otálet. Naše budoucí diskuze se proto nesly na velmi podobné vlně. Nejdřív jsem logicky argumentovala věkem a tikotem biologických hodin, poté přešla k výčitkám a končila hysterickým záchvatem, schoulená do plačícího klubíčka. Marián se mnou ztrácel trpělivost a já se začala bát neúspěchu. Co když mě vymění za mladší model? Co když má dítě s nějakou jinou? Nebo snad se mnou dítě opravdu nechce? V hlavě mi vířily otázky a já se rozhodla pro ďábelský plán.“
Miláčku, jsem těhotná!
„I přes pocit viny a vnitřní výčitky jsem ze dne na den vysadila antikoncepci. Do půl roku jsem otěhotněla a jala se onu radostnou novinu sdělit Mariánovi. Domů jsem dorazila „na oko“ uplakaná s pozitivním těhotenským testem. Marián zůstal stát jako opařený a ještě ten den si sbalil kufr a odjel se slovy, že si musí vše nechat projít hlavou. Byla jsem zmatená. Proč tohle udělal? Proč se neraduje z toho, že jsme společně dali život jeho budoucímu synovi nebo dceři?
Když uplynulo několik dnů, něco se ve mně zlomilo. Euforie z právě oznámeného těhotenství byla pryč a spolu s pocitem viny se dostavil i neuvěřitelný smutek. Vzala jsem do ruky telefon a vytočila Mariánovo číslo. Vzal to hned. A ze mě následujících několik dlouhých minut pršel vodopád omluv a doznání.“
Mám vysněné dítě, ale šťastná nejsem
„Následující setkání tváří v tvář bylo smutné. Marián mi sdělil, že se o mě i dítě postará a dá mu vše, co bude potřebovat. Nedokáže ale žít s někým, kdo ho takto podvedl. Nemohl by mi prý už nikdy v budoucnu věřit. Domlouvání, prosby ani sliby a přísahy nepomohly. Ještě ten večer se odstěhoval.
Od té doby jsme se stýkali už jen sporadicky. V den narození naší dcery mi do porodnice přinesl obří kytici a krásné zlaté náušnice jako poděkování. Pak už šlo všechno ráz na ráz. Oba jsme u soudu souhlasili se střídavou péčí a naší dceři dáváme první poslední. Alespoň tedy co se lásky a hmotného zajištění týče.
Jedno si ale nikdy neopustím. Kvůli mému sobeckému rozhodnutí totiž Gabriela nevyrůstá v „kompletní“ rodině. Přes to všechno ale doufám, že mi Marián jednou odpustí a opětovně k sobě najdeme cestu,“ uzavírá své vyprávění Leona.
Vysazení antikoncepce bez vědomí partnera – podlost, nebo rozhodnutí, které si nezaslouží odsouzení? Dej nám vědět do diskuze, jak tuhle problematiku vnímáš.
