Ano, před několika dny jsme se vrátily z krátkého redakčního výletu od našich sousedů. Naším „přechodným domovem“ se na pár dnů stala polská strana Tater.
Slečna, která si spletla Tatry s vyhlídkovým molem
Poznaly jsme ji okamžitě. Během cesty na vrchol hory se vlekla se značkovou kabelkou, ve které měla možná lesk na rty, selfie tyč a hřeben s kapesním zrcátkem. Vodu nebo snad cestovní lékárničku bychom ale v útrobách její kabelky pravděpodobně hledaly marně.
Na sobě měla šatičky, které se hodily spíš na garden party než na horskou túru. Počítáme, že v první třetině trasy prohlásila „já už dál nejdu“, a otočila to zpátky dolů. Ona totiž nepřišla chodit po horách. Přišla, aby ji lidi viděli. A hlavně aby se vyfotila na instagram s popiskem „Tatry pokořeny“.
Rodinka, co si spletla hory s městským parkem
Upřímně, Tatry nejsou pro každého. Jasně, na některé vrcholky vyjedeš bez větších problémů lanovkou. Jinam ale musíš pěkně po svých. A i když jsou turistické stezky skvěle značené a kamenné chodníky vedou až na samotné vrcholky, není to bezpečné místo pro rodinu s novorozencem v šátku.
Jednu takovou jsme při výstupu na vrchol opravdu potkaly. A to zhruba v polovině trasy, kdy se maminka rozhodla novorozence v náručí nakojit a odhopsala s ním mimo značenou trasu. Nahoru to byly ještě čtyři kilometry a trasa končila ferratami. Kam mířila?
Sebevrazi v žabkách a sandálkách
Tohle je kategorie turistů, ze kterých se ti dělá fyzicky špatně už jen při pouhém pohledu. Její typický zástupce se rozhodl, že výlet do hor je totéž co procházka po promenádě.
V žabkách, co se ohýbají víc než morálka politika, překonává jednu výzvu za druhou. Kromě svátečních turistů v crocsech jsme během pobytu zahlédly i paní ve zlatých páskových sandálkách, která viděla hory možná tak z vlaku. Jestli došla, netušíme.
shutterstock_2366643369.jpg
Fitness maniaci, co „jedou na krev“
A pak tu máme opačný extrém. Člověka, co má na sobě kompresní legíny, pestrobarevné tejpy, funkční tričko za pět tisíc, GPS hodinky, co umí spočítat i počet mravenců na cestě, a na zádech batoh, který vypadá, že v něm táhne vybavení na výpravu na Everest. Ve výsledku ale jde tak rychle, že z výletu má akorát vyplavený kortizol a pár selfíček s vyplazeným jazykem.
Klobouk dolů před těmihle nadšenci. Když ale kopec sbíhají, pomalejší turisty, co nestačí ze stezky uhnout, srážejí k zemi rychleji než figurky v Člověče nezlob se.
Selfíčkáři a influen „dcerky“
Bez nich by to taky na horách (a nejen tam) nešlo. Selfie tyč je už pár let jejich oficiální prodlouženou končetinou. Nahoru na horu se nechali vyvézt lanovkou. To pro to, aby si udělali dokonalou „instafotku“ s nějakým vysoce inteligentním popiskem, který má nalákat nové sledující nebo firmy, jež hledají cenově dostupného mikro-influencera.
Dotyčnému hodí pár drobných za to, aby propagoval jejich produkt. A je úplně jedno, jestli půjde o masku ze šnečího slizu nebo o krmivo pro morčata.
Zajímavý sociální průzkum
A tak jsme si z Tater kromě zážitků odvezly i nečekaný náhled do života některých svátečních turistů, kteří si pletou hory s počítačovou hrou nebo netflixovým seriálem.
Lidi, které potkáš na horách, jsou různí – od rodičů s miminkem v šátku přes slečny v balerínkách až po fitness maniaky s hodinkami dražšími než všechny naše boty.
Občas by bylo dobré některým připomenout, že hory nejsou kulisou pro jejich instagram, ale samostatný ekosystém, který vyžaduje respekt. Protože zatímco fotka zmizí v nekonečném feedu, zážitek – a někdy bohužel i následky – zůstanou napořád.
Autor článku: redakce
Autorský text
