Fénujeme se téměř 130 let. Kde se první fén vzal?

Fény nám dělají společnost už pěknou řádku let.
|
11. 02. 2019
|
Zamyslela ses někdy nad tím, kam až sahá historie toho, co dnes běžně používáš k úpravě vlasů? Na mysli máme fén, který spatřil světlo světa poprvé před 129 lety. Kde se vzal a proč jsme si ho tolik oblíbily? Čti dál a dozvíš se to!

Kde se vzal, tu se vzal…fén

U nás asi neexistuje žena, která by alespoň jeden takový fén doma nevlastnila. Komu ale vděčíme za jeho vynález? Jde o jistého Alexandra F. Godefroye, který se živil jako kadeřník. Hlavou se mu honilo, jak svým klientkám zpříjemnit pobyt na kadeřnickém křesle a jak je zároveň co nejrychleji odbavit. K tomu by mu mohl pomoci přístroj, který by zkrátit sušení vlasů jeho zákaznic.

A tak vynalezl fén. Nebylo to samozřejmě tak lehké, jak si můžeme představovat, jistotou ale zůstává, že k tomuto vynálezu ho inspiroval vysavač, z jehož útrob vycházel teplý vzduch. Psal se rok 1890 a asi jen málokdo by uhodl, že v přístroji, který na první pohled vypadal jako dnešní dodávka poháněná benzínovým pohonem, slouží k rychlejšímu vysušení vlasů.

Další zlom nastal v roce 1900, kdy se věda a technika posunula zase o pořádný kus dopředu. Obří „dodávkový“ fén nahradili znatelně menší bratříčci, kteří byli předchůdci dnešních sušáků používaných v kadeřnických salonech. Na první pohled tyto fény připomínaly včelí úly. Ani přes své vlastnosti si ale cestu do rodin a domácnosti nenašly.

bigstock-200622406.jpg

Fény se dnes vyrábějí s různým výkonem a v různých velikostech.
Fén je pomocník, kterého ocení každá žena.

To se ovšem změnilo v padesátých letech, kdy se vynálezcům podařilo vyvinout lehčí modely fénů, se kterými mohly hospodyňky manipulovat samy doma. Vyrobeny byly z oceli a zinku s dřevěnou rukojetí a vyprodukovaly jen stowattové teplo. Když to porovnáme s dnešními modely, které dokáží vyprodukovat až 2200 W, dospějeme k názoru, že i tehdy trvalo vysoušení vlasů poměrně dlouho.

Další nevýhodou těchto zastaralých fénů byla skutečnost, že při dotyku s mokrými vlasy mohly vyvolat zkrat a dát osobě, která se právě fénovala, pořádnou pecku. Zlom nastal až v letech sedmdesátých, které se nesly v duchu fénů vyrobených z plastu. Zlepšilo se tak nejen jejich ovládaní, ale především výkon.

Další zajímavosti ze světa úpravy vlasů

Římanky toužily po zvlněných vlasech. Aby dosáhly více či méně přirozených kudrlin, začaly si je natáčet na rozpálené kovové tyče. Pokud tě zajímá, kdy spatřila světlo světa první opravdová kulma, budeš si muset počkat až do konce 19. století. To dal kulmě dnešní podobu jistý Marcel Grateauov.

Patříš mezi ženy, které neopustí domácnost bez vyžehlených vlasů? Pak tě bude určitě zajímat také historie žehliček na vlasy. Aby zůstaly vlasy dam v minulosti alespoň na chvíli rovné, přišla v roce 1882 jistá Erica Feldman s „žehlením“ rozžhaveným drátem. Vlasy nevydržely rovné dlouho a dost se ničily. První žehlička na vlasy byla vyvinuta o osm let později Marcelem Grateau. Ani ta však nefungovala sama od sebe, musela se nahřívat z přímého ohně.

Na závěr musíme zmínit také tužení vlasů. S tím přišla jako první manželka císaře Claudia, která si vymyslela vlastní tužidlo ze včelího vosku, sádla a terpentýnu. Zajímavostí zůstává, že i některé domorodé kmeny v dnešní době používají místo „tužidla“ zvířecí trus a jíl.

Tagy: 
Související články