Zajímavosti o houbách, které by tě nikdy nenapadly

Češi houby milují. Ale víme o nich dost?
|
06. 10. 2019
|
Houbařská sezóna vrcholí. Není se proto čemu divit, že se na tebe ze všech stran valí fotografie vzácných úlovků i obřích exponátů, které si zaslouží obdiv. Češi patří ve sbírání hub na absolutní špici. Jen málokdo ale zná následující fakta.

Dřív to bývaly rostliny

Ať se ti to líbí, nebo ne, houby dřív patřily do skupiny rostlin. Později jim byla vyčleněna samostatná kategorie. Mykologové a vědci totiž tvrdí, že jsou evolučně víc příbuzné živočichům, než rostlinám. Rostou téměř všude, jedlé druhy se dají konzumovat a z některých hub můžeš dokonce i stavět. Speciálně vyšlechtěné a zvláštním způsobem vysušené podhoubí je podle vědců pevnější než beton!

Houba na 10 kilometrech čtverečních

Václavky jsou nesmírně chutné a oblíbené houby. Můžeš je nakládat do sladkokyselého láku, konzumovat vařené nebo jako součást guláše či houbového aspiku. Věděla jsi ale, že václavky jsou mírně jedovaté? Na jedovatosti ztrácí vařením či další tepelnou úpravou. Zajímavé jsou také svou velikostí. Největší zaznamenaný jedinec václavky smrkové (Armillaria ostoyae) se vyskytuje v národním parku Malheur v Oregonu, kde pokrývá plochu 10 km2. Právem je tak považován za největší houbu světa.

bigstock-edible-mushrooms-on-a-green-ba-306882622.jpg

Znáš všechny jedlé houby?
Možná bys to do nich neřekla, ale houby jsou fakt zajímavé!

Nejdražší houby světa

Asi nikoho nepřekvapí, že nejdražší houbou světa je bílý lanýž. Pokud bys ho chtěla ochutnat, budeš muset sáhnout hodně hluboko do kapsy. Houba o velikosti nějakých 4 cm tě v luxusní restauraci přijde klidně i na 9 000 korun. A to není nic oproti unikátu, který byl vydražený v roce 2008. Obřího bílého lanýže kupec koupil za 300 000 dolarů!

Nejjedovatější houba není muchomůrka zelená

Pokud se někoho zeptáš na nejznámější a nejjedovatější houbu světa, pravděpodobně ti celkem sebejistě odpoví, že jde o muchomůrku zelenou. Ta je sice nejjedovatější houbou u nás a celkově se řadí na druhé místo, prvenství ale patří exponátu z Jávy – "čepičatce"  Galerina sulciceps, která obsahuje dokonce 3-5x větší množství amanitinů než muchomůrka zelená.

Kdy (ne)rostou houby

Ideální podmínky pro houbaření nastávají tehdy, když jsou denní a noční teploty přibližně stejně vysoké. Optimální teplota pro růst hřibů je 15 až 20 stupňů. Pokud v jeden den zaprší a půda se zapaří, houby nejvíce porostou desátý den. Pokud v lese najdeš hříbek, který má tři centimetry a nevezmeš ho domů, věř, že za následujících 24 hodin povyroste o celých pět centimetrů.

Houby posilují imunitu

Mykologové se svorně shodují na tom, že pravidelná konzumace (jedlých! J) hub zvyšuje imunitu člověka. Mezi největší „životabudiče“ patří hlíva ústřičná či houževnatec jedlý. Jejich velkou předností je pročištění organismu, trávicího ústrojí a nastartování metabolismu.

Pozor na alkohol

Dlouhé roky u nás panoval mýtus, že zapíjet houbový guláš nebo smaženici pivem je zbytečný hazard se zdravím, který nemusí končit dobře. Ve skutečnosti alkohol v rozumné míře nevadí. Příliš se ale nedoporučuje konzumovat houby a pít na ně víno. Tyto dvě dobroty totiž začnou v břiše kvasit a mohou způsobit velké křeče. Alkoholu by ses měla vyhýbat taky v případě, že konzumuješ pokrm z hnojníku inkoustového a příbuzných druhů.

Máš ráda houby, nebo se jim velkým obloukem vyhýbáš? Dej nám vědět do diskuze pod článkem!

Související články