Úzké kalhoty, brýle a odpor k mase. Tohle jsou hipsteři

Hipsteři často posedávají v kavárnách.
01. 07. 2017
|
„Je to hipster.“ Kolikrát jsi tuhle větu za poslední roky zaslechla? A víš, kdo to přesně hipster je, nebo máš každého vousáče v úzkých kalhotách za nefalšovaného hipstera, kterému se nedá nic vytknout? Podívej se s námi, kde je pravda!

Všude po internetu se to hemží definicemi, které se snaží klasického hipstera dokonale vystihnout. Většinou jde o to, že hipster patří ke dvacátníkům nebo třicátníkům, kteří se hlásí ke společné subkultuře. Zakládají si na svobodném myšlení, jsou sami svobodní, rádi vybočují ze stereotypů myšlení, tvorby a oblečení, což je patrné ze všeho nejvíc. Tihle lidi rádi přejímají nové trendy v módě a hudbě, zatímco o nich ostatní ještě sotva tuší. Hipster je prostě tak nějak napřed nebo úplně mimo.

Hipsteři milují věci, které nejsou v módě.
pixabay.com
Nesundavej tu čepici, jestli jsi hipster. Ani v kině, ani v práci. Ideálně ani v posteli a ani při dvaceti stupních ve stínu.

Úzké kalhoty a kostky jako poznávací znamení

Dřív to tahle skupina lidí měla poměrně těžké, dneska už stačí zaskočit do nejobyčejnějšího obchodu s oblečením a dokonalý hipsterský vzhled je na světě. Většinou jde o úzké kalhoty (čím užší, tím lepší), boty, které už vypadají trochu použitě, potrhané tričko a kostkovanou košili. Image skvěle doplňují brýle s výraznými obroučkami a velkými skly, ať už jde o brýle dioptrické, nebo ty sluneční.

Nakousnuté jablko a na pohled nepraktická zavazadla

Už jsi někdy viděla takhle vypadajícího člověka, že by se spokojil s tuctovým smartphonem a na zádech měl k tomu navíc dokonale praktický batoh? Asi těžko. Hipsteři se tak nějak proti světu spojili s „nakousnutým jablkem“ a co se zavazadel týče, ty připomínají styl vintage, staré pytle na poštu nebo nepromokavou krabici.

Miluje neznámé a jezdí na kole

No, pochopitelně. Jestli se nechce tenhle týpek stát ovcí ve stádu, musí milovat a vyznávat to, co miluje a vyznává jen menšina lidí, ideálně úplné minimum. Možná zbožňuje východní filozofii, ale nějaký ten úplně zapomenutý směr, o kterém se toho moc neví. A ekologie pro něj rozhodně není sprosté slovo.

Hipsteři se snaží vybočit z davu.
pexels.com
Hipsteři milují staré věci nebo takové, které nejsou tak úplně in.

V MHD ho taky moc často nepotkáš. Nejradši se do práce dopravuje na starém kole, ať už jde o skládačku nebo favorita, za kterého by mu děti v sedmdesátkách utrhaly ruce.

A co vousy u pánů?

Jo, to je pro nás ženy docela zásadní otázka, co má takový hipster na tvářích. Hladce oholené tváře se hodí pro pány v oblecích, ne pro hipstery. Takže knírek, týdenní strniště (ne, to už není moc sexy) nebo často plnovous, díky němuž by mohl z fleku dostat roli Mrazíka. To je ono.

Hipsteři mají specifické trendy v odívání.
pexels.com
Vousy, kostkovaná košile... Víc asi není třeba dodávat.

„Ty jsem poslouchal, když ještě nebyli slavní“

Už jsi tohle od někoho slyšela? A zapadá to do toho všeho, co už jsme na hipstery práskly? Tak výborně, je to on. Pokud se spolu bavíte o hudbě a on na tebe vybalí tuhle větičku, je to je jasné. Kapela, která se stala slavnou a nechala se pohltit komercí, jde mimo jeho zájmy.

Kde se vůbec hipsteři vzali?

Možná tomu budeš těžko věřit, ale hipsteři se podle všeho objevili poprvé už ve 40. letech u amerických jazzových hudebníků. Samotný pojem pochází z anglického „hips“, jak se těmhle podivínům, kteří se odmítali přizpůsobovat mase, začalo říkat během 60. let. Spisovatel Norman Mailer definoval hipstera v roce 1957 ve svém díle Bílý černoch jako nihilistického bohéma a utlačovaného černocha.

Uznáváme, byla by to bez nich možná trochu nuda… A možná všichni, kdo byli kdysi tak nějak out, protože měli jiné zájmy než jejich vrstevníci, byli vlastně super hipsteři.

Související články